Kybernetika a nová média: Porovnání verzí
(kategorizace) |
|||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
'''Zajímavost:''' Kybernetika má stejný významový základ v anglickém slově “government” ve smyslu řízení a zvládání procesů v komplexních systémech. | '''Zajímavost:''' Kybernetika má stejný významový základ v anglickém slově “government” ve smyslu řízení a zvládání procesů v komplexních systémech. | ||
| − | + | == Historie == | |
Největším přínosem pro vývoj kybernetiky byl velký rozvoj přírodních věd, techniky a biologie ve 20. století. V této době docházelo ke stále podrobnějšímu zkoumání živých organismů a procesů, které se v nich odehrávají, a to především ve vztahu k jejich struktuře. Zároveň se podobné funkce a organizace procesů začaly zkoumat i v neživých organismech. | Největším přínosem pro vývoj kybernetiky byl velký rozvoj přírodních věd, techniky a biologie ve 20. století. V této době docházelo ke stále podrobnějšímu zkoumání živých organismů a procesů, které se v nich odehrávají, a to především ve vztahu k jejich struktuře. Zároveň se podobné funkce a organizace procesů začaly zkoumat i v neživých organismech. | ||
Po vzniku prvních samočinných počítačů v 50. letech se začalo stále více ukazovat, že chování živých a neživých systémů může být analogické. Některé živé systémy (srdce, ledviny apod.) mohly být dokonce dočasně nahrazeny systémy umělými, tedy neživými. Navíc bylo potřeba si v rámci vědních disciplín poradit s nově vznikajícími stroji na zpracování informací a s pojmem informace jako takovým. Právě proto vznikl kolem roku 1955 nový obor kybernetika, který tyto domény zaštiťoval.<ref>2 WIENER, Norbert. Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích. 1. vyd. Praha: SNTL, 1960, 148 s. Řada teoretické literatury.</ref> | Po vzniku prvních samočinných počítačů v 50. letech se začalo stále více ukazovat, že chování živých a neživých systémů může být analogické. Některé živé systémy (srdce, ledviny apod.) mohly být dokonce dočasně nahrazeny systémy umělými, tedy neživými. Navíc bylo potřeba si v rámci vědních disciplín poradit s nově vznikajícími stroji na zpracování informací a s pojmem informace jako takovým. Právě proto vznikl kolem roku 1955 nový obor kybernetika, který tyto domény zaštiťoval.<ref>2 WIENER, Norbert. Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích. 1. vyd. Praha: SNTL, 1960, 148 s. Řada teoretické literatury.</ref> | ||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Kromě Norberta Wienera byli průkopníky kybernetiky Arturo Rosenbueth a Julian Bigelow. Tito tři spolu napsali článek ''Behavior, Purpose and Teleology'', což dle samotného Wienera dalo základ pro nový vědní obor kybernetiky.<ref>WIENER, Norbert, Arturo ROSENBLUETH a Julian BIGELOW. Behavior, Purpose and Teleology. Philosophy of Science. 1943.</ref> | Kromě Norberta Wienera byli průkopníky kybernetiky Arturo Rosenbueth a Julian Bigelow. Tito tři spolu napsali článek ''Behavior, Purpose and Teleology'', což dle samotného Wienera dalo základ pro nový vědní obor kybernetiky.<ref>WIENER, Norbert, Arturo ROSENBLUETH a Julian BIGELOW. Behavior, Purpose and Teleology. Philosophy of Science. 1943.</ref> | ||
| − | + | == Wienerovo vymezení kybernetiky == | |
Wiener vymezuje obor kybernetiky dvěma směry. A to na: | Wiener vymezuje obor kybernetiky dvěma směry. A to na: | ||
* '''zkoumané objekty''' - živé systémy (organismy) a neživé systémy (lidmi vyroben stroje) | * '''zkoumané objekty''' - živé systémy (organismy) a neživé systémy (lidmi vyroben stroje) | ||
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
Oproti Wienerově původnímu vymezení kybernetiky musíme v současnosti počítat i s objekty ekonomickými, sociálními a abstraktními (matematické, lingvistické a podobně). Rozšířit musíme i pole hledisek. Kromě řízení a sdělování informace, je nutné brát v potaz i jejich uchování, zpracování a přenos. | Oproti Wienerově původnímu vymezení kybernetiky musíme v současnosti počítat i s objekty ekonomickými, sociálními a abstraktními (matematické, lingvistické a podobně). Rozšířit musíme i pole hledisek. Kromě řízení a sdělování informace, je nutné brát v potaz i jejich uchování, zpracování a přenos. | ||
| − | + | == Rozdělení kybernetiky == | |
'''teoretická kybernetika''' - studuje především obecné vlastnosti a procesy systémů, popisuje jeho vlastnosti a chování, patří do ní například teorie systémů nebo teoretická informatika | '''teoretická kybernetika''' - studuje především obecné vlastnosti a procesy systémů, popisuje jeho vlastnosti a chování, patří do ní například teorie systémů nebo teoretická informatika | ||
'''aplikovaná kybernetika''' - používá kybernetický přístup při analýze, modelování a návrhu systémů, kromě biokybernetiky se s ní můžeme setkat například i při teorii řízení v managementu | '''aplikovaná kybernetika''' - používá kybernetický přístup při analýze, modelování a návrhu systémů, kromě biokybernetiky se s ní můžeme setkat například i při teorii řízení v managementu | ||
| − | + | == Základní principy kybernetiky == | |
* '''zpětná vazba''' | * '''zpětná vazba''' | ||
* '''informace''' | * '''informace''' | ||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
* '''filosofie''' - vztah mezi živou a neživou hmotou | * '''filosofie''' - vztah mezi živou a neživou hmotou | ||
| + | ==Odkazy== | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Teorie systémů]] | * [[Teorie systémů]] | ||
Verze z 25. 1. 2017, 15:22
Kybernetika je věda, která se zabývá principy přenosu a řízení informací v daném (živém i neživém) systému. Kybernetika se zajímá pouze o takové vztahy mezi prvky systému a procesy, které na systém působí a kterými systém působí na okolí, a mají informační obsah. Definicí a pohledů na kybernetiku je ale obecně mnoho[1].
