Afiliace, atraktivita, láska, těsné interpersonální vztahy: Porovnání verzí
Řádek 44: | Řádek 44: | ||
* kognitivní (přesvědčení o osobě) | * kognitivní (přesvědčení o osobě) | ||
* emocionální (pocity vůči osobě) | * emocionální (pocity vůči osobě) | ||
− | * behaviorální (tendence chovat se k osobě určitým způsobem<ref>EDITED, by Antony S.R. Manstead and Miles Hewstone. <i>The Blackwell encyclopedia of social psychology</i>. Reprinted. [Oxford, UK: Blackwell Publishers, 2008.</ref> | + | * behaviorální (tendence chovat se k osobě určitým způsobem<ref name="edited">EDITED, by Antony S.R. Manstead and Miles Hewstone. <i>The Blackwell encyclopedia of social psychology</i>. Reprinted. [Oxford, UK: Blackwell Publishers, 2008.</ref> |
=== Přitažlivost === | === Přitažlivost === | ||
* V USA dají posoudit fotky obličejů dívek bělochy, černochy, asiaty, hispánci ukazuje se, že lidi hodnotí dívky téměř stejně (korelace 0,9) | * V USA dají posoudit fotky obličejů dívek bělochy, černochy, asiaty, hispánci ukazuje se, že lidi hodnotí dívky téměř stejně (korelace 0,9) | ||
Řádek 72: | Řádek 72: | ||
==== Přitažlivost těla ==== | ==== Přitažlivost těla ==== | ||
'''D. Singh''' | '''D. Singh''' | ||
− | Výzkum: typy žen lišící se v BMI a v WHR (poměr pasu a boků) - Nejvíce muže přitahuje index 0,7 = Je to spolehlivá informace o plodnosti – připadá mu více sexy, zdravější a s větším potenciálem mít děti | + | Výzkum: typy žen lišící se v BMI a v WHR (poměr pasu a boků) - Nejvíce muže přitahuje index 0,7 = Je to spolehlivá informace o plodnosti – připadá mu více sexy, zdravější a s větším potenciálem mít děti<br /> |
+ | |||
(přednášky sociální psychologie – Hnilica, 2013) | (přednášky sociální psychologie – Hnilica, 2013) | ||
+ | ==== Přitažlivost obličeje ==== | ||
+ | * Zkoumají fyzikální parametry hlasu, které jsou pro nás příjemné | ||
+ | * Příjemnější hlas - Je spíše hlasitější a rychlejší, není prokládaný pomlkami | ||
+ | :* Mužům je sympatičtější hlubší hlas | ||
+ | ::* [[halo efekt]] | ||
+ | :::* Když má někdo příjemný hlas, připisujeme mu lepší charakteristiky než lidem s méně příjemným hlasem | ||
+ | * Nechávají říkat pouze samohlásky – čistý zvuk závislý pouze na našich hlasivkách | ||
+ | :* Zase to souvisí s plodností a mužností | ||
+ | :* Nejdříve posuzovali přitažlivost ženských hlasů a pak přitažlivost těchto žen na fotkách | ||
+ | ::* Vyšla vysoká korelace – když se nám líbí hlas nějaké ženy, také nám připadá atraktivní (i když nevíme, že tento hlas patří stejné ženě) | ||
+ | (přednášky sociální psychologie – Hnilica, 2013) | ||
+ | === Faktory, které lidi přitahují k sobě === | ||
+ | '''Podobnost''' | ||
+ | * lidé jsou přitahováni k podobným lidem (v postojích, hodnotách, oblíbených aktivitách) | ||
+ | * lidé s podobnými názory potvrzují náš pohled na svět | ||
+ | * s lidmi s podobnými zájmy je pro nás příjemnější trávit čas | ||
+ | Výzkum ukázal, že partneři a přátelé jsou si podobnější než náhodní známí a náhodně spárovaní lidé | ||
+ | '''Matching hypothesis''' | ||
+ | * tendence vídat se s lidmi podobné atraktivity (Ajzen, 2008)<ref name="edited" /> | ||
+ | * vybíráme si partnery se stejnou úrovní atraktivity – hledáme někoho žádoucího s vědomím vlastních nedostatků (Myers, 2010)<ref name="myers" /> | ||
+ | :* když je jeden méně atraktivní, vyrovnává to jinými kvalitami | ||
+ | Přitahují se protiklady (funguje princip komplementarity?) – Ajzen<ref name="edited" /> i Myers<ref name="myers" /> se shodují, že tento princip nebyl nikdy dostatečně vědecky prokázán, tudíž se zdá, že princip podobnosti je mnohem silnější | ||
<references/> | <references/> |
Verze z 7. 10. 2017, 10:37
Obsah
Shrnutí
Afiliace = potřeba navazovat a udržovat pozitivní vztahy s lidmi
Interakce s druhými lidmi poskytuje člověku mnohé výhody, kdežto sociální vyloučení způsobuje nepříjemné stavy, které mohou být horší než fyzická bolest
Atraktivita =ocenění jiné osoby mající směr (pozitivní x negativní) a intenzitu (hloubku), postoj se všemi jeho složkami
Atraktivitu lze rozdělit na fyzickou a osobní
Atraktivitu podněcuje podobnost, blízkost (fyzická i v interakcích), fyzická atraktivita, oboustrannost – tedy když nás má druhý také rád, situační podmínky (vzrušení, úzkost atd.)
