Pojednejte o vývoji katalogizačních pravidel v České republice: Porovnání verzí
(Založení stránky) |
m (Založení stránky) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | Českou katalogizační praxi v průběhu 20. Století významně ovlivnily | ||
+ | 1.) Pruské instrukce | ||
+ | 2.) Sovětská pravidla | ||
+ | 3.) Anglo-americká pravidla | ||
+ | |||
+ | Vznik republiky | ||
+ | - JAROMÍR BORECKÝ (1869-1951) - ředitel Veřejné a univerzitní knihovny v Praze, básník, hudební kritik, orienta-lista | ||
+ | - Pravidla katalogu základního (1925) - silně závislá na Pruské instrukci (1899) | ||
+ | - Používala se do 50. Let 20. Století | ||
+ | Další předválečná pravidla | ||
+ | - ZDENĚK VÁCLAV TOBOLKA (1874-1951) - ředitel knihovny Národního shromáždění | ||
+ | - Jeho pravidla vycházela z potřeb instituce | ||
+ | - „Pravidla, jimiž se řídí budování abecedního seznamu jmenného“ | ||
+ | - Pravidla poměrně jednoduchá - v některých veřejných knihovnách | ||
+ | - LADISLAV JAN ŽIVNÝ (1872-1949) - teoretik, práce orientoval na anglo-americké přístupy; uvedl jako první zása-dy pro popis pod korporativním autorem | ||
+ | Po válce | ||
+ | - 1950 – „Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu“ | ||
+ | - Kolektivní dílo (JAROSLAV DRTINA, 1908-1967) - odpoutání od pruské instrukce | ||
+ | - Pravidla poměrně stručná, určitý vliv ještě anglo-americký (sovětská nebyla dokončena) | ||
+ | - Nepostihovala speciální druhy dokumentů, velkým knihovnám nevyhovovala | ||
+ | Pravidla jmenného katalogu | ||
+ | - MIROSLAV NÁDVORNÍK (1921-1989) | ||
+ | - Orientace na Sovětská pravidla | ||
+ | - 1. Vyd. 1959- dopracování Prozatímních pravidel | ||
+ | - Určena velkým a středním knihovnám | ||
+ | - 1960 - Pravidla jmenného katalogu pro střední a menší knihovny | ||
+ | - 1972 - Pravidla jmenného záznamu speciálních dokumentů a analytického popis | ||
+ | ČSN | ||
+ | - ČSN - 01 0195 Bibliografický a katalogizační záznam, schválena 6. 10. 1964, s účinností od 1. 4. 1965 | ||
+ | - Norma měla být závazná – účel – sjednocení katalogizační praxe | ||
+ | - Norma vycházela z Nádvorníkových pravidel | ||
+ | - Vliv Pařížské konference | ||
+ | - Přesto četné rozdíly mezi knihovnami (neexistovala směna záznamů) | ||
+ | 2. Vyd. Pravidel jmenného katalogu | ||
+ | - 1969 | ||
+ | - Pařížské principy, zejména – korporace v záhlaví | ||
+ | - Používány do konce 80. Let 20. Stol. | ||
+ | ISBD | ||
+ | - Neodrazila se v Nádvorníkových pravidlech | ||
+ | - Experimentálně použita r. 1982, provozně pak od roku 1983 pro záznamy české národní bibliografie | ||
+ | Transformace | ||
+ | - 80. Léta - 1993 – počátky automatizace | ||
+ | - ASNB-K (Automatizovaný systém české národní knižní bibliografie) | ||
+ | - Cíl - tisk sešitů národní bibliografie | ||
+ | - Nebyla to databáze, ale pracovní listy | ||
+ | - Součástí projektu však analýza mezinárodních standardů - ISBD | ||
+ | - Záznamy dobře strukturovány => snadná konvertibilita v následných letech | ||
+ | - Automatizovaný systém zpracování fondů (ASZF) - 1987 | ||
+ | - Zpracování anglické literatury | ||
+ | - Databázová struktura, ISBD | ||
+ | - Vzniká základ datové struktury => Obecná datová struktura - 1988 | ||
+ | - => vzniká formát: „Výměnný formát“ 1989 | ||
+ | Výměnný formát | ||
+ | - Jádrem systému MAKS (Modulární automatizovaný knihovnický systém) | ||
+ | - Nadstavba databázového systému CDS/ISIS | ||
+ | - MAKS vychází z UNIMARC | ||