Slovo kybernetika pochází z řeckého “kybernétés” (kormidelník). Tento pojem používal ve starověku už filozof Platón pro “vědu o řízení lodí” nebo "umění řídit" obecně. V roce 1843 ho užil francouzský matematik a fyzik André-Marie Ampère a polský filosof Tretnowski v pojednání Poměr filosofie ke kybernetice čili k umění, jak řídit národ. Téměř o sto let později v roce 1948 pojem kybernetika ustálil Norbert Wiener ve své knize Cybernetics: Or Control and Communication in the Animal and the Machine. Wiener je zároveň považován za "otce" kybernetiky.
Zajímavost: Kybernetika má stejný významový základ v anglickém slově “government” ve smyslu řízení a zvládání procesů v komplexních systémech.
Obsah
Historie
Největším přínosem pro vývoj kybernetiky byl velký rozvoj přírodních věd, techniky a biologie ve 20. století. V této době docházelo ke stále podrobnějšímu zkoumání živých organismů a procesů, které se v nich odehrávají, a to především ve vztahu k jejich struktuře. Zároveň se podobné funkce a organizace procesů začaly zkoumat i v neživých organismech. Po vzniku prvních samočinných počítačů v 50. letech se začalo stále více ukazovat, že chování živých a neživých systémů může být analogické. Některé živé systémy (srdce, ledviny apod.) mohly být dokonce dočasně nahrazeny systémy umělými, tedy neživými. Navíc bylo potřeba si v rámci vědních disciplín poradit s nově vznikajícími stroji na zpracování informací a s pojmem informace jako takovým. Právě proto vznikl kolem roku 1955 nový obor kybernetika, který tyto domény zaštiťoval.[2]
Kromě Norberta Wienera byli průkopníky kybernetiky Arturo Rosenbueth a Julian Bigelow. Tito tři spolu napsali článek Behavior, Purpose and Teleology, což dle samotného Wienera dalo základ pro nový vědní obor kybernetiky.[3]
Wienerovo vymezení kybernetiky
Wiener vymezuje obor kybernetiky dvěma směry. A to na:
- zkoumané objekty - živé systémy (organismy) a neživé systémy (lidmi vyroben stroje)
- hlediska jejich definování - řízení a sdělování informace
Oproti Wienerově původnímu vymezení kybernetiky musíme v současnosti počítat i s objekty ekonomickými, sociálními a abstraktními (matematické, lingvistické a podobně). Rozšířit musíme i pole hledisek. Kromě řízení a sdělování informace, je nutné brát v potaz i jejich uchování, zpracování a přenos.
Rozdělení kybernetiky
teoretická kybernetika - studuje především obecné vlastnosti a procesy systémů, popisuje jeho vlastnosti a chování, patří do ní například teorie systémů nebo teoretická informatika aplikovaná kybernetika - používá kybernetický přístup při analýze, modelování a návrhu systémů, kromě biokybernetiky se s ní můžeme setkat například i při teorii řízení v managementu
Základní principy kybernetiky
- zpětná vazba
- informace
- model (modelování)
- zákon nutné variety
Vliv kybernetiky na další obory
- matematika - teorie informace, teorie her, teorie automatů
- biologie - teorie paměti, neuronové sítě, kódování informace v zárodečné buňce
- technické disciplíny - nové způsoby sdělování informací, samoorganizující se systémy
- filosofie - vztah mezi živou a neživou hmotou
Odkazy
Související články
Použitá literatura a související články
- ↑ 1 WIENER, Norbert. Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích. 1. vyd. Praha: SNTL, 1960, 148 s. Řada teoretické literatury.
- ↑ 2 WIENER, Norbert. Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích. 1. vyd. Praha: SNTL, 1960, 148 s. Řada teoretické literatury.
- ↑ WIENER, Norbert, Arturo ROSENBLUETH a Julian BIGELOW. Behavior, Purpose and Teleology. Philosophy of Science. 1943.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
