Charakterizujte funkce katalogu, popište jejich vývoj v 19., 20. a 21. století: Porovnání verzí

(Založení stránky)
 
m (Prvotní text)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
• Katalog je druh sekundárního dokumentu, který obsahuje soubor katalogizačních záznamů, podává obraz konkrétního fondu.
 +
• Uspořádaný soupis nebo bibliografický vyhledávací systém umožňující přístup k údajům a adresám dokumentů v jednom nebo několika fondech.
 +
 +
Druhy katalogů:
 +
• Podle soupisných údajů: jmenný, věcný (systematický, předmětový), názvový
 +
• Podle rozsahu zaznamenaného fondu: dílčí, generální, souborný
 +
• Podle určení: služební, uživatelský (čtenářský)
 +
• Podle druhu dokumentu: komplexní a druhový
 +
• Podle způsobu zpracování: tradiční (manuálně zpracovaný), elektronický
 +
• Podle formy: svazkový, lístkový, elektronický
 +
 +
Funkce knihovního katalogu:
 +
• Rešeršní - vyhledávání
 +
• Bibliografická (indikativní) informovat o existenci literatury týkající se oblasti mých zájmů
 +
• Identifikační (popisná)- umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná, odlišit ho od ostatních, ujistit se, že je to ten, který chci.
 +
• Lokační - zpřístupnění fondu, umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou, případně za jakých
 +
• Podmínek jsou dostupné.
 +
• Kolokační (collocation function) - zajistit, aby se blízko sebe vyskytovaly záznamy podobných nebo souvi-sejících dokumentů (např. Různá vydání díla, díla od jednoho autora).
 +
• Propagační - nabídnout obsah sbírek, i když ho nikdo konkrétně nehledá
 +
• Evidenční - evidence majetku knihovny
 +
 +
Vývoj cílů katalogu (více ke jménům viz otázka 13)
 +
1.) Antonio Panizzi: zavedl zcela nová pravidla v knihovně Britského muzea, dílo je důležitější než vydání – čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla, obhajoba 91 pravidel (1841).
 +
2.) Charles Ami Cutter (1837-1903):
 +
• Umožnit nalézt knihu, u níž je znám: autor, název, předmět.
 +
• Ukázat, co má knihovna: od určitého autora, o určitém předmětu, v určitém druhu literatury (žánru).
 +
• Dopomoci ve výběru knihy: co se týče jejího vydání a co se týče charakteru knihy (literárně nebo tematicky).
 +
3.) Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892-1972) (fasetové třídění, dvojtečková klasifikace)
 +
• Definoval pět zákonů knihovní vědy (1931).
 +
• Definoval jak by knihovní katalogy měly být organizován.
 +
• Ranganathan velmi obdivoval Cuttera, z jeho díla čerpal.
 +
 +
Seymour Lubetzky: 1953 – Cataloguing rules and principles, začal rozlišovat mezi dílem a knihou, Primárně se začal orientovat na obsah knihy, definoval 2 cíle: umožnit uživateli ihned zjistit, zda knihovna má danou knihu a odhalit uživateli katalogu, pod jakou formou autorova jména a která jeho díla, popř. Vydání či překlady knihovna vlastní.
 +
Lubetzkeho definice katalogu = druh sekundárního dokumentu obsahující soubor katalogizačních záznamů, který podává obraz konkrétního dokumentového fondu vytvořený podle určitých pravidel.
 +
Funkce: lokační, bibliograficko-identifikační, informační (přidaná informace - obsahuje ilustrace apod.)
 +
Funkce katalogu podle Pařížských principů (1961)
 +
Ovlivnila další vývoj katalogizačních pravidel celosvětově.
 +
Katalog by měl byt účinným nástrojem pro zjištění:
 +
1. Zda knihovna obsahuje určitou knihu, určenou:
 +
o Svým autorem a názvem
 +
o Když autor není v knize uveden, samotným názvem
 +
o Když autor a název nejsou vhodné nebo dostatečné pro identifikaci, vhodnou náhradou názvu
 +
2. Která díla:
 +
o Má od určitého autora
 +
o Vydání určitého díla se nachází v knihovně.
 +
 +
Pro splnění předchozích funkcí by měl katalog obsahovat:
 +
• Nejméně jedno záhlaví pro každou katalogizovanou knihu
 +
• Více než jedno záhlaví, pokud např.:
 +
o Je znám autor pod více jmény
 +
o Když je autorovo jméno zjištěno, ale není na titulním listě
 +
o Když se na vytvoření knihy podílelo několik autorů či spolupracovníků
 +
o Když je kniha přisuzována více autorům
 +
o Když kniha obsahuje dílo známé pod různými názvy
 +
 +
Další principy:
 +
• Druhy záhlaví, jejich funkce
 +
• Odkazy
 +
• Volba unifikovaného záhlaví (pro autory, korporace i názvy)
 +
• Pravidlo tři a dost, i když se zde připouští tolik záhlaví, kolik je potřeba
 +
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==
 
===Reference===
 
===Reference===

Verze z 3. 7. 2016, 10:49

• Katalog je druh sekundárního dokumentu, který obsahuje soubor katalogizačních záznamů, podává obraz konkrétního fondu. • Uspořádaný soupis nebo bibliografický vyhledávací systém umožňující přístup k údajům a adresám dokumentů v jednom nebo několika fondech.