+ | - Díky MAKS prosazení ISBD ještě předtím, než byla u nás vydána (např. Tisk již ve struktuře ISBD) | ||
+ | Revize ČSN 01 0195 | ||
+ | - Začátek 90. Let - potřeba nových pravidel | ||
+ | - Revize vyšla r. 1992 pod názvem „Bibliografický záznam“ | ||
+ | - Implementace ISBD, svým rozsahem však nemohla nahradit pravidla | ||
+ | Nová katalogizační pravidla | ||
+ | - Vypracována v průběhu roku 1992 | ||
+ | - Diskutováno převzetí AACR2R – zamítnuto | ||
+ | - Pravidla vycházela z AACR2R, respektovala ISBD, integrovala vše moderní a pozitivní z dalších katalogizačních pravidel domácích i zahraničních | ||
+ | - Kolektiv veden doc. HANOU VODIČKOVOU | ||
+ | - „Pravidla jmenného popisu“ | ||
+ | - Měla být vydána r. 1993; fixace na tištěný výstup, malá zkušenost s automatizací, výměnou záznamů apod. | ||
+ | Transformace II | ||
+ | - 1994- | ||
+ | - Závěry diskusí - je nutné se orientovat na mezinárodní výměnu záznamů => pozastavení prací na vlastních pravidlech, nutnost přeložit AACR2R | ||
+ | - Rozhodnutí ohledně UNIMARC | ||
+ | - 2004 - MARC 21 | ||
+ | RDA – 2015 | ||
+ | |||
+ | Oficiální instrukcí v období celé předmnichovské republiky a dále a do roku 1950 byla Pravidla katalogu základního s dodatkem o popisu spisů drobných vydaná v roce 1925. Po roce 1948 vznikla potřeba vydání nových pravidel. Důvody byly věcné (existující instrukce již byly zastaralé), ale také ideologické - knihovník se stává aktivním politicko-výchovným pracovníkem a propagátorem hodnotné literatury uložené v knihovně, podle sovětského vzoru. V této atmosféře vycházejí v roce 1950 Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu. Absence návodu pro zpracování speciálních dokumentů a počátek rozdělení knihovnictví a dokumentace (které se v dalších letech ještě prohloubilo) vedly v roce 1952 ke vzniku další instrukce s názvem Jednotný katalogizační předpis pro literární služ-bu. Českou katalogizační praxi významně ovlivnila na několik desetiletí Pravidla jmenného katalogu, která vznikla v roce 1959 dopracováním Prozatímních pravidel a byla určena velkým a středním knihovnám všech typů. | ||
+ | |||
==Zdroje== | ==Zdroje== | ||
===Reference=== | ===Reference=== |
Verze z 3. 7. 2016, 10:19
Českou katalogizační praxi v průběhu 20. Století významně ovlivnily 1.) Pruské instrukce 2.) Sovětská pravidla 3.) Anglo-americká pravidla
Vznik republiky - JAROMÍR BORECKÝ (1869-1951) - ředitel Veřejné a univerzitní knihovny v Praze, básník, hudební kritik, orienta-lista - Pravidla katalogu základního (1925) - silně závislá na Pruské instrukci (1899) - Používala se do 50. Let 20. Století Další předválečná pravidla - ZDENĚK VÁCLAV TOBOLKA (1874-1951) - ředitel knihovny Národního shromáždění - Jeho pravidla vycházela z potřeb instituce - „Pravidla, jimiž se řídí budování abecedního seznamu jmenného“ - Pravidla poměrně jednoduchá - v některých veřejných knihovnách - LADISLAV JAN ŽIVNÝ (1872-1949) - teoretik, práce orientoval na anglo-americké přístupy; uvedl jako první zása-dy pro popis pod korporativním autorem Po válce - 1950 – „Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu“ - Kolektivní dílo (JAROSLAV DRTINA, 1908-1967) - odpoutání od pruské instrukce - Pravidla poměrně stručná, určitý vliv ještě anglo-americký (sovětská nebyla dokončena) - Nepostihovala speciální druhy dokumentů, velkým knihovnám nevyhovovala Pravidla jmenného katalogu - MIROSLAV NÁDVORNÍK (1921-1989) - Orientace na Sovětská pravidla - 1. Vyd. 1959- dopracování Prozatímních pravidel - Určena velkým a středním knihovnám - 1960 - Pravidla jmenného katalogu pro střední a menší knihovny - 1972 - Pravidla jmenného záznamu speciálních dokumentů a analytického popis ČSN - ČSN - 01 0195 Bibliografický a katalogizační záznam, schválena 6. 