Využití formátu XML v knihovnických aplikacích: Porovnání verzí

Řádek 10: Řádek 10:
 
===Sdílení záznamů IS===
 
===Sdílení záznamů IS===
 
Některé moderní [[AKS]] ([[Automatizované knihovní systémy]]) umí využívat přenosu XML souborů z jiných [[IS]] ([[Informační systémy]]). Například [[AKS]] [[Tritius]] v rámci svých [[REST|RESTových]] služeb umí stahovat či nabízet studentské práce<ref><i>Tritius: Open Tritius</i>. Tábor: LANius a.s, 2016. Dostupné také z: http://www.tritius.cz/open-tritius</ref>.
 
Některé moderní [[AKS]] ([[Automatizované knihovní systémy]]) umí využívat přenosu XML souborů z jiných [[IS]] ([[Informační systémy]]). Například [[AKS]] [[Tritius]] v rámci svých [[REST|RESTových]] služeb umí stahovat či nabízet studentské práce<ref><i>Tritius: Open Tritius</i>. Tábor: LANius a.s, 2016. Dostupné také z: http://www.tritius.cz/open-tritius</ref>.
 +
 +
===Migrace, konverze a přenos dat===
 +
Při změně [[AKS]] či při konverzi záznamů (např. v roce 2015/2016 docházelo ke konverzím z UNIMARC na MARC21) je vhodné umístit záznamy mimo databázi, kde bude možné s nimi pracovat. Zde se jeví použití [[XML]] formátu jako naprosto vhodné. Díky systému a struktuře XML, včetně možnosti zavedení vlastních značek, je možné záznamy uložit mimo databázi [[AKS]], zde je zpracovat přímo v [[AKS]] formátu a poté nahrát zpět do databáze.
 +
 +
Dříve se poměrně běžně užíval export knihovních jednotek, které spadali do tzv. [[Výměnné soubory|výměnných souborů]]. Export proběhl ve formátu [[XML]] do souboru [[ISO]] a byl odeslán do jiné knihovny či pobočky mateřské knihovny. Takto fungoval (a na některých místech stále funguje) i systém, kdy ke katalogizaci jednotek docházelo v centrálních (krajských či městských) knihovnách, které distribuovali fyzické knihy i jejich metadatové záznamy do dalších, výrazně menších, knihoven. Jednalo se o spolupráci především mezi velkými [[Profesionální knihovna|profesionálními knihovnami]] a malými [[Neprofesionální knihovna|neprofesionálními (často obecními) knihovnami]]. Díky této spolupráci mohla velká knihovna nabízet ve svém katalogu knihy malé knihovny a malá knihovna nebyla administrativně zatížena [[Katalogizace|katalogizací]] titulů.
  
  

Verze z 29. 1. 2017, 22:10

XML[1], neboli Extensible Markup Language (česky rozšiřitelný značkovací jazyk) je všeobecný značkovací jazyk, který je standardizován organizací W3C (ta standardizuje například i HTML). XML je primárně určeno pro serializaci dat a jejich výměnu.

XML je tedy možné využívat jako univerzální výměnný formát (jako je například UNIMARC, MARC21 či BIBFRAME).

Aktuální využití v knihovních aplikacích

OAI-PMH[2]

Protokol OAI-PMH je výměnný metadatový systém založený na kombinaci HTML a XML. Jedná se o obecný protokol, formát je navržen tak aby bylo možné jej flexibilně upravovat pro komunitu, která jej využívá. V prostředí českého knihovnictví využívá protokolu OAI například harvester SKČR (Souborný katalog České republiky - Caslin, http://www.caslin.cz/). Dalším nově vzniklým systémem, který využívá protokolu OAI-PMH je Centrální portál knihoven (https://www.knihovny.cz). Oba projekty využívají OAI-PMH ke sběru nových a upravených titulů v partnerských knihovnách, aby bylo možné tituly vystavit na jednotném místě (globálním online katalogu). Protokol jednou za čas zažádá server (knihovnu) o určitý metadatový set (souhrn nový či změněných dat) za určité období, tento set stáhne a vystaví či aktualizuje svůj katalog. OAI-PMH v českých knihovnách slouží ke stahování datových balíků s bibliografickými záznamy. Data pro harvester OAI-PMH jsou vystavována pomocí HTTP protokolu, nejčastěji pomocí katalogů typu OPAC.[3]

Sdílení záznamů IS

Některé moderní AKS (Automatizované knihovní systémy) umí využívat přenosu XML souborů z jiných IS (Informační systémy). Například AKS Tritius v rámci svých RESTových služeb umí stahovat či nabízet studentské práce[4].

Migrace, konverze a přenos dat

Při změně AKS či při konverzi záznamů (např. v roce 2015/2016 docházelo ke konverzím z UNIMARC na MARC21) je vhodné umístit záznamy mimo databázi, kde bude možné s nimi pracovat. Zde se jeví použití XML formátu jako naprosto vhodné. Díky systému a struktuře XML, včetně možnosti zavedení vlastních značek, je možné záznamy uložit mimo databázi AKS, zde je zpracovat přímo v AKS formátu a poté nahrát zpět do databáze.

Dříve se poměrně běžně užíval export knihovních jednotek, které spadali do tzv. výměnných souborů. Export proběhl ve formátu XML do souboru ISO a byl odeslán do jiné knihovny či pobočky mateřské knihovny. Takto fungoval (a na některých místech stále funguje) i systém, kdy ke katalogizaci jednotek docházelo v centrálních (krajských či městských) knihovnách, které distribuovali fyzické knihy i jejich metadatové záznamy do dalších, výrazně menších, knihoven. Jednalo se o spolupráci především mezi velkými profesionálními knihovnami a malými neprofesionálními (často obecními) knihovnami. Díky této spolupráci mohla velká knihovna nabízet ve svém katalogu knihy malé knihovny a malá knihovna nebyla administrativně zatížena katalogizací titulů.


Reference

  1. ↑ PŘISPĚVATELÉ, Wikipedie. Extensible Markup Language. Wikipedie: Otevřená encyklopedie, 2016. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Extensible_Markup_Language
  2. ↑ HANOUSEK, Tomáš. OAI-PMH pro začátečníky: Příloha č. 4 k výzkumné zprávě projektu VE20072009004. Národní archiv České Republiky, 21 s.
  3. ↑ Koha: česká komunita, OAI-PMH. Koha, česká komunita. Dostupné také z: http://www.knihovni-system-koha.cz/index.php/funkce/oai-pmh
  4. ↑ Tritius: Open Tritius. Tábor: LANius a.s, 2016. Dostupné také z: http://www.tritius.cz/open-tritius
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Využití_formátu_XML_v_knihovnických_aplikacích&oldid=43585“