Syntaxe: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | |||
− | |||
* SYNTAX skladba v jazykovědě – nauka o mluvnické stavbě vět - zkoumá principy spojování slova ve věty a utváření větných, popřípadě i vyšších celků (tzv. hypersyntax , která se blíží nauce o textu) | * SYNTAX skladba v jazykovědě – nauka o mluvnické stavbě vět - zkoumá principy spojování slova ve věty a utváření větných, popřípadě i vyšších celků (tzv. hypersyntax , která se blíží nauce o textu) | ||
* SYNTAX ve výpočetní technice – soubor pravidel pro tvorbu slov z definované množiny znaků daném jazyce | * SYNTAX ve výpočetní technice – soubor pravidel pro tvorbu slov z definované množiny znaků daném jazyce | ||
== SYNTAXE == | == SYNTAXE == | ||
− | + | ||
+ | Syntaxe se zabývá vymezením formálního jazyka jako podmnožiny řetězů nad abecedou, které tvoří správné zápisy v daném jazyce - věty jazyka. Přívlastek formální vyjadřuje nepřítomnost definice významu zápisů. | ||
== SYNTAXE PROGRAMOVACÍCH JAZYKŮ == | == SYNTAXE PROGRAMOVACÍCH JAZYKŮ == | ||
Řádek 26: | Řádek 25: | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
− | * [http:// | + | * Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2. |
+ | * Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf | ||
+ | * CHYTIL, Michal a Sabina SCHERLOVÁ. Sémantika programovacích jazyků - atributové gramatiky. Praha: Univerzita Karlova, 1984. | ||
+ | * RICHTA, Karel a Jiří VELEBIL. Sémantika programovacích jazyků. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-327-X. | ||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
− | * [http://www. | + | * [http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching.html Teaching: Antonín Kučera] |
=== Související články === | === Související články === | ||
− | * [[Portál: | + | * [[Portál:Logika|Logika]] |
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === |
Verze z 13. 11. 2016, 23:41
- SYNTAX skladba v jazykovědě – nauka o mluvnické stavbě vět - zkoumá principy spojování slova ve věty a utváření větných, popřípadě i vyšších celků (tzv. hypersyntax , která se blíží nauce o textu)
- SYNTAX ve výpočetní technice – soubor pravidel pro tvorbu slov z definované množiny znaků daném jazyce
Obsah
SYNTAXE
Syntaxe se zabývá vymezením formálního jazyka jako podmnožiny řetězů nad abecedou, které tvoří správné zápisy v daném jazyce - věty jazyka. Přívlastek formální vyjadřuje nepřítomnost definice významu zápisů.
SYNTAXE PROGRAMOVACÍCH JAZYKŮ
- Syntaxe textových programovacích jazyků je obvykle definována kombinací regulárních výrazů (pro lexikální strukturu) aBackus-Naur Form (pro gramatickou strukturu) k indukčně stanoveným syntaktickým kategoriím (neterminály) aterminální symboly.
- Programovací jazyky mají nejčastěji kontextový charakter, který je dán zejména deklaracemi. Přestože existují speciální kontextové gramatiky, jejich použití není rozšířeno, neboť bezkontextové gramatiky jsou mnohem propracovanější a pružnější. Obvykle se proto pro popis syntaxe programovacích jazyk používají nejvýše bezkontextové gramatiky, což souvisí s tím, že pro každý kontextový jazyk existuje bezkontextový nadjazyk, který jej obsahuje. Kontextové závislosti (omezení) se pak vyjadřují jinými prostředky.
MIKROSYNTAXE A MAKROSYNTAXE
Mikrosyntaxe a makrosyntaxe Zápis v (programovacím) jazyce je tvořen posloupností znak abecedy, tj. L ⊆ A* . Pro účely definice jazyka je vhodné považovat za abecedu jazyka nikoliv jednotlivé znaky, ale tzv. lexikální elementy (lexémy, tokens) - identifikátory, literály, operátory, komentáře atd.
Prvním krokem při popisu jazyka je tedy definice syntaxe těchto lexém - mikrosyntaxe (lexikon) jazyka Q ⊆ A* . Programy pak považujeme za zápisy nad lexikonem jazyka Q, tj. L ⊆ Q* .
Popis syntaxe pak nazýváme makrosyntaxe jazyka.
Zobrazení (převod) lex: A* → Q* ∪ { error } se nazývá lexikální analýza a řadí se definicí mikrosyntaxe. Často se pro definici mikrosyntaxe používají regulární výrazy, pro makrosyntaxi se využívají obvykle bezkontextové gramatiky, BNF, EBNF, atd.
Odkazy
Použitá literatura
- Velký slovník naučný. Praha: Diderot, 1999. Encyklopedie Diderot. ISBN 80-902723-1-2.
- Matematická logika. Teaching: Antonín Kučera [online]. MUNI, 2016 [cit. 2016-11-13]. Dostupné z: http://www.fi.muni.cz/usr/kucera/teaching/logic/log.pdf
- CHYTIL, Michal a Sabina SCHERLOVÁ. Sémantika programovacích jazyků - atributové gramatiky. Praha: Univerzita Karlova, 1984.
- RICHTA, Karel a Jiří VELEBIL. Sémantika programovacích jazyků. Praha: Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-327-X.
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
Syntaxe, Syntax, Programovací jazyk, formální jazyk, PC, Počítače