10. 1964, s účinností od 1. 4. 1965 - Norma měla být závazná – účel – sjednocení katalogizační praxe - Norma vycházela z Nádvorníkových pravidel - Vliv Pařížské konference - Přesto četné rozdíly mezi knihovnami (neexistovala směna záznamů) 2. Vyd. Pravidel jmenného katalogu - 1969 - Pařížské principy, zejména – korporace v záhlaví - Používány do konce 80. Let 20. Stol. ISBD - Neodrazila se v Nádvorníkových pravidlech - Experimentálně použita r. 1982, provozně pak od roku 1983 pro záznamy české národní bibliografie Transformace - 80. Léta - 1993 – počátky automatizace - ASNB-K (Automatizovaný systém české národní knižní bibliografie) - Cíl - tisk sešitů národní bibliografie - Nebyla to databáze, ale pracovní listy - Součástí projektu však analýza mezinárodních standardů - ISBD - Záznamy dobře strukturovány => snadná konvertibilita v následných letech - Automatizovaný systém zpracování fondů (ASZF) - 1987 - Zpracování anglické literatury - Databázová struktura, ISBD - Vzniká základ datové struktury => Obecná datová struktura - 1988 - => vzniká formát: „Výměnný formát“ 1989 Výměnný formát - Jádrem systému MAKS (Modulární automatizovaný knihovnický systém) - Nadstavba databázového systému CDS/ISIS - MAKS vychází z UNIMARC - Díky MAKS prosazení ISBD ještě předtím, než byla u nás vydána (např. Tisk již ve struktuře ISBD) Revize ČSN 01 0195 - Začátek 90. Let - potřeba nových pravidel - Revize vyšla r. 1992 pod názvem „Bibliografický záznam“ - Implementace ISBD, svým rozsahem však nemohla nahradit pravidla Nová katalogizační pravidla - Vypracována v průběhu roku 1992 - Diskutováno převzetí AACR2R – zamítnuto - Pravidla vycházela z AACR2R, respektovala ISBD, integrovala vše moderní a pozitivní z dalších katalogizačních pravidel domácích i zahraničních - Kolektiv veden doc. HANOU VODIČKOVOU - „Pravidla jmenného popisu“ - Měla být vydána r. 1993; fixace na tištěný výstup, malá zkušenost s automatizací, výměnou záznamů apod. Transformace II - 1994- - Závěry diskusí - je nutné se orientovat na mezinárodní výměnu záznamů => pozastavení prací na vlastních pravidlech, nutnost přeložit AACR2R - Rozhodnutí ohledně UNIMARC - 2004 - MARC 21 RDA – 2015
Oficiální instrukcí v období celé předmnichovské republiky a dále a do roku 1950 byla Pravidla katalogu základního s dodatkem o popisu spisů drobných vydaná v roce 1925. Po roce 1948 vznikla potřeba vydání nových pravidel. Důvody byly věcné (existující instrukce již byly zastaralé), ale také ideologické - knihovník se stává aktivním politicko-výchovným pracovníkem a propagátorem hodnotné literatury uložené v knihovně, podle sovětského vzoru. V této atmosféře vycházejí v roce 1950 Prozatímní pravidla abecedního jmenného seznamu. Absence návodu pro zpracování speciálních dokumentů a počátek rozdělení knihovnictví a dokumentace (které se v dalších letech ještě prohloubilo) vedly v roce 1952 ke vzniku další instrukce s názvem Jednotný katalogizační předpis pro literární služ-bu. Českou katalogizační praxi významně ovlivnila na několik desetiletí Pravidla jmenného katalogu, která vznikla v roce 1959 dopracováním Prozatímních pravidel a byla určena velkým a středním knihovnám všech typů.
Zdroje
Reference