Neuropsychologie ve světě a u nás: Porovnání verzí
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
* Simernickaja (vývojové aspekty) | * Simernickaja (vývojové aspekty) | ||
* Achutina (neurolingvistika) | * Achutina (neurolingvistika) | ||
− | * Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér) | + | * Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér) |
− | == Zdroje == | + | Česká republika - Míka, Jelínková (žáci A. R. Luriji), Diamant (Nizozemí), Vašina (Brno), Šebek, Riegrová, Langmeier, Krejčířová, Paus, Preiss sen. a jun., Šestáková, Otterová, Hartmanová, Fanfrdlová, Angerová, Šplíchal |
+ | == Zdroje == | ||
[[Kategorie: Neuropsychologie|*]] | [[Kategorie: Neuropsychologie|*]] |
Verze z 28. 4. 2014, 12:59
pojem neuropsychologie
- poprvé použil William Osler (1913)
- běžným se stal s Karlem Lashleyem (1936) - hypotéza ekvipotenciality mozku ("mass action")
- v roce 1949 píše Hebb "The organization of behavior: a neuropsychological theory"
- Heinrich Kluwer (1957) - „Behavior mechanism in monkeys“ - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce 1933 – ještě nepoužil
dějiny vývoje neuropsychologie
- zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií
- hlavně lokalizační práce (Brodmann)
- poté i funkční přístup (Broca - 1860, Wernicke - 1874)
psychologie a psychofyzika
- Binet, Ebbinghaus, Fechner, Stern, Wundt, Binet, Henri
tvorba psychologických testů
- Binet, Simon, Cattel, Galton, Spearman
psychotechnika
- Lurija - vliv duševního rozechvění na motorický projev a rozvoj objektivního měření prožívání emocí
vliv I. světové války
- hlavně práce experimentální, týkající se diagnostiky a terapie (rehabilitace)
- vojáků, kteří utrpěli zranění hlavy a mozku
- Popelreuter, Goldstein, Kleist
- později Zangwill, Ettlinger, McFie, Piercy, Warrington(ová), Wyke
výzkum primátů
- Lashleyova a Yerkesova laboratoř
- Blum, Clark, Hebb, Nissen, Riesen, Sperry, Semmes
Halstead (1947)
- Mozek a inteligence
- soubor testů
- spolu s Reitanem vytvořili světoznámou diagnostickou baterii
základní proudy
- západní
- východní - A. R. Lurija
- neurofyziologové - Sečenov, Bechtěrev, Bernštein, Sokolov, Anochin, Vygotskij
- psychologové - Chromskaja, Cvětkova, Zejgarnik, Christensen
- Tonkonogij (Petrohrad)
- Wasserman
- Uznadze (Tbilisi), Zejgarnik
- Simernickaja (vývojové aspekty)
- Achutina (neurolingvistika)
- Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér)
Česká republika - Míka, Jelínková (žáci A. R. Luriji), Diamant (Nizozemí), Vašina (Brno), Šebek, Riegrová, Langmeier, Krejčířová, Paus, Preiss sen. a jun., Šestáková, Otterová, Hartmanová, Fanfrdlová, Angerová, Šplíchal
== Zdroje ==