Tematický apercepční test: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Tematický apercepční test''' (zkráceně '''TAT''') je individuální '''projektivní test osobnosti''' zaměřený na odhalování dominantních P…“)
 
(korekce textu a doplnění)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Tematický apercepční test''' (zkráceně '''TAT''') je individuální '''projektivní test osobnosti''' zaměřený na odhalování dominantních [[Pudy|pudů]], [[Emoce|emocí]], komplexů a konfliktů osobnosti. Je vhodný pro [[Psychologická diagnostika|diagnostiku]] spojenou se sociálním přizpůsobením, také je užitečný pro interpretaci [[Poruchy chování|poruch chování]], [[Neurózy|neuróz]] a [[Psychózy|psychóz]]. Autory testu jsou Morganová a Murray (Harvardova univerzita), kteří o něm psali již v roce '''1935''' (nicméně manuál k testu vychází až v roce 1943).<ref name="diagn">Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.</ref>
+
[[Soubor:TATlab.jpg|thumb|351x351px|Příklad jedné z figur Tematického apercepčního testu. Zdroj obrázku: UTPsyc.org]]
 +
'''Tematický apercepční test''' (zkráceně '''TAT''') je individuální '''projektivní test osobnosti''' zaměřený na odhalování dominantních [[Pudy|pudů]], [[Emoce|emocí]], komplexů a konfliktů osobnosti. Je vhodný pro [[Psychologická diagnostika|diagnostiku]] spojenou se sociálním přizpůsobením, ale je také užitečný pro interpretaci [[Poruchy chování|poruch chování]], [[Neurózy|neuróz]] a [[Psychózy|psychóz]]. Autory testu jsou Murray a Morganová (Harvardova univerzita), kteří se testem zabývali v průběhu třicátých let 20. století (nicméně manuál k testu vychází až v roce 1943).<ref name="diagn">Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.</ref>
  
 
Test poskytuje relevantní výsledky již od 8 roku věku dítěte. Od 14-15 let je možné administrovat obrázky pro dospělé.<ref name="diagn" />
 
Test poskytuje relevantní výsledky již od 8 roku věku dítěte. Od 14-15 let je možné administrovat obrázky pro dospělé.<ref name="diagn" />
  
−
Vedle [[Rorschachův test|Rorschachova testu (ROR)]] je druhým dominantním [[Projektivní metody|projektivním testem]] zaměřeným na osobnost. Oproti ROR přistupuje k [[Psychologická diagnostika osobnosti|diagnostice osobnosti]] z jiného úhlu, a akcentuje obsah výpovědí zkoumaných osob. Optimálních výsledků lze dosáhnout současným použitím obou metod u jednoho subjektu.<ref name="diagn" />
+
Vedle [[Rorschachův test|Rorschachova testu (ROR)]] je druhým dominantním [[Projektivní metody|projektivním testem]] zaměřeným na osobnost. Oproti ROR přistupuje k [[Psychologická diagnostika osobnosti|diagnostice osobnosti]] z jiného úhlu, a akcentuje obsah výpovědí zkoumaných osob. Lepších výsledků lze dosáhnout současným použitím obou metod u jednoho subjektu.<ref name="diagn" />
 +
 
 +
Dle některých autorů je u těchto projektivních metod vzhledem k jejich idiografickému charakteru lepší využívat výrazu [[technika]]. Výraz test je zavádějící, neboť ve skutečnosti o žádný test nejde, nýbrž právě spíše o techniku interpretace jednotlivých obrázků.<ref>Aronow, E., Weiss, K. A., & Reznikoff, M. (2013). A practical guide to the Thematic Apperception Test: The TAT in clinical practice. Routledge.</ref>
  
 
== Teorie ==
 
== Teorie ==

Verze z 7. 2. 2017, 11:59

Příklad jedné z figur Tematického apercepčního testu. Zdroj obrázku: UTPsyc.org

Tematický apercepční test (zkráceně TAT) je individuální projektivní test osobnosti zaměřený na odhalování dominantních pudů, emocí, komplexů a konfliktů osobnosti. Je vhodný pro diagnostiku spojenou se sociálním přizpůsobením, ale je také užitečný pro interpretaci poruch chování, neuróz a psychóz. Autory testu jsou Murray a Morganová (Harvardova univerzita), kteří se testem zabývali v průběhu třicátých let 20. století (nicméně manuál k testu vychází až v roce 1943).[1]