Hezcí lidé jsou považováni za inteligentnější, milejší apod. – vzniká tak stereotyp fyzické atraktivity
Dle dynamické teorie si vybíráme partnery podle rodiče opačného pohlaví
Láska = specifický druh interpersonálního vztahu charakterizovaný vzájemným porozuměním, poskytováním a přijímáním podpory a těšením se na přítomnost druhého
Lásku lze rozdělit na vášnivou a kamarádskou
Patří sem Sternbegova triangulární teorie (vášeň, intimita, závazek), teorie J. A. Lee (eros, ludus, agapé, pragma, mania, storgé), Franklova transcendentální láska, Maslowova D a B láska, Frommova láska jako akt vůle a Rubinova láska jako postoj
Afiliace
Afiliace je potřeba člověka navazovat a udržovat pozitivní a těsné vztahy s jinými lidmi, které mohou mít podobu spolupráce, přátelství anebo lásky, potřeba sociálního kontaktu
Interakce s jinými lidmi
- poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání sociální reality (ověřit a potvrdit, co je správné, vhodné či žádoucí) -> afiliace vzrůstá při nejistotě
- přítomnost blízké osoby umocňuje pocity štěstí a poskytuje útěchu a úlevu při zármutku
- poskytuje podněty pro srovnání, osvojování si nových poznatků a zpětnou vazbu
- spolupráce přináší uspokojení
- těsné vztahy dávají člověku pocity bezpečí
- příjemné pocity přináší vzájemná důvěra, sdílení
Sociální vyloučení
Ostrakismus (sociální vyloučení nebo ignorace) je pro člověka s jeho silnou potřebou sociálního kontaktu („need to belong“) extrémně nepříjemný a může mít až devastující účinky
Lidé si vybavují v minulosti prožitou psychickou bolest spojenou se sociálním vyloučením lépe než fyzickou bolest (Chen, 2008, podle Myers, 2010).[1]
Williams (2010) a jeho čtyři kolegové zkoušeli ostrakismus na vlastní kůži – v dohodnutou dobu dne čtyři kolegové ignorovali toho pátého. Domnívali se, že to bude neškodná experimentální hra, ale způsobilo to potíže v práci, paranoiu, úzkost, narušení sociálních vztahů atd. (Williams, 2010, podle Myers, 2010).[1]
Zhong a Leonardelli (2008) zkoumali vybavování si sociálně nepříjemných zážitků – ti, kdo si vybavovali sociální vyloučení, hodnotili teplotu v místnosti až o pět stupňů nižší než ti, kdo si vybavovali sociálně příjemný zážitek (Zhong a Leonardelli, 2008, podle Myers, 2010).[1]
Baumeister (2005) ve výzkumu zjistil, že lidé, kteří nedávno zažili sociální vyloučení, se velmi ochotně, dokonce dychtivě chopí bezpečné možnosti navázat nové přátelství (Baumeister, 2005, podle Myers, 2010).[1]
Atraktivita
atraktivita je postoj k jiné osobě mající všechny tři složky postoje
- kognitivní (přesvědčení o osobě)
- emocionální (pocity vůči osobě)
- behaviorální (tendence chovat se k osobě určitým způsobem[2]
Přitažlivost
- V USA dají posoudit fotky obličejů dívek bělochy, černochy, asiaty, hispánci ukazuje se, že lidi hodnotí dívky téměř stejně (korelace 0,9)
- Ukazuje se také, že pokud se to dělá v čase, přitažlivé dívky si drží přitažlivost a naopak – když je přitažlivá v šestnácti, je i v padesáti
- Existuje velmi silný halo efekt – co je hezké, to je dobré
- Hezčím lidem připisujeme lepší vlastnosti než lidem ošklivějším (jsou podle nás inteligentnější, extrovanější, bystřejší, sympatičtější, milejší a další)
