Podejte charakteristiku Mezinárodního desetinného třídění a zhodnoťte jeho význam pro věcné pořádání informací: Porovnání verzí

m
m
Řádek 6: Řádek 6:
 
* První vydání tabulek 1905.
 
* První vydání tabulek 1905.
  
Historie
+
==Historie==
  
 +
[[File: Manuel du Répertoire Bibliographique Universel.jpg |thumb|right| První vydání MDT]]
 +
Počátky MDT lze najít na konci 19. století. U zrodu tohoto klasifikačního jazyka stáli dva belgičtí právníci – [[Paul Otlet]] a [[Henri La Fontaine]]. Ti roku 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav sídlící v Bruselu, aby bylo možné bibliograficky zpracovat veškerou tiskovou produkci ve světě. Ke splnění tohoto cíle potřebovali univerzální klasifikační systém ke zpracování a následnému třídění informací. Jako insiprace jim posloužilo Deweyho desetinné třídění, u jehož zrodu stál americký knihovník [[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví|Melville Dewey]].<ref name=hand>HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25</ref><br />
  
Výhody a nevýhody
+
První vydání tabulek MDT vyšlo roku 1905, kdy je taky datován oficiální vznik tohoto klasifikačního jazyka. První vydání bylo nejdříve zveřejněno ve Francii, později pak v Německu, Anglii, Japonsku, Rusku, Španělsku a v dalších mnoha zemích. Druhé vydání tabulek vyšlo v letech 1927–1933.<br />
  * Jedná se o systém, který vyhovuje knihovníkům, ale pro čtenáře není příliš srozumitelný.
 
  
 +
MDT se rozšířilo do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používaná na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používání v Evropě, také v Japonsku, v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží DDT, ale některé knihovny již na MDT přešly.<ref name=hand/><br />
  
 +
== Výhody a nevýhody MDT ==
 +
Hlavními výhodami MDT jsou jeho univerzálnost a flexibilita.<br />
  
 +
Univerzálnost je dána hned několika aspekty:<br />
 +
 +
* Schopnost třídit vešekeré informace podle jednotlivých vědních oborů a jejich pořádání do tříd, podtříd, oddílů atd.
 +
* Možnost volby úplné, střední nebo zkrácené verze notace.
 +
* Mezinárodní srozumitelnost způsobená použitím arabských číslic vyjadřujících obsah, které se převádí mezi jednotlivými jazyky snadněji než notace obsahující písmena.
 +
* Využití pomocných znaků.
 +
* Rozšíření v mnoha zemích, především v Evropě, Latinské Americe a částečně v Africe.
 +
 +
Flexibilita je dána strukturou notací. Notace jsou složené z relativně nezávislých celků, které je možné zapisovat do jednotlivých polí knihovnického systému. Výběr a pořadí těchto celků záleží ve velké míře na rozhodnutí každé katalogizační agentury.<br />
 +
 +
Číselná notace, která napomáhá mezinárodní srozumitenosti MDT, představuje i nevýhodu. Systém není tolik uživatelsky přívětivý jako klasifikace vycházející z přirozených jazyků. Další nevýhodou může být volnost hierarchické struktury, která je výhodou pro jednotlivé instituce, ale vzniklá nejednotnost představuje překážku v meziinstitucionální a mezinárodní spolupráci.<ref name ="Balíková"/>
  
 
Je také nutno říci, že většina knihovníků vidí v MDT systém pochopitelný právě jen knihovníkům. Ale jak říká D. W. Langridge, knihovna by měla radši používat takové schéma, které poskytuje nejlepší služby svým uživatelům, než aby se snažila dosáhnout vzdáleného ideálu a přitom ve skutečnosti stále pracovala s nekvalitním systémem.
 
Je také nutno říci, že většina knihovníků vidí v MDT systém pochopitelný právě jen knihovníkům. Ale jak říká D. W. Langridge, knihovna by měla radši používat takové schéma, které poskytuje nejlepší služby svým uživatelům, než aby se snažila dosáhnout vzdáleného ideálu a přitom ve skutečnosti stále pracovala s nekvalitním systémem.
 +
 +
== Rozdíly mezi MDT a DDT ==
 +
MDT bylo vytvořeno na základě DDT, které Otlet s La Fontainem přizpůsobili evropskému prostředí. MDT má třídy 0–9, ale 4. třída je vynechána pro případnou novou problematiku, počítá tedy s vývojem v budoucnosti. DDT má obsazených všech deset tříd (0–9). Výhodou MDT je velké množství pomocných znaků a spojovacích symbolů sloužících k vytváření komplexních znaků. Dalším rozdílem je, že DDT má znaky trojmístné a v případě potřeby se do notací dodávají nuly. MDT má znaky jednomístné.<ref>MACHÁČKOVÁ, Tereza. Možnosti uspořádání fondu v Národní technické knihovně ČR. ''Ikaros'' [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-12000. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12000</ref>
 +
 +
== Odkazy ==
 +
 +
=== Reference ===
 +
<references/>
 +
 +
=== Použitá literatura ===
 +
* BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. ''Národní knihovna'', 2001, roč. 12, č. 3 s. 175-1186. [cit. 2016-02-02]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html
 +
* BRÁZDOVÁ, Miroslava. MDT. WikiKnihovna [online]. 23.12.2012 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=MDT#cite_note-H.C3.81NDLOV.C3.81-3
 +
* HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25
 +
* MACHÁČKOVÁ, Tereza. Možnosti uspořádání fondu v Národní technické knihovně ČR. ''Ikaros'' [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-12000. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12000
 +
* PLECHŠMÍDOVÁ, Marie. MDT v ČR. Národní knihovna, 1999, roč. 10, č. 3 s. 153-154. [cit. 1. 2. 2016]. ISSN 0862-7487. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR9903/9903153.html
 +
* POLJAKOVÁ, Anežka. 2006. ''Vývoj využití desetinného třídění v českém prostředí''. Praha, 56 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Peter PÁLKA.
 +
 +
=== Externí odkazy ===
 +
* [http://www2.nkp.cz/mdt/index.htm Tabulky MDT v elektronické podobě]
 +
 +
=== Související články ===
 +
*[[Paul Otlet]]
 +
*[[Henri La Fontaine]]
 +
*[[Selekční jazyky]]
 +
*[[Veřejné knihovny]]
 +
*[[Melville Dewey a jeho přínos knihovnictví#Deweyho desetinné třídění|Deweyho desetinné třídění]]
 +
*[[Třídění Kongresové knihovny]]
 +
 +
=== Klíčová slova ===
 +
Mezinárodní desetinné třídění, Deweyho desetinné třídění, knihovnické klasifikace, systematické selekční jazyky, Paul Otlet, Henri La Fontaine
  