Test poskytuje relevantní výsledky již od 8 roku věku dítěte. Od 14-15 let je možné administrovat obrázky pro dospělé.[1]

Vedle Rorschachova testu (ROR) je druhým dominantním projektivním testem zaměřeným na osobnost. Oproti ROR přistupuje k diagnostice osobnosti z jiného úhlu, a akcentuje obsah výpovědí zkoumaných osob. Lepších výsledků lze dosáhnout současným použitím obou metod u jednoho subjektu.[1]

Dle některých autorů je u těchto projektivních metod vzhledem k jejich idiografickému charakteru lepší využívat výrazu technika. Výraz test je zavádějící, neboť ve skutečnosti o žádný test nejde, nýbrž právě spíše o techniku interpretace jednotlivých obrázků.[2]

Teorie

Původní Murrayův interpretační systém (need-press system) stojí na dvou pojmech. Potřeby (needs), tedy tendence v chování člověka, odpovědi na vnější tlaky (press), což jsou vnější síly ovlivňující jeho chování. Potřeby jsou dále děleny na prvotní (viscerogenní) a druhotné (psychogenní).[1]

Popis testu

Test tvoří 31 obrázků, na nihcž jsou vyzobrazeny nejednoznačné situace. Z toho se dají vytvořit čtyři série (pro muže, ženy, chlapce a dívky). Obrázek č. 16 představuje bílá plocha (vyšetřovaný na něj promítá vlastní představu libovolného obrázku).[1]

Administrace

Test je předkládán ve dvou sériích po deseti obrázcích, a to ve dvou sezeních (ve dvou či více následujících dnech). Vyšetřovaný je vyzván, aby ke každému obrázku vytvořil co možná nejdramatičtější příběh. Má popsat i to, jak se jednotlivé postavy na obrázku cítí a co si myslí, a chceme znát i to, jak celý příběh skončí. Test je současně označen za zkoušku obrazotvornosti či vyprávění příběhů.[1]

Na 10 příběhů má testovaná osoba 50 minut, vyprávěné příběhy by měly být ihned zaznamenávány (stenograficky, či nahrávány a později pro vyhodnocení přepsány).[1]

Po druhém sezení následuje krátký rozhovor, jehož účelem je vyjasnit případné sporné body vyprávění.[1]

Vyhodnocování a interpretace

Přístupy k vyhodnocování jsou dvojí. Jednak jde o interpretační systémy (používané kliniky pro individuální diagnostiku), jednak o skórovací systémy (preferované při výzkumu osobnosti).[1]

Interpretační systémy

  • Hodnocení autorů (Murray & Morgan): u každého příběhu protokolujeme hrdinu; motivy, tendence a city hrdiny; vnější síly v hrdinově okolí; rozuzlení; témata
  • Steinovo hodnocení
  • Tomkinsovo hodnocení
  • Interpretační schéma H.Teglasiové

Skórovací systémy

  • Skórovací systém Cramerové
  • Skórovací systém D. Westena
  • Skórovací systém Reubena Fineho

Výhody a nevýhody

Výhody

  • Umožňuje analýzu sociálně relevantních vlastností jedince
  • Je silný v oblasti diferenciální diagnostiky

Nevýhody

  • TAT má často nejezdnoznačná hodnotící kritéria
  • Interpretační systémy TAT se od sebe výrazně liší
  • Tradiční nevýhody validity a reliability vztahující se ke všem projektivním metodám

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.
  2. ↑ Aronow, E., Weiss, K. A., & Reznikoff, M. (2013). A practical guide to the Thematic Apperception Test: The TAT in clinical practice. Routledge.

Použitá literatura

  • Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Tematický_apercepční_test&oldid=44293“