Informační etika: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | '''Informační etika''' je „oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformací, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.“ (Janoš 1993) Jako jeden z oborů [[etika|etiky]] vytváří kritický rámec pro posuzování morálních hledisek práce s informacemi, dopadu moderních informačních technologií na společnost a v užším měřítku nabízí praktická vodítka pro informační pracovníky, | + | '''Informační etika''' je „oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformací, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.“ (Janoš 1993) Jako jeden z oborů [[etika|etiky]] vytváří kritický rámec pro posuzování morálních hledisek práce s informacemi, dopadu moderních informačních technologií na společnost a v užším měřítku nabízí praktická vodítka pro informační pracovníky. Informační etika bezprostředně týká knihovnictví, informatiky, publikační činnosti a žurnalistiky. Ze širšího hlediska se však informační etika dotýká všech činností souvisejících s informacemi, tedy i například politiky, učitelství atd. (Činčera 2002, str. 13) |
− | + | Informační etika často bývá zaměňována s ''[[počítačová etika|počítačovou etikou]]'', která se věnuje společenským dopadům moderních počítačových technologií. (Činčera 2002, str. 13; Bynum 2011, odd. 1.2) Pod informační etiku zároveň spadají konkrétní oblasti spojené s praxí, například: | |
− | * | + | * [http://en.wikipedia.org/wiki/Cyberethics Kyberetika] a netiketa, zejména s ohledem na sítě a Internet; |
− | + | * [[knihovnická etika]]; | |
− | * knihovnická etika; | ||
* novinářská etika; | * novinářská etika; | ||
* mediální etika, aj. | * mediální etika, aj. | ||
+ | |||
+ | Ve většině těchto oblastí je etické chování kodifikováno v podobě morálních kodexů. | ||
+ | |||
+ | == Vývoj informační etiky == | ||
+ | |||
+ | * Základní podmínkou etiky je svoboda; právo na svobodu informací bylo kodifikováno pro oblast sdělovacích prostředků v roce 1948 na zasedání OSN (Janoš 1993, str. 25) – dokument mj. uvádí tyto zásady: | ||
+ | ** říkat pravdu a šířit znalosti bez zlého úmyslu, | ||
+ | ** usnadnit řešení ekonomických, sociálních, lidských problémů volnou výměnou | ||
+ | informací, | ||
+ | ** omezit falešné a tendenční informace, určit práva a povinnosti médií, postupně | ||
+ | ** eliminovat cenzuru a nelze-li, určit podmínky jejího fungování. | ||
+ | * V témže roce byla přijata ''Všeobecná deklarace lidských práv'', | ||
+ | která v článku 19 uvádí:<!-- | ||
+ | --><blockquote>„Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu (…) a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“'' (ibid.)</blockquote> | ||
+ | * Ve 40. letech formuloval [[Norbert Wiener]] myšlenky [[kybernetika|kybernetiky]]; předvídal, že kybernetika s nástupem počítačů přinese nové společenské a etické problémy. Wiener sice nepojmenoval informační etiku, popsal však '''[[Základní principy spravedlnosti (Norbert Wiener)|základní principy spravedlnosti]]''' jako fundamentální pravidla na kterých by měla stát [[informační společnost]]. (Bynum 2011, odd. 1.1.3) | ||
+ | * Ve druhé polovině 70. let Walter Maner začal vyučovat nové odvětví etiky: ''počítačovou etiku.'' Maner tvrdil, že „počítače přináší zcela nové etické problémy, které by neexistovaly, pokud by počítače nebyly vynalezené.“ (Bynum 2011, odd. 1.2) | ||
+ | * Informační etika jako samostatný obor se začala formovat během 80. let. (Janoš 1993, str. 24) | ||
+ | * V roce 1980 publikovali Kostrewski a Oppenheim článek ''Ethics in Information Science'', kde se věnují etice v kontextu informační vědy, především s ohledem na vědeckou práci. (ibid.) | ||
+ | * Na téma navázal Rafael Capurro řadou dalších článků. V roce 1985 v ''[http://www.capurro.de/moral.htm Moral issues in information ethics]'' shrnuje dosavadní debatu a blíže se věnuje rozdělení na ''mikroetické'' a ''makroetické'' problémy. (Caturro 1985; Činčera 2002, str. 13) | ||
+ | * Ve stejném roce [[James Moor]] publikoval článek ''[http://www.cs.ucdavis.edu/~rogaway/classes/188/spring06/papers/moor.html What is computer ethics?]''. Podle Moora moderní technologie vedou k situacím, kde není nastavená politika používání, vzniká tak „politické vákuum“ (''policy vacuum'') které vytváří „konceptuální zmatky“ (''conceptual muddle''). Počítačová etika by měla poskytnout teoretický základ pro odstranění konceptuálních zmatků a nastavení pravidel, která vyřeší etické problémy. (Bynum 2011, odd. 1.3; Moor 1985) | ||
