Podejte charakteristiku Mezinárodního desetinného třídění a zhodnoťte jeho význam pro věcné pořádání informací

Mezinárodní desetinné třídění (česká zkratka MDT, anglická zkratka je UDC = The Universal Decimal Classification) je univerzální klasifikační systém sloužící k indexování a vyhledávání věcných informací o dokumentech nabo jejich částech. Patří mezi mezinárodně nejrozšířenější klasifikační systémy.[1]

Charakteristika

MDT je prekoordinovaný systematický selekční jazyk (tj. má předem vytvořené kategorie, do kterých je možné dokument zařadit při použití jistých kritérií), používá numerickou notaci (arabské číslice) hierarchického charakteru.[2] Uplatňuje principy homogenity (každá množina má stejný počet podmnožin) a enumerativnost.

Historie

První vydání MDT

Počátky MDT lze najít na konci 19. století. U zrodu tohoto klasifikačního jazyka stáli dva belgičtí právníci – Paul Otlet a Henri La Fontaine. Ti roku 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav sídlící v Bruselu, aby bylo možné bibliograficky zpracovat veškerou tiskovou produkci ve světě. Ke splnění tohoto cíle potřebovali univerzální klasifikační systém ke zpracování a následnému třídění informací. Jako insiprace jim posloužilo Deweyho desetinné třídění, u jehož zrodu stál americký knihovník Melville Dewey.[3]

První vydání tabulek MDT vyšlo roku 1905, kdy je taky datován oficiální vznik tohoto klasifikačního jazyka. První vydání bylo nejdříve zveřejněno ve Francii, později pak v Německu, Anglii, Japonsku, Rusku, Španělsku a v dalších mnoha zemích. Druhé vydání tabulek vyšlo v letech 1927–1933.

MDT se rozšířilo do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používaná na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používání v Evropě, také v Japonsku, v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží DDT, ale některé knihovny již na MDT přešly.[3]

Výhody a nevýhody MDT

Hlavními výhodami MDT jsou jeho univerzálnost a flexibilita.

Univerzálnost je dána hned několika aspekty:

  • Schopnost třídit vešekeré informace podle jednotlivých vědních oborů a jejich pořádání do tříd, podtříd, oddílů atd.
  • Možnost volby úplné, střední nebo zkrácené verze notace.
  • Mezinárodní srozumitelnost způsobená použitím arabských číslic vyjadřujících obsah, které se převádí mezi jednotlivými jazyky snadněji než notace obsahující písmena.
  • Využití pomocných znaků.
  • Rozšíření v mnoha zemích, především v Evropě, Latinské Americe a částečně v Africe.

Flexibilita je dána strukturou notací. Notace jsou složené z relativně nezávislých celků, které je možné zapisovat do jednotlivých polí knihovnického systému. Výběr a pořadí těchto celků záleží ve velké míře na rozhodnutí každé katalogizační agentury.

Číselná notace, která napomáhá mezinárodní srozumitenosti MDT, představuje i nevýhodu. Systém není tolik uživatelsky přívětivý jako klasifikace vycházející z přirozených jazyků. Další nevýhodou může být volnost hierarchické struktury, která je výhodou pro jednotlivé instituce, ale vzniklá nejednotnost představuje překážku v meziinstitucionální a mezinárodní spolupráci.[1]

Je také nutno říci, že většina knihovníků vidí v MDT systém pochopitelný právě jen knihovníkům. Ale jak říká D. W. Langridge, knihovna by měla radši používat takové schéma, které poskytuje nejlepší služby svým uživatelům, než aby se snažila dosáhnout vzdáleného ideálu a přitom ve skutečnosti stále pracovala s nekvalitním systémem.

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. Národní knihovna, 2001, roč. 12, č. 3 s. 175-1186. [cit. 2016-02-02]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html
  2. BRÁZDOVÁ, Miroslava. MDT. WikiKnihovna [online]. 23.12.2012 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=MDT#cite_note-H.C3.81NDLOV.C3.81-3
  3. 3,0 3,1 HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

mezinárodní desetinné třídění, knihovnické klasifikace, selekční jazyk, indexování