Neuropsychologie ve světě a u nás: Porovnání verzí

Řádek 36: Řádek 36:
 
* Simernickaja (vývojové aspekty)  
 
* Simernickaja (vývojové aspekty)  
 
* Achutina (neurolingvistika)  
 
* Achutina (neurolingvistika)  
* Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér)  
+
* Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér)
== Zdroje ==
+
Česká republika - Míka, Jelínková (žáci A. R. Luriji), Diamant (Nizozemí), Vašina (Brno), Šebek, Riegrová, Langmeier, Krejčířová, Paus, Preiss sen. a jun., Šestáková, Otterová, Hartmanová, Fanfrdlová, Angerová, Šplíchal
 +
== Zdroje ==
 
[[Kategorie: Neuropsychologie|*]]
 
[[Kategorie: Neuropsychologie|*]]

Verze z 28. 4. 2014, 12:59

pojem neuropsychologie

  • poprvé použil William Osler (1913)
  • běžným se stal s Karlem Lashleyem (1936) - hypotéza ekvipotenciality mozku ("mass action")
  • v roce 1949 píše Hebb "The organization of behavior: a neuropsychological theory"
  • Heinrich Kluwer (1957) - „Behavior mechanism in monkeys“ - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce 1933 – ještě nepoužil

dějiny vývoje neuropsychologie

  • zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií
  • hlavně lokalizační práce (Brodmann)
  • poté i funkční přístup (Broca - 1860, Wernicke - 1874)

psychologie a psychofyzika

  • Binet, Ebbinghaus, Fechner, Stern, Wundt, Binet, Henri

tvorba psychologických testů

  • Binet, Simon, Cattel, Galton, Spearman

psychotechnika

  • Lurija - vliv duševního rozechvění na motorický projev a rozvoj objektivního měření prožívání emocí

vliv I. světové války

  • hlavně práce experimentální, týkající se diagnostiky a terapie (rehabilitace)
  • vojáků, kteří utrpěli zranění hlavy a mozku
  • Popelreuter, Goldstein, Kleist
  • později Zangwill, Ettlinger, McFie, Piercy, Warrington(ová), Wyke

výzkum primátů

  • Lashleyova a Yerkesova laboratoř
  • Blum, Clark, Hebb, Nissen, Riesen, Sperry, Semmes

Halstead (1947)

  • Mozek a inteligence
  • soubor testů
  • spolu s Reitanem vytvořili světoznámou diagnostickou baterii

základní proudy

  • západní
  • východní - A. R. Lurija
  • neurofyziologové - Sečenov, Bechtěrev, Bernštein, Sokolov, Anochin, Vygotskij
  • psychologové - Chromskaja, Cvětkova, Zejgarnik, Christensen
  • Tonkonogij (Petrohrad)
  • Wasserman
  • Uznadze (Tbilisi), Zejgarnik
  • Simernickaja (vývojové aspekty)
  • Achutina (neurolingvistika)
  • Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér)

Česká republika - Míka, Jelínková (žáci A. R. Luriji), Diamant (Nizozemí), Vašina (Brno), Šebek, Riegrová, Langmeier, Krejčířová, Paus, Preiss sen. a jun., Šestáková, Otterová, Hartmanová, Fanfrdlová, Angerová, Šplíchal

== Zdroje ==