Druhy katalogů: • Podle soupisných údajů: jmenný, věcný (systematický, předmětový), názvový • Podle rozsahu zaznamenaného fondu: dílčí, generální, souborný • Podle určení: služební, uživatelský (čtenářský) • Podle druhu dokumentu: komplexní a druhový • Podle způsobu zpracování: tradiční (manuálně zpracovaný), elektronický • Podle formy: svazkový, lístkový, elektronický

Funkce knihovního katalogu: • Rešeršní - vyhledávání • Bibliografická (indikativní) informovat o existenci literatury týkající se oblasti mých zájmů • Identifikační (popisná)- umožňuje zjistit, o jaký dokument se jedná, odlišit ho od ostatních, ujistit se, že je to ten, který chci. • Lokační - zpřístupnění fondu, umožňuje zjistit, kde nalezené zdroje jsou, případně za jakých • Podmínek jsou dostupné. • Kolokační (collocation function) - zajistit, aby se blízko sebe vyskytovaly záznamy podobných nebo souvi-sejících dokumentů (např. Různá vydání díla, díla od jednoho autora). • Propagační - nabídnout obsah sbírek, i když ho nikdo konkrétně nehledá • Evidenční - evidence majetku knihovny

Vývoj cílů katalogu (více ke jménům viz otázka 13) 1.) Antonio Panizzi: zavedl zcela nová pravidla v knihovně Britského muzea, dílo je důležitější než vydání – čtenáře zajímá dílo a až poté určité vydání či verze tohoto díla, obhajoba 91 pravidel (1841). 2.) Charles Ami Cutter (1837-1903): • Umožnit nalézt knihu, u níž je znám: autor, název, předmět. • Ukázat, co má knihovna: od určitého autora, o určitém předmětu, v určitém druhu literatury (žánru). • Dopomoci ve výběru knihy: co se týče jejího vydání a co se týče charakteru knihy (literárně nebo tematicky). 3.) Shiyali Ramamrita Ranganathan (1892-1972) (fasetové třídění, dvojtečková klasifikace) • Definoval pět zákonů knihovní vědy (1931). • Definoval jak by knihovní katalogy měly být organizován. • Ranganathan velmi obdivoval Cuttera, z jeho díla čerpal.

Seymour Lubetzky: 1953 – Cataloguing rules and principles, začal rozlišovat mezi dílem a knihou, Primárně se začal orientovat na obsah knihy, definoval 2 cíle: umožnit uživateli ihned zjistit, zda knihovna má danou knihu a odhalit uživateli katalogu, pod jakou formou autorova jména a která jeho díla, popř. Vydání či překlady knihovna vlastní. Lubetzkeho definice katalogu = druh sekundárního dokumentu obsahující soubor katalogizačních záznamů, který podává obraz konkrétního dokumentového fondu vytvořený podle určitých pravidel. Funkce: lokační, bibliograficko-identifikační, informační (přidaná informace - obsahuje ilustrace apod.) Funkce katalogu podle Pařížských principů (1961) Ovlivnila další vývoj katalogizačních pravidel celosvětově. Katalog by měl byt účinným nástrojem pro zjištění: 1. Zda knihovna obsahuje určitou knihu, určenou: o Svým autorem a názvem o Když autor není v knize uveden, samotným názvem o Když autor a název nejsou vhodné nebo dostatečné pro identifikaci, vhodnou náhradou názvu 2. Která díla: o Má od určitého autora o Vydání určitého díla se nachází v knihovně.

Pro splnění předchozích funkcí by měl katalog obsahovat: • Nejméně jedno záhlaví pro každou katalogizovanou knihu • Více než jedno záhlaví, pokud např.: o Je znám autor pod více jmény o Když je autorovo jméno zjištěno, ale není na titulním listě o Když se na vytvoření knihy podílelo několik autorů či spolupracovníků o Když je kniha přisuzována více autorům o Když kniha obsahuje dílo známé pod různými názvy

Další principy: • Druhy záhlaví, jejich funkce • Odkazy • Volba unifikovaného záhlaví (pro autory, korporace i názvy) • Pravidlo tři a dost, i když se zde připouští tolik záhlaví, kolik je potřeba

Zdroje

Reference


Související články

Klíčová slova