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==

Verze z 8. 7. 2016, 11:53

  • Prekoordinovaný systematický selekční jazyk.
  • Používá numerickou notaci (arabské číslice).
  • Uplatňuje se hierarchie, homogenita - desetinný princip (každá množina má stejný počet podmnožin) a enumerativnost.
  • Petří mezi nejrozšířenější univerzální klasifikační systémy.
  • První vydání tabulek 1905.

Historie

První vydání MDT

Počátky MDT lze najít na konci 19. století. U zrodu tohoto klasifikačního jazyka stáli dva belgičtí právníci – Paul Otlet a Henri La Fontaine. Ti roku 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav sídlící v Bruselu, aby bylo možné bibliograficky zpracovat veškerou tiskovou produkci ve světě. Ke splnění tohoto cíle potřebovali univerzální klasifikační systém ke zpracování a následnému třídění informací. Jako insiprace jim posloužilo Deweyho desetinné třídění, u jehož zrodu stál americký knihovník Melville Dewey.[1]

První vydání tabulek MDT vyšlo roku 1905, kdy je taky datován oficiální vznik tohoto klasifikačního jazyka. První vydání bylo nejdříve zveřejněno ve Francii, později pak v Německu, Anglii, Japonsku, Rusku, Španělsku a v dalších mnoha zemích. Druhé vydání tabulek vyšlo v letech 1927–1933.

MDT se rozšířilo do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používaná na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používání v Evropě, také v Japonsku, v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží DDT, ale některé knihovny již na MDT přešly.[1]

Výhody a nevýhody MDT

Hlavními výhodami MDT jsou jeho univerzálnost a flexibilita.

Univerzálnost je dána hned několika aspekty:

  • Schopnost třídit vešekeré informace podle jednotlivých vědních oborů a jejich pořádání do tříd, podtříd, oddílů atd.
  • Možnost volby úplné, střední nebo zkrácené verze notace.
  • Mezinárodní srozumitelnost způsobená použitím arabských číslic vyjadřujících obsah, které se převádí mezi jednotlivými jazyky snadněji než notace obsahující písmena.
  • Využití pomocných znaků.
  • Rozšíření v mnoha zemích, především v Evropě, Latinské Americe a částečně v Africe.

Flexibilita je dána strukturou notací. Notace jsou složené z relativně nezávislých celků, které je možné zapisovat do jednotlivých polí knihovnického systému. Výběr a pořadí těchto celků záleží ve velké míře na rozhodnutí každé katalogizační agentury.

Číselná notace, která napomáhá mezinárodní srozumitenosti MDT, představuje i nevýhodu. Systém není tolik uživatelsky přívětivý jako klasifikace vycházející z přirozených jazyků. Další nevýhodou může být volnost hierarchické struktury, která je výhodou pro jednotlivé instituce, ale vzniklá nejednotnost představuje překážku v meziinstitucionální a mezinárodní spolupráci.[2]

Je také nutno říci, že většina knihovníků vidí v MDT systém pochopitelný právě jen knihovníkům. Ale jak říká D. W. Langridge, knihovna by měla radši používat takové schéma, které poskytuje nejlepší služby svým uživatelům, než aby se snažila dosáhnout vzdáleného ideálu a přitom ve skutečnosti stále pracovala s nekvalitním systémem.

Rozdíly mezi MDT a DDT

MDT bylo vytvořeno na základě DDT, které Otlet s La Fontainem přizpůsobili evropskému prostředí. MDT má třídy 0–9, ale 4. třída je vynechána pro případnou novou problematiku, počítá tedy s vývojem v budoucnosti. DDT má obsazených všech deset tříd (0–9). Výhodou MDT je velké množství pomocných znaků a spojovacích symbolů sloužících k vytváření komplexních znaků. Dalším rozdílem je, že DDT má znaky trojmístné a v případě potřeby se do notací dodávají nuly. MDT má znaky jednomístné.[3]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25
  2. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Balíková není určen žádný text
  3. MACHÁČKOVÁ, Tereza. Možnosti uspořádání fondu v Národní technické knihovně ČR. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-12000. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12000

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Mezinárodní desetinné třídění, Deweyho desetinné třídění, knihovnické klasifikace, systematické selekční jazyky, Paul Otlet, Henri La Fontaine

Zdroje

Reference


Související články

Klíčová slova