Hathor: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Jméno == | == Jméno == | ||
| − | Jméno bohyně | + | Jméno bohyně '''Hatho'''r znamená doslova "Dům Hora", naznačuje tedy těsný vztah s bohem [[Hor|Horem]], za jehož matku či manželku byla označována. Jelikož každý egyptský panovník byl vtělením Hora, vztahoval se tento její aspekt i na panovníka. |
Hor je bůh v podobě sokola, její jméno může zřejmě naznačovat její spojitost s nočními nebesy, neboť tato bohyně mohla mj. představovat, podobně jako [[Nut]], nebeskou klenbu.<ref>Pinch 2002: 137</ref> | Hor je bůh v podobě sokola, její jméno může zřejmě naznačovat její spojitost s nočními nebesy, neboť tato bohyně mohla mj. představovat, podobně jako [[Nut]], nebeskou klenbu.<ref>Pinch 2002: 137</ref> | ||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
== Ikonografie a sféry vlivu == | == Ikonografie a sféry vlivu == | ||
[[File:Egypt.Hathor.jpg|thumb|150x150px|Zobrazení bohyně Hathor]] | [[File:Egypt.Hathor.jpg|thumb|150x150px|Zobrazení bohyně Hathor]] | ||
| − | Ve svých různých aspektech | + | Ve svých různých aspektech mohla Hathor vystupovat jako matka, manželka i dcera slunečního boha. Kromě slunce mohla být spojována i s dalšími nebeskými tělesy, a podobně se zářícími materiály, především drahými kameny. <ref>Pinch 2002:137</ref> |
| − | Hathor může být zobrazována jako žena, žena s kraví hlavou, nebo ve zvířecí podobě krávy. Pokud je zobrazena v lidské podobě, může mít nad hlavou rohy, mezi nimiž je sluneční kotouč. | + | |
| + | Hathor může být zobrazována jako žena, žena s kraví hlavou, nebo ve zvířecí podobě krávy. Pokud je zobrazena v lidské podobě, může mít nad hlavou rohy, mezi nimiž je sluneční kotouč. Známé jsou tzv. Hathořiny sloupy, na jejichž hlavicích se ze dvou nebo ze čtyř stran objevuje tato bohyně s kravskýma ušima.<ref>Verner-bareš-Vachala 1997: 406</ref> | ||
'''Kraví bohyně''' | '''Kraví bohyně''' | ||
| − | Kráva byla v egyptských představách symbolem hojnosti a prosperity. Hathor v této podobě se pak objevuje ve spojitosti s nebesy, ale také v roli matky či kojné a ochránkyně faraonů. V podobě krávy může Hathor | + | Kráva byla v egyptských představách symbolem hojnosti a prosperity. Hathor v této podobě se pak objevuje ve spojitosti s nebesy, ale také v roli matky či kojné a ochránkyně faraonů. V podobě krávy může Hathor též pečovat o zemřelé a poskytovat jim výživu.<ref>Bleeker 1973: 30-34</ref> |
'''Sedm Hathor''' | '''Sedm Hathor''' | ||
| Řádek 21: | Řádek 22: | ||
'''Přerásná''' | '''Přerásná''' | ||
| − | Hathor je též bohyní, která je především ve svém | + | Hathor je též bohyní, která je především ve svém přízvisku "Překrásná" spojovaná se sexualitou a vášní, ale také s oslavami, radostí, zpěvem a popíjením.<ref>Janák 2005: 66</ref> V tomto aspektu byla také spojována s mateřstvím a porody.<ref>Wilkinson 2003: 141</ref> Tento její aspekt můžeme v mytologii vidět např. ve [[Spor Hora se Sutechem|Sporu Hora se Sutechem]], kdy se Hathor obnaží před znaveným Reem, aby jej vyvedla z jeho chmur. |
| − | Řekové pak Hathor kvůli | + | Řekové pak Hathor kvůli těmto jejím rolím ztotožnili s bohyní Afrodíté. |
'''Smrt a vzkříšení''' | '''Smrt a vzkříšení''' | ||
| − | Již od [[Stará říše|Staré říše]] byla Hathor uctívána jako Paní západní pouště, tedy | + | Již od [[Stará říše|Staré říše]] byla Hathor uctívána jako Paní západní pouště, tedy patronka a strážkyně pohřebiště a říše mrtvých.<ref>Bleeker 1973: 42</ref> |
| − | Především v oblasti [[Mennofer|Mennoferu]] byla Hathor uctívána pod přídomkem '''Paní sykomory''',<ref>Wilkinson 2003: 143</ref> tedy bohyně, která poskytovala | + | |
| + | Především v oblasti [[Mennofer|Mennoferu]] byla Hathor uctívána pod přídomkem '''Paní sykomory''',<ref>Wilkinson 2003: 143</ref> tedy bohyně, která poskytovala pod svým stromem stín a obživu zemřelým.<ref>Bleeker 1973: 37</ref> | ||
