IP adresa: Porovnání verzí

Řádek 46: Řádek 46:
 
*'''dynamické:''' je přidělována automaticky poskytovatelem prostřednictvím DHCP serveru a routerem. Tato IP adresa je pouze dočasná a při každém novém připojení se může teoreticky změnit. V praxi je doba platnosti dynamické IP adresy různá, přes jednotky dnů až po měsíce. Nikdy tedy nemáte jistotu, kdy se Vám dynamická adresa změní  
 
*'''dynamické:''' je přidělována automaticky poskytovatelem prostřednictvím DHCP serveru a routerem. Tato IP adresa je pouze dočasná a při každém novém připojení se může teoreticky změnit. V praxi je doba platnosti dynamické IP adresy různá, přes jednotky dnů až po měsíce. Nikdy tedy nemáte jistotu, kdy se Vám dynamická adresa změní  
 
*'''statické:''' neboli pevná IP adresa. Pevnou IP adresu můžeme od poskytovatele připojení získat většinou za příplatek, ale dostáváme tím garanci, že IP adresa koncového zařízení, které se připojuje do internetu zůstane stále stejná. <ref>MAREK, Jiří. Statická, dynamická, veřejná IP adresa. <i>NAS servery a chytrá domácí úložiště dat</i>. [online]. 2014. [cit. 2017-03-21]. Dostupné také z: http://www.nasservery.cz/staticka-dynamicka-verejna-ip-adresa/</ref>
 
*'''statické:''' neboli pevná IP adresa. Pevnou IP adresu můžeme od poskytovatele připojení získat většinou za příplatek, ale dostáváme tím garanci, že IP adresa koncového zařízení, které se připojuje do internetu zůstane stále stejná. <ref>MAREK, Jiří. Statická, dynamická, veřejná IP adresa. <i>NAS servery a chytrá domácí úložiště dat</i>. [online]. 2014. [cit. 2017-03-21]. Dostupné také z: http://www.nasservery.cz/staticka-dynamicka-verejna-ip-adresa/</ref>
 +
 +
== Správa IP adres ==
 +
Přidělování a správu IP adres mají celosvětově na starosti organizace ICANN a IANA, které provádí registraci generických domén a také zastřešují regionální organizace, které mají na starosti přidělování IP adres na jednotlivých kontinentech.
 +
Kromě toho agentura IANA spravuje kořenové DNS servery a vytváří pravidla pro ICANN. Regionální organizace dále přidělené bloky adres rozdělují jednotlivým oblastním providerům a dalším organizacím. V České republice je to sdružení CZ.NIC, které má na starosti provozování registru doménových jmen, zabezpečení provozu domény nejvyšší úrovně .cz a další úkoly. <ref>IP adresy. <i>SPSBrno Moodle</i>. [online] 2012. [cit. 2017-03-22] Dostupné také z: https://moodle.sspbrno.cz/pluginfile.php/6391/mod_resource/content/1/ip_adresy1.pdf</ref>
  
 
== Domain Name Server (DNS) ==
 
== Domain Name Server (DNS) ==

Verze z 22. 3. 2017, 12:34

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Prosím dodržte lhůtu čtyř dnů od doby, kdy byla tato zpráva vložena (přesné datum vyhledejte v historii). Poté neváhejte šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


IP adresa slouží jako primární identifikátor každého počítače, který je připojen v počítačové síti. [1]

Charakteristika

Zkratka IP znamená Internet Protocol, což je protokol, pomocí kterého spolu komunikují všechna zařízení v Internetu. IP adresa je jednoznačná identifikace konkrétního zařízení (typicky počítače) v prostředí Internetu. Veškerá data (ve formě paketů), která jsou z/na dané zařízení počítačovou sítí posílána, obsahují adresu odesilatele i příjemce právě jako IP adresy.[2] Dá se tedy téměř přesně určit, na jaké zeměpisné pozici zařízení se zařízení s určitou IP adresou nachází. Jestliže používáte počítač, tablet nebo mobilní telefon, připojený do Internetu, máte tedy určitě přidělenou vlastní IP adresu a datové pakety každé komunikace tuto adresu obsahují. Snadno je tak možné dohledat odkud k Vám byl odeslán email, odkud přichází návštěvník www stránek nebo z jakého místa na zemi je návštěvník chatovací místnosti. [3]

V současné době je nejrozšířenější IPv4, která používá 32bitové IP adresy, které jsou zapisovány dekadicky po jednotlivých oktetech (tj. po osmicích bitů), například 192.168.0.2. Z důvodu nedostatku adres je IPv4 postupně nahrazován protokolem IPv6, který používá 128bitové IP adresy zapsané hexadecimálně, například 2001:db8:0:1234:0:567:8:1.

Protokol IPv4

Internet Protocol version 4 (IPv4) je v informatice čtvrtá revize IP a zároveň jeho první verze, která se masivně rozšířila. IPv4 je datově orientovaný protokol, který je používán v sítích s přepojováním paketů. [4] Slouží k vytvoření komunikačního rámce na internetu, v sítích, které využívají přepojování paketů. Data ovšem transportuje bez záruk, tedy nevylučuje například duplicity nebo správné odeslání všech dat na místo určení. O to se stará nadřazená vrstva, protokol TCP. Bloky adres IPV4 byly vyčerpány již roku 2011, kdy došlo k jejich finálnímu přerozdělení na konferenci v americkém Miami. [5]

Adresa se v IPv4 dělí na tři základní části:

  • číslo sítě
  • číslo podsítě
  • číslo síťového rozhraní

Tyto tři části umožňují, aby bylo snadné určit umístění IP adresy na světě. Jedná se o obdobu poštovní adresy (stát, ulice, jméno adresáta). Hranici mezi adresou síťového rozhraní a počítače určuje maska sítě, která v binárním tvaru obsahuje jedničky tam, kde se v adrese nachází číslo sítě a podsítě, a nuly tam, kde je číslo síťového rozhraní (počítače). [6]

Protokol IPv6

Trvalejším řešením problémů s nedostatkem adres by měla být nová verze protokolu, označovaná IPv6. [2] Přináší především velké rozšíření adresního prostoru (jeden z hlavních důvodů jeho vzniku), což znamená, že v podstatě každé síťové zařízení může mít svoji unikátní IPv6 adresu, která je jednoznačně identifikovatelná v rámci celosvětové sítě Internet. Dále reaguje na vzrůstající přenosové rychlosti a moderní komunikační technologie, kterým protokol IPv4 již ne zcela vyhovuje.

Při návrhu protokolu IPv6 byly stanoveny cíle:

  • dostatečně bohatý adresní prostor – pokud možno by již nikdy neměla nastat nouze o adresy
  • design odpovídající vysokorychlostním sítím
  • bezpečnostní mechanismy přímo v IP
  • podpora mobilních zařízení
  • automatický konfigurace
  • kooperace s IPv4 a co nejhladší přechod ze stávajícího protokolu na nový [7]

IPv6 adresy rozdělujeme na tyto skupiny:

  • Individuální (unicast)označují jedno rozhraní připojeného počítače či zařízení
  • Skupinové (multicast) představují adresu skupiny síťových rozhraní. Paket se skupinovou cílovou adresou bude dopraven všem členům skupiny. Tyto adresy se používají nejčastěji pro šíření zvukového či obrazového signálu, videokonference a podobně.
  • Výběrové (anycast) také označují skupinu síťových rozhraní, ale datagram bude dopraven jen na jedno z nich (zpravidla to nejbližší). Výběrové adresy umožňují například realizovat některé speciální služby - klient odešle datagram s obecnou adresou a některý z dostupných serverů se jej ujme.[8]

Vyjadřování IP adresy v číselných soustavách:

  • Dvojková (binární) – pracuje s dvěma číslicemi 0 a 1
  • Šestnáctková (hexadecimální) – pracuje s šestnácti znaky (0,1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,A,B,C,D,E,F)
  • Desítková (dekadická) – pracuje s čtyřmi osmicifernými dvojkovými čísly (např: 195.113.132.25)

Dělení IP adres podle skupin

  • veřejné: jde o takové zařízení, které „veřejku“ dostane přidělenou, je v celé síti Internet viditelné a zjistitelné. Je tedy možné se na PC s veřejnou IP adresou odkudkoliv na světě přihlásit a pracovat, jako by u něj uživatel seděl doma. Díky její viditelnosti a dohledatelnosti ztrácí člověk na Internetu anonymitu, je snázeji napadnutelný malware a pokud např. využívá P2P sítě, je takový člověk velmi lehce dohledatelný například při sdílení a stahování nelegálního nebo autorsky chráněného materiálu. Tato rizika samozřejmě platí i u neveřejných IP adres, vše je ovšem několikanásobně hůře dohádatelné nebo napadnutelné.
  • neveřejné: takovou adresu poskytuje naprostá většina ISP svým klientům. S neveřejnou IP adresou můžete tedy na Internetu dělat to samé, co s veřejnou, pouze jste omezeni v přístupu na vaší IP adresu pouze z intranetu, případně části intranetu, kterou vám váš ISP vyhradil. Neveřejná IP adresa je na Internetu prakticky „neviditelná“. [9]
  • dynamické: je přidělována automaticky poskytovatelem prostřednictvím DHCP serveru a routerem. Tato IP adresa je pouze dočasná a při každém novém připojení se může teoreticky změnit. V praxi je doba platnosti dynamické IP adresy různá, přes jednotky dnů až po měsíce. Nikdy tedy nemáte jistotu, kdy se Vám dynamická adresa změní
  • statické: neboli pevná IP adresa. Pevnou IP adresu můžeme od poskytovatele připojení získat většinou za příplatek, ale dostáváme tím garanci, že IP adresa koncového zařízení, které se připojuje do internetu zůstane stále stejná. [10]

Správa IP adres

Přidělování a správu IP adres mají celosvětově na starosti organizace ICANN a IANA, které provádí registraci generických domén a také zastřešují regionální organizace, které mají na starosti přidělování IP adres na jednotlivých kontinentech. Kromě toho agentura IANA spravuje kořenové DNS servery a vytváří pravidla pro ICANN. Regionální organizace dále přidělené bloky adres rozdělují jednotlivým oblastním providerům a dalším organizacím. V České republice je to sdružení CZ.NIC, které má na starosti provozování registru doménových jmen, zabezpečení provozu domény nejvyšší úrovně .cz a další úkoly. [11]

Domain Name Server (DNS)

Jelikož by pro běžné uživatele počítačových sítí bylo velice obtížné pamatovat si číselné adresy, existuje systém specializovaných počítačů, které převádějí zapamatovatelná doménová jména na IP adresy a opačně. Tomuto systému se říká DNS (Domain Name System).[2]

Obdobným způsobem jako telefonní seznam funguje systém DNS (Domain Name System) pro IP adresy. Umožňuje přiřadit k číselné IP adrese určité symbolické jméno, tzv. doménové jméno, které si uživatelé snadno zapamatují a dokážou jej i intuitivně napsat např. do webového prohlížeče (vím, že česká firma se jmenuje XY, do vyhledávače zadám www.XY.cz). Prohlížeč se podobně jako telefon podívá do "seznamu", najde správný záznam a automaticky se připojí na IP adresu, odpovídající doménovému jménu a stránku uživateli zobrazí. [12] Servery DNS jsou organizovány hierarchicky, stejně jako jsou hierarchicky tvořeny názvy domén.

