Vztah nemoci a zdraví: Porovnání verzí
Řádek 32: | Řádek 32: | ||
* souvislost mezi vulnerabilitou a činností imunitního systému, jehož reakce se vyvíjejí rozdílně ve vztahu k akutnímu a chronickému stresu (přehledově viz Šolcová, Kebza, 1998) | * souvislost mezi vulnerabilitou a činností imunitního systému, jehož reakce se vyvíjejí rozdílně ve vztahu k akutnímu a chronickému stresu (přehledově viz Šolcová, Kebza, 1998) | ||
* zjišťování stavu imunitního systému – zjišťování výše NK buněk v krvi (natural killers) | * zjišťování stavu imunitního systému – zjišťování výše NK buněk v krvi (natural killers) | ||
− | + | === Koncepce trojí vulnerability === | |
* v souvislosti s výzkumem úzkostných poruch představil okruh výzkumníků, soustředěný kolem amerického badatele '''D. H. Barlowa''' | * v souvislosti s výzkumem úzkostných poruch představil okruh výzkumníků, soustředěný kolem amerického badatele '''D. H. Barlowa''' | ||
* návrh koncepce trojí vulnerability ve smyslu tří vzájemně se ovlivňujících kategorií sklonu či náchylnosti k rozvoji úzkostných poruch (ale např. též sexuálních dysfunkcí) | * návrh koncepce trojí vulnerability ve smyslu tří vzájemně se ovlivňujících kategorií sklonu či náchylnosti k rozvoji úzkostných poruch (ale např. též sexuálních dysfunkcí) | ||
Řádek 46: | Řádek 46: | ||
* vycházející především z raných zkušeností, obsahujících informace, zprostředkované významnými osobami (např. rodiči), z nichž vyplývá, že posuzování a hodnocení okolím může být potenciálně ohrožující (např. negativní hodnocením dětí rodiči) | * vycházející především z raných zkušeností, obsahujících informace, zprostředkované významnými osobami (např. rodiči), z nichž vyplývá, že posuzování a hodnocení okolím může být potenciálně ohrožující (např. negativní hodnocením dětí rodiči) | ||
* tato koncepce tří vzájemně se ovlivňujících kategorií vulnerability byla (nejprve ve vztahu k úzkostným poruchám) představena koncem 80. let 20. stol. a v současnosti je dále rozpracovávána a ověřována | * tato koncepce tří vzájemně se ovlivňujících kategorií vulnerability byla (nejprve ve vztahu k úzkostným poruchám) představena koncem 80. let 20. stol. a v současnosti je dále rozpracovávána a ověřována | ||
+ | === Koncepce psychické odolnosti (resilience)=== | ||
+ | * vyskytují se ve všech oblastech psychologie, ale vychází z [[psychologie zdraví]] | ||
+ | * začátky již v antice - ''kalokagathia'' - schopnost vypořádat se s realitou | ||
+ | * teorie, že člověk vytváří svojí osobnost pod tlakem okolí | ||
+ | * osobnost je tvořena v zátěži a pomocí zátěže | ||
+ | * počátky tvorby koncepcí odolnosti | ||
+ | * '''resilience''' - pružnost a odolnost z fyzikálního hlediska | ||
+ | * pojem vychází z techniky, před 20 lety se dostal do psychologie | ||
+ | * dříve pojem '''resistence''' - odpor, proti něčemu | ||
+ | * voluntarismus - podle této koncepce je nejdůležitější vůle | ||
+ | * zdroje osobnosti - [[Sigmund Freud|Freud]] - bilance prožitého je zdrojem síly a odolnosti, shrnutí prožitků osob |
Verze z 16. 4. 2014, 15:23
Obsah
Monokauzalita vs. multikauzalita - vývoj a současný stav
- v pol. 50. let se přestává mluvit o monokauzálních příčinách nemoci
- pozornost se přesouvá na rizikové faktory
- Antonovsky: salutogeneze (proč někdo neonemocní), co je možno postavit do cesty rozvoji patologie
- faktory působící ve vztahu mezi zdravím a nemocí - rizikové a protektivní, ovlivnitelné a neovlivnitelné
Patogenetické vs. salutogenetické pojetí
Patogenetické pojetí
- orientace na nemoc
- co jí způsobilo
- hledá specifické faktory
- zajímá se jen o pacienty (disease)
- objektivní data
- momentální stav
- snaží se odstranit nemoc (cure)
Salutogenetické pojetí
- orientace na nemoc člověka
- proč někdo neonemocněl
- hledá obecné faktory podpory zdraví
- zajímá se o všechny, kterým není dobře (illness)
- všímá si subjektivních dat
- širší kontext života
- pomoci, aby se člověk necítil tak zle (heal)
Vulnerabilita a resilience
- vulnerabilita (původně z lat. vulnero = ranit, ublížit, uškodit, angl. vulnerability = zranitelnost) vystupuje v roli významné determinanty zdraví (Becker, 1982)
- vulnerabilita je však pojem, jehož obsah má širší platnost a uplatňuje se v řadě dalších oblastí lidské činnosti, např. v technice, vojenství, výpočetní technice atd. ve smyslu náchylnosti k fyzickému či psychickému selhání, zranění či poruše
- na biologické úrovni může mít vulnerabilita biologický podklad, zatímco na psychické úrovni se může v důsledku stresorů a s ním souvisejícím navozením prožitku nízké či nulové kontroly nad vývojem situace, bezmoci a beznaděje zvýšit vulnerabilita jedince vůči některým duševním a pravděpodobně i tělesným chorobám
- toto konstatování lze doplnit ještě o dovětek, že přijmeme-li předpoklad, že každé onemocnění je vždy nemocí člověka jako celku, uplatňuje se individuální vulnerabilita v etiopatogenezi jakéhokoli onemocnění
- některé zdroje rozlišují primární a sekundární vulnerabilitu
- primární či konstituční vulnerabilita - člověk ji získává v průběhu prvních šesti měsíců života; první zdroje kontaktu
- sekundární vulnerabilita v pozdějším období svého vývoje (Brandstädter, von Eye, 1982)
- slibným předpokladem pro další rozvoj poznání vulnerability by též mohla být
- souvislost mezi vulnerabilitou a činností imunitního systému, jehož reakce se vyvíjejí rozdílně ve vztahu k akutnímu a chronickému stresu (přehledově viz Šolcová, Kebza, 1998)
- zjišťování stavu imunitního systému – zjišťování výše NK buněk v krvi (natural killers)
Koncepce trojí vulnerability
- v souvislosti s výzkumem úzkostných poruch představil okruh výzkumníků, soustředěný kolem amerického badatele D. H. Barlowa
- návrh koncepce trojí vulnerability ve smyslu tří vzájemně se ovlivňujících kategorií sklonu či náchylnosti k rozvoji úzkostných poruch (ale např. též sexuálních dysfunkcí)
První kategorie
- obecná biologická vulnerabilita
- vyjadřuje geneticky založený podíl na rozvoji poruch
Druhá kategorie
- obecná psychologická vulnerabilita
- charakterizovaná snížením či absencí pocitu kontroly a rozvojem pesimistického atribučního stylu, což může být důsledkem raných zkušeností, podporujících přesvědčení, že důležité životní situace a události přicházejí často bez předchozích příznaků, neočekávaně, nepredikovatelně a nekontrolovatelně
- pokusy na animálních modelech, jež D. Barlow a jeho spolupracovníci ve svých publikacích rozsáhle komentují, naznačují, že podobné rané zkušenosti mohou vyvolat trvalé změny funkce mozku a ve spojení s vlivem negativních životních událostí v období dětství a adolescence mohou být základem utváření kognitivního schémat, vedoucích ke zvýšenému riziku vzniku a rozvoji emočních poruch v pozdějším věku
Třetí kategorie
- specifická psychologická vulnerabilita
- vycházející především z raných zkušeností, obsahujících informace, zprostředkované významnými osobami (např. rodiči), z nichž vyplývá, že posuzování a hodnocení okolím může být potenciálně ohrožující (např. negativní hodnocením dětí rodiči)
- tato koncepce tří vzájemně se ovlivňujících kategorií vulnerability byla (nejprve ve vztahu k úzkostným poruchám) představena koncem 80. let 20. stol. a v současnosti je dále rozpracovávána a ověřována
Koncepce psychické odolnosti (resilience)
- vyskytují se ve všech oblastech psychologie, ale vychází z psychologie zdraví
- začátky již v antice - kalokagathia - schopnost vypořádat se s realitou
- teorie, že člověk vytváří svojí osobnost pod tlakem okolí
- osobnost je tvořena v zátěži a pomocí zátěže
- počátky tvorby koncepcí odolnosti
- resilience - pružnost a odolnost z fyzikálního hlediska
- pojem vychází z techniky, před 20 lety se dostal do psychologie
- dříve pojem resistence - odpor, proti něčemu
- voluntarismus - podle této koncepce je nejdůležitější vůle
- zdroje osobnosti - Freud - bilance prožitého je zdrojem síly a odolnosti, shrnutí prožitků osob