Od dob [[18.dynastie]] se Hathor objevuje také jako strážkyně nekropolí, a to především západních Théb. V této své roli byla bohyní, která přijímala zapadající slunce, a tedy i zemřelé, do své náruče. V některých textech jsou pak zemřelé ženy identifikovány právě s Hathorou, zatímco muži s bohem [[Usirem]].<ref>Janák 2003:66</ref> | Od dob [[18.dynastie]] se Hathor objevuje také jako strážkyně nekropolí, a to především západních Théb. V této své roli byla bohyní, která přijímala zapadající slunce, a tedy i zemřelé, do své náruče. V některých textech jsou pak zemřelé ženy identifikovány právě s Hathorou, zatímco muži s bohem [[Usirem]].<ref>Janák 2003:66</ref> | ||
| Řádek 47: | Řádek 49: | ||
== Kult == | == Kult == | ||
[[File:Temple of Hathor at Dendera (2).jpg|thumb|225x225px|Hathořin chrám v Dendeře]] | [[File:Temple of Hathor at Dendera (2).jpg|thumb|225x225px|Hathořin chrám v Dendeře]] | ||
| − | Bohyně Hathor byla uctívána po celém Egyptě. Její nejstarší chrám byl nalezen v Gebelénu,<ref>Janák 2003: 68</ref> jedním z jejích nejvýznamnějších kultovních | + | Bohyně Hathor byla uctívána po celém Egyptě. Její nejstarší chrám byl nalezen v Gebelénu,<ref>Janák 2003: 68</ref> jedním z jejích nejvýznamnějších kultovních center, a to zvláště v 1.tisíciletí př.n.l., byla [[Dendera]].<ref>Více viz Verner 2010: 435-462</ref> Kult Hathory v Dendeře byl těsně spojen s kultem Hora v Edfú - tato božstva byla považována za manželský pár a na jejich počest se konaly významné rituály a procesí.<ref>Wilkinson 2003: 144-145</ref> |
| − | Zobrazení této bohyně se také často nachází na různých amuletech, ale také předmětech denní potřeby, | + | Zobrazení této bohyně se také často nachází na různých amuletech, ale také předmětech denní potřeby, spojovaých především se zkrášlováním, jako jsou např. kosmetické nádobky nebo zrcadla.<ref>Wilkinson 2003: 145</ref> |
=== Reference === | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
Aktuální verze z 30. 1. 2017, 10:59
Jméno
Jméno bohyně Hathor znamená doslova "Dům Hora", naznačuje tedy těsný vztah s bohem Horem, za jehož matku či manželku byla označována. Jelikož každý egyptský panovník byl vtělením Hora, vztahoval se tento její aspekt i na panovníka.
Hor je bůh v podobě sokola, její jméno může zřejmě naznačovat její spojitost s nočními nebesy, neboť tato bohyně mohla mj. představovat, podobně jako Nut, nebeskou klenbu.[1]
Mezi Hathořina nejčastější epiteta patří Zlatá a Reovo oko.[2]
Ikonografie a sféry vlivu
Ve svých různých aspektech mohla Hathor vystupovat jako matka, manželka i dcera slunečního boha. Kromě slunce mohla být spojována i s dalšími nebeskými tělesy, a podobně se zářícími materiály, především drahými kameny. [3]
Hathor může být zobrazována jako žena, žena s kraví hlavou, nebo ve zvířecí podobě krávy. Pokud je zobrazena v lidské podobě, může mít nad hlavou rohy, mezi nimiž je sluneční kotouč. Známé jsou tzv. Hathořiny sloupy, na jejichž hlavicích se ze dvou nebo ze čtyř stran objevuje tato bohyně s kravskýma ušima.[4]
Kraví bohyně
Kráva byla v egyptských představách symbolem hojnosti a prosperity. Hathor v této podobě se pak objevuje ve spojitosti s nebesy, ale také v roli matky či kojné a ochránkyně faraonů. V podobě krávy může Hathor též pečovat o zemřelé a poskytovat jim výživu.[5]
Sedm Hathor
Od Nové říše se objevuje také sedm manifestací Hathor v podobě krávy, které fungovaly jako jakési sudičky, které při narození určovaly osud člověka.[6]
Přerásná
Hathor je též bohyní, která je především ve svém přízvisku "Překrásná" spojovaná se sexualitou a vášní, ale také s oslavami, radostí, zpěvem a popíjením.[7] V tomto aspektu byla také spojována s mateřstvím a porody.[8] Tento její aspekt můžeme v mytologii vidět např. ve Sporu Hora se Sutechem, kdy se Hathor obnaží před znaveným Reem, aby jej vyvedla z jeho chmur.
Řekové pak Hathor kvůli těmto jejím rolím ztotožnili s bohyní Afrodíté.