+ | * V roce 1995 přišla Krystyna Górniak-Kocikowska s radikálním názorem, že počítačová etika se stane univerzální globální etikou, která nahradí dosavadní etické normy (někdy se tato teze označuje jako ''Górniak hypothesis''). (Bynum 2011, odd. 1.6; Górniak 1996) | ||
+ | * V roce 1999 nabídl [[Luciano Floridi]] novou teorii informační etiky, která zahrnuje do nejenom lidské bytosti, ale chápe vše jako „informační objekty a procesy“ které dohromady utváří ''infosféru''. Poškození infosféry označuje Floridi jako ''entropii'', což je „zlo, kterému je nutné se vyhnout.“ |
Verze z 16. 6. 2014, 01:12
Informační etika je „oblast morálky uplatňované při vzniku, šíření, transformací, ukládání, vyhledávání, využívání a organizaci informací.“ (Janoš 1993) Jako jeden z oborů etiky vytváří kritický rámec pro posuzování morálních hledisek práce s informacemi, dopadu moderních informačních technologií na společnost a v užším měřítku nabízí praktická vodítka pro informační pracovníky. Informační etika bezprostředně týká knihovnictví, informatiky, publikační činnosti a žurnalistiky. Ze širšího hlediska se však informační etika dotýká všech činností souvisejících s informacemi, tedy i například politiky, učitelství atd. (Činčera 2002, str. 13)
Informační etika často bývá zaměňována s počítačovou etikou, která se věnuje společenským dopadům moderních počítačových technologií. (Činčera 2002, str. 13; Bynum 2011, odd. 1.2) Pod informační etiku zároveň spadají konkrétní oblasti spojené s praxí, například:
- Kyberetika a netiketa, zejména s ohledem na sítě a Internet;
- knihovnická etika;
- novinářská etika;
- mediální etika, aj.
Ve většině těchto oblastí je etické chování kodifikováno v podobě morálních kodexů.
Vývoj informační etiky
- Základní podmínkou etiky je svoboda; právo na svobodu informací bylo kodifikováno pro oblast sdělovacích prostředků v roce 1948 na zasedání OSN (Janoš 1993, str. 25) – dokument mj. uvádí tyto zásady:
- říkat pravdu a šířit znalosti bez zlého úmyslu,
- usnadnit řešení ekonomických, sociálních, lidských problémů volnou výměnou
informací,
- omezit falešné a tendenční informace, určit práva a povinnosti médií, postupně
- eliminovat cenzuru a nelze-li, určit podmínky jejího fungování.
- V témže roce byla přijata Všeobecná deklarace lidských práv,
která v článku 19 uvádí:
„Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu (…) a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“ (ibid.)
- Ve 40. letech formuloval Norbert Wiener myšlenky kybernetiky; předvídal, že kybernetika s nástupem počítačů přinese nové společenské a etické problémy. Wiener sice nepojmenoval informační etiku, popsal však základní principy spravedlnosti jako fundamentální pravidla na kterých by měla stát informační společnost. (Bynum 2011, odd. 1.1.3)
- Ve druhé polovině 70. let Walter Maner začal vyučovat nové odvětví etiky: počítačovou etiku. Maner tvrdil, že „počítače přináší zcela nové etické problémy, které by neexistovaly, pokud by počítače nebyly vynalezené.“ (Bynum 2011, odd. 1.2)
- Informační etika jako samostatný obor se začala formovat během 80. let. (Janoš 1993, str. 24)
- V roce 1980 publikovali Kostrewski a Oppenheim článek Ethics in Information Science, kde se věnují etice v kontextu informační vědy, především s ohledem na vědeckou práci. (ibid.)
- Na téma navázal Rafael Capurro řadou dalších článků. V roce 1985 v Moral issues in information ethics shrnuje dosavadní debatu a blíže se věnuje rozdělení na mikroetické a makroetické problémy. (Caturro 1985; Činčera 2002, str. 13)
- Ve stejném roce James Moor publikoval článek What is computer ethics?. Podle Moora moderní technologie vedou k situacím, kde není nastavená politika používání, vzniká tak „politické vákuum“ (policy vacuum) které vytváří „konceptuální zmatky“ (conceptual muddle). Počítačová etika by měla poskytnout teoretický základ pro odstranění konceptuálních zmatků a nastavení pravidel, která vyřeší etické problémy. (Bynum 2011, odd. 1.3; Moor 1985)
- V roce 1995 přišla Krystyna Górniak-Kocikowska s radikálním názorem, že počítačová etika se stane univerzální globální etikou, která nahradí dosavadní etické normy (někdy se tato teze označuje jako Górniak hypothesis). (Bynum 2011, odd. 1.6; Górniak 1996)
- V roce 1999 nabídl Luciano Floridi novou teorii informační etiky, která zahrnuje do nejenom lidské bytosti, ale chápe vše jako „informační objekty a procesy“ které dohromady utváří infosféru. Poškození infosféry označuje Floridi jako entropii, což je „zlo, kterému je nutné se vyhnout.“