Ahmose I.

Ahmose I. byl prvním panovníkem období zvaného Nová říše.

• otec: Sekenenre Tao (II.)
• matka: Ahhotep I.
• manželka: Ahmose Nefertari, později zbožštěna

Panovník Ahmose nastoupil na trůn po smrti svého bratra Kamoseho v době, kdy byl Egypt decentralizován a jeho severní část ovládali panovníci 15. dynastie asijského původu, tzv. Hyksósové. V 11. roce své vlády podnikl výpravu do Avaridy (dnešní Tell el-Daba’a), kde (na rozdíl od neúspěšné výpravy svého bratra) definitivně porazil Hyksósy. Poté pokračoval dále do Palestiny, kde po tříletém obléhání vyvrátil poslední hyksóský opěrný bod Šaruhén poblíž Gazy.

O válečném tažení máme několikero dokladů. Životopis vojevůdce Ahmoseho, syna Abany, v jeho hrobce v El-Kábu popisuje řadu bojů v Avaridě, ty jsou potvrzeny i archeologickými doklady z této lokality, kde je jasně patrný zlom mezi poslední hyksóskou vrstvou a vrstvou z 18. dynastie, bylo zničeno staré opevnění a palác a nahrazeno novými. Popis událostí nalezneme také na fragmentech reliéfů z Ahmosova chrámu v Abydu.

Ahmose se ovšem nesoustředil jen na oblast Syropalestiny. Během dvou výprav obnovil kontrolu Buhénu a nastolil egyptskou vládu v Dolní Núbii, kde zavedl titul „královský syn z Kuše“. V této době se také rozvíjely vztahy s egejskou oblastí.

Během své vlády také pracoval na několika stavebních projektech. Ve 22. roce své vlády obnovil práci ve vápencových lomech v Tuře a brzy poté otevřel i nové lomy v Maasaře.

Poslední egyptská pyramida a další stavby v Abydu

V jižní části Abydu, na přechodu mezi úrodným údolím a pouští, byly roku 1899 Arthurem Macem objeveny zbytky pyramidy a chrámu patřící Ahmosemu I. K poznání stavby přispěly ale zejména výzkumy chrámu Stephena Harveye na konci 20. stol., kterému se podařilo odkrýt více než 3000 zlomků reliéfů, na kterých byly často zachovány zbytky původní polychromie. Mezi nejvýznamnější scény patří ty, které vyobrazují bitevní scény, které můžeme na základě konkrétních výjevů a nápisů identifikovat jako vojenský střet mezi egyptskou armádou a hyksóským vojskem.

Ze samotné pyramidy dnes zbyly pouze rozvaliny, které se tyčí do výšky 10 m. Původní výška byla ale necelých 50 m. Doposud se v pyramidě nepodařilo odkrýt žádné vnitřní ani podzemní prostory. Jedná se o doposud nejmladší doložený pyramidový komplex egyptského panovníka.

Celý komplex ještě doplňoval chrám, zasvěcený zřejmě králově sestře Ahmose Nefertari a další tři stavby, ne zcela jasně interpretované.

Jihozápadně od pyramidy, zhruba v polovině vzdálenosti mezi okrajem nilského údolí a skalisky pouště, postavil Ahmose cihlovou svatyni zasvěcenou královně Tetišeri, své babičce.

V prodloužení osy chrámu, pyramidy a Tetišeřiny svatyně, na samém úpatí skal, nechal Ahmose vybudovat další stavbu, která zřejmě nebyla nikdy dokončena, a měla sloužit jako kenotaf, tedy symbolický hrob. Podzemní prostory byly vytesány do skalního podloží.

V blízkosti skal stála ještě další Ahmosova stavba sestávající ze dvou teras, spodní byla z cihel a horní kamenná. U jižního okraje stavby byl nalezen úkryt obsahující modely kamenných nádob a člunů a keramické nádoby.

Místo pohřbu Ahmose I. není zcela zřejmé. Můžeme se ale domnívat, že (stejně jako jeho předchůdci ze 17. dynastie), si nechal postavit svou hrobku na západním břehu Théb, na lokalitě Dra Abú en-Naga.

Literatura

Harvey, S. 1998: The Cults of King Ahmose at Abydos.

Maříková Vlčková, P. a kol. 2009: Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha.