Purkyně - přínos pro psychologii: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „== Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) == * na pražské univerzitě studoval filozofii a medicínu<br /> * roku 1823 se stal profesorem fyziologie v prus…“) |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) == | == Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) == | ||
− | * na pražské univerzitě studoval filozofii a medicínu | + | |
− | * roku 1823 se stal profesorem fyziologie v pruské Vratisavi, kde nebyl příznivě přijat, nakonec zde vybudoval první fyziologický ústav | + | * na pražské univerzitě studoval filozofii a medicínu |
+ | * roku 1823 se stal profesorem fyziologie v pruské Vratisavi, kde nebyl příznivě přijat, nakonec zde vybudoval první fyziologický ústav | ||
* od roku 1850 vyučoval v Praze na Karlově univerzitě, i zde vybudoval fyziologický ústav | * od roku 1850 vyučoval v Praze na Karlově univerzitě, i zde vybudoval fyziologický ústav | ||
* přispěl k rozvoji psychologie svými studiemi o vědomí, spánku a zrakovém vnímání<ref>Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.</ref> | * přispěl k rozvoji psychologie svými studiemi o vědomí, spánku a zrakovém vnímání<ref>Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.</ref> | ||
− | + | === Myšlenky === | |
+ | |||
* Zjistil, že za šera jasněji vnímáme barvy, které spadají do krátkovlnné části barevného spektra, tj. fialovou, modrou a zelenou. Tento jev je pojmenován po svém objeviteli jako '''Purkyňův fenomén'''. | * Zjistil, že za šera jasněji vnímáme barvy, které spadají do krátkovlnné části barevného spektra, tj. fialovou, modrou a zelenou. Tento jev je pojmenován po svém objeviteli jako '''Purkyňův fenomén'''. | ||
* Velký je jeho přínos pro experimentální psychologii - psychologie by podle něj měla být součástí fyziologie jakožto vědy zkoumající činnost lidského organismu. | * Velký je jeho přínos pro experimentální psychologii - psychologie by podle něj měla být součástí fyziologie jakožto vědy zkoumající činnost lidského organismu. |
Aktuální verze z 12. 10. 2016, 18:59
Obsah
Jan Evangelista Purkyně (1787-1869)
- na pražské univerzitě studoval filozofii a medicínu
- roku 1823 se stal profesorem fyziologie v pruské Vratisavi, kde nebyl příznivě přijat, nakonec zde vybudoval první fyziologický ústav
- od roku 1850 vyučoval v Praze na Karlově univerzitě, i zde vybudoval fyziologický ústav
- přispěl k rozvoji psychologie svými studiemi o vědomí, spánku a zrakovém vnímání[1]
Myšlenky
- Zjistil, že za šera jasněji vnímáme barvy, které spadají do krátkovlnné části barevného spektra, tj. fialovou, modrou a zelenou. Tento jev je pojmenován po svém objeviteli jako Purkyňův fenomén.
- Velký je jeho přínos pro experimentální psychologii - psychologie by podle něj měla být součástí fyziologie jakožto vědy zkoumající činnost lidského organismu.
- Novost jeho poznatků spočívala v oproštění se od spekulací a zaměření na vlastní pozorování, mezi pozorovaným byl schopen nalézt souvislosti[2].
- zpracoval heslo city pro Riegrův slovník naučný. V něm píše, že člověk je z velké části vázán na přírodu, se živočichy sdílí všechny základní city, je však navíc obdařen rozumem a svobodnou vůlí a je schopen vyšších idejí.
- Nejdůležitějším citem je láska osobní a obecná, založená na vrozené sympatii k lidem, je ovlivňována rozumem.
- Na prvním místě je samoláska, která je vázána k zachování, vývoji a zdokonalování sebe samého - jejím uskutečněním dochází nejen k touze po družné lásce, přátelství, pohlavní, rodinné i vlastenecké lásce, ale také podnikavosti, statečnosti, snažení po majetku, cti a slávě. Z toho vyplývající blaženost je přirozeným následkem takové čistě lidské sebelásky.
- Souměrnost postavy, obličeje a lidské i zvířecí pohyby prozrazují povahu duše, uvnitř panující city a vášnivé stavy[3].
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.