- Ukazuje se ale, že to tak není – bohužel mi to nedovedeme ovládat
- Posuzovali se fotky miminek novorozenců, ve třech měsících a v devíti měsících
- Ukázalo se, že už u novorozenců dokážeme odhadnout, jestli bude potom hezké, přitažlivé, sympatické, vztah s matkou (jedině aktivitu neumíme odhadnout)
(přednášky sociální psychologie – Hnilica, 2013)
Přitažlivost obličeje
J. Langlois
- Říká, že se nám líbí průměrné obličeje
- Teorie přitažlivosti průměrných obličejů
- V přírodě druh nemá rád příliš velké extrémy – pokud má jedinec příliš extrémní charakteristiky, má nižší fitness
- Je to asi ale i zabudované v našem kognitivním systému
- Výzkum:
- 96 fotek žen a 96 fotek mužů, Rozdělila je vždy na 3 skupiny po 32 fotkách, Dala vždy 32 obličejů před sebe a získala 33. Takto získala 3 umělé průměrné ženy a 3 umělé průměrné muže. Pak dala posuzovat těch 32 + 33. fotku a vyšlo, že pouze 3 muži (z 96) byli hezčí než umělí muži a pouze 4 ženy byly hezčí než umělé ženy - Protože je to zřejmě obličej, který odpovídá prototypu hezkého muže nebo hezké ženy – přece ho známe
(přednášky sociální psychologie – Hnilica, 2013) M. Cunningam
- Přitažlivost ženského obličeje
- Muž v ženě hledá dva typy rysů
- Novorozenecké rysy
- Velké oči, malý nos, malá brada
- Muži takové ženy chápou jako bystřejší, hodnější, zdravější, také plodnější
- Rysy, které ukazují na pohlavní zralost
Přitažlivost těla
D. Singh
Výzkum: typy žen lišící se v BMI a v WHR (poměr pasu a boků) - Nejvíce muže přitahuje index 0,7 = Je to spolehlivá informace o plodnosti – připadá mu více sexy, zdravější a s větším potenciálem mít děti
(přednášky sociální psychologie – Hnilica, 2013)
Přitažlivost obličeje
- Zkoumají fyzikální parametry hlasu, které jsou pro nás příjemné
- Příjemnější hlas - Je spíše hlasitější a rychlejší, není prokládaný pomlkami
- Mužům je sympatičtější hlubší hlas
-
- Když má někdo příjemný hlas, připisujeme mu lepší charakteristiky než lidem s méně příjemným hlasem
- Nechávají říkat pouze samohlásky – čistý zvuk závislý pouze na našich hlasivkách
- Zase to souvisí s plodností a mužností
- Nejdříve posuzovali přitažlivost ženských hlasů a pak přitažlivost těchto žen na fotkách
- Vyšla vysoká korelace – když se nám líbí hlas nějaké ženy, také nám připadá atraktivní (i když nevíme, že tento hlas patří stejné ženě)
(přednášky sociální psychologie – Hnilica, 2013)
Faktory, které lidi přitahují k sobě
Podobnost
- lidé jsou přitahováni k podobným lidem (v postojích, hodnotách, oblíbených aktivitách)
- lidé s podobnými názory potvrzují náš pohled na svět
- s lidmi s podobnými zájmy je pro nás příjemnější trávit čas
Výzkum ukázal, že partneři a přátelé jsou si podobnější než náhodní známí a náhodně spárovaní lidé Matching hypothesis
- tendence vídat se s lidmi podobné atraktivity (Ajzen, 2008)[2]
- vybíráme si partnery se stejnou úrovní atraktivity – hledáme někoho žádoucího s vědomím vlastních nedostatků (Myers, 2010)[1]
- když je jeden méně atraktivní, vyrovnává to jinými kvalitami
Přitahují se protiklady (funguje princip komplementarity?) – Ajzen[2] i Myers[1] se shodují, že tento princip nebyl nikdy dostatečně vědecky prokázán, tudíž se zdá, že princip podobnosti je mnohem silnější