Smrt a vzkříšení
Již od Staré říše byla Hathor uctívána jako Paní západní pouště, tedy patronka a strážkyně pohřebiště a říše mrtvých.[9]
Především v oblasti Mennoferu byla Hathor uctívána pod přídomkem Paní sykomory,[10] tedy bohyně, která poskytovala pod svým stromem stín a obživu zemřelým.[11]
Od dob 18.dynastie se Hathor objevuje také jako strážkyně nekropolí, a to především západních Théb. V této své roli byla bohyní, která přijímala zapadající slunce, a tedy i zemřelé, do své náruče. V některých textech jsou pak zemřelé ženy identifikovány právě s Hathorou, zatímco muži s bohem Usirem.[12]
Cizí země
Hathor byla spojována také s cizími zeměmi a jejich bohatstvím, např. na Sinaji v Serábit el-Chádim byla Hathor uctívána jako Paní tyrkysu.[13] Byla patronkou obchodních cest a obchodu obecně, její kult byl rozšířen až za hranice Egypta - pozůstatky jejího chrámu se nacházejí až v Byblu.[14]
Mýty a funkce
Oko Reovo
Hathor je jednou z bohyní, které byly označováno jako oko slunečního boha a zastupovaly jeho pozitivní i destruktivní moc (dalšími takovými jsou např. Sachmet nebo Tefnut). Může se tak objevovat na Reově bárce při jeho cestě nebesy a objevuje se také v legendě o zničení lidstva, kde je identifikována se Sachmetou, která má zničit lidstvo, bouřící se proti bohu Reovi. Re se nakonec rozhodně lidstvo nezničit, ale rozzuřenou bohyni již nelze zastavit. Nakonec je uklidněna lstí, kdy je jí namísto lidské krve podstrčeno na červeno obarvené pivo, jímž se bohyně opije, uklidní se a promění se v příznivou mocnost. [15]
Hathor může být i bohyní, vyskytující se v příběhu, kdy rozzuřená bohyně, představující sluneční oko, prchne do pouště, kam je za ní vyslán bůh Thovt, aby ji přivedl zpět.
Kult
.jpg)
Bohyně Hathor byla uctívána po celém Egyptě. Její nejstarší chrám byl nalezen v Gebelénu,[16] jedním z jejích nejvýznamnějších kultovních center, a to zvláště v 1.tisíciletí př.n.l., byla Dendera.[17] Kult Hathory v Dendeře byl těsně spojen s kultem Hora v Edfú - tato božstva byla považována za manželský pár a na jejich počest se konaly významné rituály a procesí.[18]
Zobrazení této bohyně se také často nachází na různých amuletech, ale také předmětech denní potřeby, spojovaých především se zkrášlováním, jako jsou např. kosmetické nádobky nebo zrcadla.[19]
Reference
- ↑ Pinch 2002: 137
- ↑ Janák 2005: 65
- ↑ Pinch 2002:137
- ↑ Verner-bareš-Vachala 1997: 406
- ↑ Bleeker 1973: 30-34
- ↑ Janák 2005: 66
- ↑ Janák 2005: 66
- ↑ Wilkinson 2003: 141
- ↑ Bleeker 1973: 42
- ↑ Wilkinson 2003: 143
- ↑ Bleeker 1973: 37
- ↑ Janák 2003:66
- ↑ Viz Verner 2010: 463-469
- ↑ Janák 2005: 68
- ↑ Viz např. Hornung, E. 1991: Der Ägyptische Mythos von der Himmelskuh. Universitätsverlag Freiburg Schweiz. ↑ Janák 2003: 151
- ↑ Janák 2003: 68
- ↑ Více viz Verner 2010: 435-462
- ↑ Wilkinson 2003: 144-145
- ↑ Wilkinson 2003: 145
Literatura
Armour, Robert A. 2001: Gods and Myths of ancient Egypt, rev. ed. Cairo; New York: American University in Cairo Press.
Bleeker, Claas Jouco, 1973: Hathor and Thot: two key figures of the ancient Egyptian religion. Leiden: Brill, Studies in the history of religions.
Cauville, Sylvie 2016. Hathor "en tous ses noms". Bulletin de l'Institut Français d'Archéologie Orientale 115, 37-75.
Hornung, E. 1991: Der Ägyptische Mythos von der Himmelskuh. Universitätsverlag Freiburg Schweiz.
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Lesko, Barbara S. 1999. The great goddesses of Egypt. Norman: University of Oklahoma Press.
Málek, J. 1997: Kočka ve starém Egyptě, Praha: Mladá Fronta.
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.
Quertinmont, Arnaud (ed.) 2016. Dieux, génies et démons en Égypte ancienne: à la rencontre d'Osiris, Anubis, Isis, Hathor, Rê et les autres. Paris: Somogy éditions d'art.
Richter, Barbara A. 2016. The theology of Hathor of Dendera: aural and visual scribal techniques in the Per-Wer sanctuary. Wilbour studies in Egyptology and Assyriology 4. Atlanta, GA: Lockwood Press.
Verner, M., 2010: Chrám světa: svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia.
Verner, M. - Bareš, L. - Vachala, B.: 1997. Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta. Praha.
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
