Webometrie

Webometrie (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci World Wide Web (pouze webu, nikoliv celého internetu). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici . Webometrie studuje kvantitativní aspekty informačních zdrojů na webu, využívá bibliometrické, infometrické a matematicko-statistické metody. Webometrie využívá zejména analýzu hypertextových odkazů a zaměřuje se především na studium vědecké/odborné komunikace.

Historie

První nepřímé zmínky o webometrii jsou z roku 1990, kdy William Paisley publikoval svou práci, která se zabývá budoucností bibliometrické analýzy. Uvědomoval si, že v blízké budoucnosti se bude čím dál více publikovat v elektronické podobě. S největší pravděpodobností se přímo webometriíí zabýval v roce 1995 Marcia J. Bossy, tehdy ji definoval jako |netomerii (Netometrics), na tu navázal Ray R. Larson v roce 1996 svou prací Bibliometrics on the WWW. Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 Peterem Ingwersenem a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu. Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn & Ingwersen, 2004). V roce 1998 definoval Peter Ingwersen Web impact factor (dále jen WIF). Hodnota WIF značí počet odkazů, které jsou nasměrovány na konkrétní webovou stránku, tedy vliv dané stránky.

V roce 2004 se v Indii konala konference plně zaměřená právě na webometrii a WIF. Na tuto konferenci navazoval International Workshop on Webometrics, Informetrics and Scientometrics.

Evropská unie poté reagovala na novou disciplínu projekty EICSTES (European Indicators, Cyberspace and the Science-Technology-Economy System) a WISER (Web Indicators for Science, Technology & Innovation Research).

V roce 2001 až 2003 probíhal i projekt SIBIS (Statistical Indicators Benchmarking the Information Society), který sledoval úroveň přechodu k informační společnosti v členských, přistupujících i kandidátských zemích EU.

Způsoby získávání informací

Data jsou nejčastěji získávána pomocí web crawlerů nebo internetových vyhledávačů. Samotná extrakce poté probíhá metodami data miningu, podobně jako při získávání zdrojů pro competitive inteligence. Dále se používají poznatky z online etnografie, nebo teorie grafů Zaznamenávány jsou např. typy a počty hypertextových odkazů, počet návštěv (jak opakovaných, tak unikátních),. Příklady měření může být například PageRank nebo Impakt faktor.

Součásti webometrie

Infometrie

Vědní obor, který používá matematicko-statistických metod k popisu a analýze informačních jevů za účelem hledání jejich zákonitostí. Jako součást informační vědy se zabývá především kvantifikací informace, kvantitativní analýzou informačních toků a dokumentů apod.; její výsledky slouží např. pro analýzu kvantitativního růstu literatury, účinnosti informačních systémů, role informací ve vědecké komunikaci apod.

Bibliometrie

Vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.

Scientometrie

Původně naukometrie je oborem využívajícím matematicko statistické metody k informačnímu výzkumu.

Výhody

Webometrie může být užitečná při odhalování aktuálních trendů s a následně je využít při vyhledávání v internetovém prostředí. Umožňuje aktuální studium vědecké komunikace uvnitř World Wide Web.

Nevýhody

Jedná se stále o ještě poměrně mladou disciplínu, jejíž problematika a aspekty nejsou zcela úplně prostudovány a může tedy docházet k nepřesnostem. Internet je velmi rychle se měnící médium a není jisté, jak dlouho budou výsledky relevantní.

Podobné technologie

Podobných metod jako webometrie užívají i univerzální webové vyhledávače, například tuzemský Seznam.cz se svým algoritmem hodnocení nazývaným S-Rank. jedná se o hodnotu popularity webové stránky na základě odkazů (ekvivalent citací pro webové prostředí) a několika dalších parametrů, které jsou Know-How společnosti Seznam.cz. S-Rank vychází také částečně z algoritmů PageRanku od Larryho Page, který jej vyvinul a vyvíjí ve společnosti Google Inc..

Dalším podobným nástrojem je celosvětově uznávaný a výše zmíněný PageRank. Algoritmus PageRanku je veřejný a je možné s ním získávat vlastní hodnoty nebo jej upravovat.

Odkazy

Další zajímavé zdroje

• Proč se vám vyplatí sledovat webová analytika (web analytics)
• Zdroje provozu – odkud k vám přichází zákazníci
• Diplomová práce: Současné trendy v oblasti webometrické analýzy, Marie Machková

Použitá literatura

• BJÖRNEBORN, Lennart a Peter INGWERSEN. Toward a basic framework for webometrics: Toward a Framework Convention on Global Health. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2004, vol. 55, issue 14, s. 1216-1227 [cit. 2015-01-22]. DOI: 10.1057/9781137048493.0015.
• THELWALL, Michael. Introduction to Webometrics: Quantitative Web Research for the Social Sciences. Synthesis Lectures on Information Concepts, Retrieval, and Services [online]. 2009, vol. 1, issue 1, s. 1-116 [cit. 2015-01-22]. DOI: 10.2200/S00176ED1V01Y200903ICR004. Dostupné z: http://www.morganclaypool.com/doi/abs/10.2200/S00176ED1V01Y200903ICR004

Klíčová slova

webometrie, informační věda, vytváření a užití informačních zdrojů