Sémantika a syntaxe informace

Informace

Informace je nejednoznačný pojem. Slovo pochází s z latinského "informare", jehož význam se dá přeložit jako "uváděti ve tvar", formovat nebo tvořit. Existuje řada definic a výkladů k tomuto pojmu. Michael Buckland nastínil čtyři možné pohledy na informaci. [1] Každá informace obsahuje dvě složky - sémantickou (obsah zprávy) a syntaktickou (znaky utvořené podle gramatických pravidel) a jejich vzájemný vztah je základní funkcí jazyka.

Sémantika informace

Sémantika se zabývá vztahem mezi znaky a objekty, procesy nebo jevy, jež znaky označují, a to nezávisle na příjemci zprávy. Zkoumá význam a obsah informace. K tomuto chápání obsahu zprávy dochází například u čtenáře psaného textu, posluchače hudební skladby nebo u návštěvníka galerie při pohledu na obraz.[2] Při přenosu informace od zdroje dochází ke kódování (syntaktická složka) a přenosu zprávy k příjemci, který ji dekoduje, aby pochpil její obsah - tento proces nazýváme obecný model komunikace. Není přitom zaručeno, vysílající a přijímající chápou zprávu stejně.

Teor-vychodiska-komunikace 02.jpg

Velký význam má vztah informace ke kontextu. V souvislosti s kontextem lze zaznamenat rostoucí kvalitu vztahu sémantického obsahu takto:

  1. prostá informace
  2. poznatek
  3. pochopený poznatek
  4. znalost[3]

Jednotkou informace je jedna zpráva. K přenosu slouží syntaktická složka zprávy.

Syntaxe informace

Syntaktika se zabývá vzájemnými vztahy mezi znaky, a přenášením zpráv bez ohledu na její kontext. U přenosu informace se zaměřuje na způsoby kódování, průchodnost kanálu a redundanci signálů.
Vychází z teorie informace, za jejíž zakladatelem je Claude Elwood Shannon. Ten rozdělil zprávu do jednotlivých znaků a zavedl jednotku informace - binary digit, neboli bit a pojem entropie, jakžto míru neuspořádanosti, neurčitosti ve zprávě.[4] Rostoucí kvalitu vztahu syntaktického obsahu lze vyjádřit takto:

  1. holá data
  2. zkontrolovaná a ověřená data
  3. vyčištěná a uspořádaná data[5]

"Základní sémiotický i informační či komunikační proces je charakteristický vztahem tří faktorů. S pomocí něčeho (znaku) se podle určitých pravidel (syntaxe) sděluje něco (význam - sémantika) někomu, za nějakým, účelem (pragmatika)."[6]

Odkazy

Reference

  1. Information as Thing. In: BUCKLAND, Michael. Information as Thing [online]. 1991 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://people.ischool.berkeley.edu/~buckland/thing.html
  2. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.
  3. SOUČEK, Martin. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚSTAV INFORMAČNÍ STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
  4. Biokybernetika. In: Katedra biofyziky - Přírodovědecká fakulta [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://biofyzika.upol.cz/userfiles/file/biokybernetika_6_informace.doc
  5. SOUČEK, Martin. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE ÚSTAV INFORMAČNÍ STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Informační věda. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
  6. JONÁK, Zdeněk. Pojem informace ve světě sdíleného pojetí skutečnosti. Ikaros [online]. 2000, roč. 4, č. 2 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/pojem-informace-ve-svete-sdileneho-pojeti-skutecnosti

Doporučená literatura

Související články

Čtyři aspekty informace (Buckland)
Hierarchie Data → Informace → Znalost
Shannonovo chápání informace

Externí odkazy

Michael Buckland na Wikipedii