Systém domén je hierarchický
vrcholová doména (top level domain) odpovídá umístění v rámci země, například
.cz – doména pro Českou republiku
.de – doména pro Německo
.uk – doména pro Velkou Británii
.sk – doména pro Slovensko

V USA se místo zeměpisné vrcholové domény používá dělení do sfér
.com – typická doména pro komerční organizace
.edu – doména pro vysokoškolské instituce USA
.gov – doména pro státní správu USA
.mil – doména pro armádu USA

Doména druhé úrovně bývá přidělena určitému subjektu (Univerzita Pardubice – upce). Počítač se jmennou adresou student.upce.cz je tedy umístěn v České republice v síti Univerzity Pardubice. [13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ IP adresa. Správa sítě - slovník pojmů. [online] [cit. 2017-03-20]. Dostupné také z: http://www.sprava-site.eu/ip-adresa/
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 IP. IP - PVwiki. [online] 2011 [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: http://wiki.pvfree.net/index.php/IP
  3. ↑ Lokalizace IP, zjištění polohy zařízení na mapě. Connection Meter. [online] [cit. 2017-03-22] Dostupné také z: http://conmet.cz/lokalizace-ip-zjisteni-polohy-zarizeni-na-mape.html
  4. ↑ IPv4. Wikipedie. [online]. 2017. [cit. 2017-03-21]. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/IPv4
  5. ↑ IPv4. IT Slovník. [online] [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: http://it-slovnik.cz/pojem/ipv4
  6. ↑ IP adresa. Wikipedie. [online]. 2017 [cit. 2017-03-21]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/IP_adresa
  7. ↑ HOTSKÝ, Ondřej. Protokol IPv6 a jeho praktické využití. [online] Nové Strašecí, 2013. [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: https://is.bivs.cz/th/21517/bivs_m/DP_Protokol_IPv6_a_jeho_prakticke_vyuziti_Ondrej_Hotsky.pdf
  8. ↑ Adresy. IPv6.cz. [online] 2012. [cit. 2017-03-21] Dostupné také z: https://www.ipv6.cz/Adresy
  9. ↑ HAVLÍK, Jiří. Veřejná a neveřejná IP adresa. VHV Speed. [online]. 2012. [cit. 2017-03-21]. Dostupné také z: http://www.vhvspeed.cz/verejna-a-neverejna-ip-adresa
  10. ↑ MAREK, Jiří. Statická, dynamická, veřejná IP adresa. NAS servery a chytrá domácí úložiště dat. [online]. 2014. [cit. 2017-03-21]. Dostupné také z: http://www.nasservery.cz/staticka-dynamicka-verejna-ip-adresa/
  11. ↑ IP adresy. SPSBrno Moodle. [online] 2012. [cit. 2017-03-22] Dostupné také z: https://moodle.sspbrno.cz/pluginfile.php/6391/mod_resource/content/1/ip_adresy1.pdf
  12. ↑ O doménách a DNS. CZ.NIC. [online] 2017 [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: https://www.nic.cz/page/312/o-domenach-a-dns/
  13. ↑ Architektura Internetu. Úvod do informačních technologií. [online] [cit. 2017-03-20] Dostupné také z: http://ct.upce.cz/machalik/puitk-stare/internet/internet_2_architektura.pdf

Použitá literatura

  • SOSINSKY, Barrie A. Mistrovství - počítačové sítě: [vše, co potřebujete vědět o správě sítí]. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010. 840 s. ISBN 978-80-251-3363-7.
  • SPURNÁ, Ivona. Počítačové sítě: praktická příručka správce sítě. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2010. 180 s. ISBN 978-80-7402-036-0.
  • ROUBAL, Pavel. Počítač pro úplné začátečníky. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 222 s. Pro úplné začátečníky. ISBN 978-80-251-2026-2.
  • HORÁK, Jaroslav a KERŠLÁGER, Milan. Počítačové sítě pro začínající správce. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011. 303 s. ISBN 978-80-251-3176-3.
  • PALOVSKÝ, Radomír. Informační a komunikační sítě. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2010- . sv. ISBN 978-80-245-1729-2.
  • KABELOVÁ, Alena a DOSTÁLEK, Libor. Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. 5., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 488 s. ISBN 978-80-251-2236-5.

Doporučená literatura

Související články

Digitální stopa
DNS
Popište architekturu sítě Internet. Popište, jaké zdroje na této síti jsou a jak jsou adresovány.
Internet

Klíčová slova

identifikace, doména, IPv4, IPv6

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=IP_adresa&oldid=46517“