Afiliace, atraktivita, láska, těsné interpersonální vztahy

Úvod

Afiliace = potřeba navazovat a udržovat pozitivní vztahy s lidmi

Interakce s druhými lidmi poskytuje člověku mnohé výhody, kdežto sociální vyloučení způsobuje nepříjemné stavy, které mohou být horší než fyzická bolest

Atraktivita =ocenění jiné osoby mající směr (pozitivní x negativní) a intenzitu (hloubku), postoj se všemi jeho složkami

Atraktivitu lze rozdělit na fyzickou a osobní

Atraktivitu podněcuje podobnost, blízkost (fyzická i v interakcích), fyzická atraktivita, oboustrannost – tedy když nás má druhý také rád, situační podmínky (vzrušení, úzkost atd.)

Hezcí lidé jsou považováni za inteligentnější, milejší apod. – vzniká tak stereotyp fyzické atraktivity

Dle dynamické teorie si vybíráme partnery podle rodiče opačného pohlaví

Láska = specifický druh interpersonálního vztahu charakterizovaný vzájemným porozuměním, poskytováním a přijímáním podpory a těšením se na přítomnost druhého

Lásku lze rozdělit na vášnivou a kamarádskou

Patří sem Sternbegova triangulární teorie (vášeň, intimita, závazek), teorie J. A. Lee (eros, ludus, agapé, pragma, mania, storgé), Franklova transcendentální láska, Maslowova D a B láska, Frommova láska jako akt vůle a Rubinova láska jako postoj

Afiliace

Afiliace je potřeba člověka navazovat a udržovat pozitivní a těsné vztahy s jinými lidmi, které mohou mít podobu spolupráce, přátelství anebo lásky, potřeba sociálního kontaktu

Interakce s jinými lidmi

• poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání sociální reality (ověřit a potvrdit, co je správné, vhodné či žádoucí) -> afiliace vzrůstá při nejistotě
• přítomnost blízké osoby umocňuje pocity štěstí a poskytuje útěchu a úlevu při zármutku
• poskytuje podněty pro srovnání, osvojování si nových poznatků a zpětnou vazbu
• spolupráce přináší uspokojení
• těsné vztahy dávají člověku pocity bezpečí
• příjemné pocity přináší vzájemná důvěra, sdílení

Sociální vyloučení

Ostrakismus (sociální vyloučení nebo ignorace) je pro člověka s jeho silnou potřebou sociálního kontaktu („need to belong“) extrémně nepříjemný a může mít až devastující účinky

Lidé si vybavují v minulosti prožitou psychickou bolest spojenou se sociálním vyloučením lépe než fyzickou bolest (Chen, 2008, podle Myers, 2010).

Williams (2010) a jeho čtyři kolegové zkoušeli ostrakismus na vlastní kůži – v dohodnutou dobu dne čtyři kolegové ignorovali toho pátého. Domnívali se, že to bude neškodná experimentální hra, ale způsobilo to potíže v práci, paranoiu, úzkost, narušení sociálních vztahů atd. (Williams, 2010, podle Myers, 2010).

Zhong a Leonardelli (2008) zkoumali vybavování si sociálně nepříjemných zážitků – ti, kdo si vybavovali sociální vyloučení, hodnotili teplotu v místnosti až o pět stupňů nižší než ti, kdo si vybavovali sociálně příjemný zážitek (Zhong a Leonardelli, 2008, podle Myers, 2010).

Baumeister (2005) ve výzkumu zjistil, že lidé, kteří nedávno zažili sociální vyloučení, se velmi ochotně, dokonce dychtivě chopí bezpečné možnosti navázat nové přátelství (Baumeister, 2005, podle Myers, 2010).

Atraktivita

atraktivita je postoj k jiné osobě mající všechny tři složky postoje

• kognitivní (přesvědčení o osobě)
• emocionální (pocity vůči osobě)
• behaviorální (tendence chovat se k osobě určitým způsobem

Přitažlivost

• V USA dají posoudit fotky obličejů dívek bělochy, černochy, asiaty, hispánci  ukazuje se, že lidi hodnotí dívky téměř stejně (korelace 0,9)
• Ukazuje se také, že pokud se to dělá v čase, přitažlivé dívky si drží přitažlivost a naopak – když je přitažlivá v šestnácti, je i v padesáti
• Existuje velmi silný halo efekt – co je hezké, to je dobré
• Hezčím lidem připisujeme lepší vlastnosti než lidem ošklivějším (jsou podle nás inteligentnější, extrovanější, bystřejší, sympatičtější, milejší a další)
• Ukazuje se ale, že to tak není – bohužel mi to nedovedeme ovládat
• Posuzovali se fotky miminek novorozenců, ve třech měsících a v devíti měsících

• Ukázalo se, že už u novorozenců dokážeme odhadnout, jestli bude potom hezké, přitažlivé, sympatické, vztah s matkou (jedině aktivitu neumíme odhadnout)

Přitažlivost obličeje

J. Langlois

• Říká, že se nám líbí průměrné obličeje

• Teorie přitažlivosti průměrných obličejů

• V přírodě druh nemá rád příliš velké extrémy – pokud má jedinec příliš extrémní charakteristiky, má nižší fitness
• Je to asi ale i zabudované v našem kognitivním systému

• Výzkum:

• 96 fotek žen a 96 fotek mužů, Rozdělila je vždy na 3 skupiny po 32 fotkách, Dala vždy 32 obličejů před sebe a získala 33. Takto získala 3 umělé průměrné ženy a 3 umělé průměrné muže. Pak dala posuzovat těch 32 + 33. fotku a vyšlo, že pouze 3 muži (z 96) byli hezčí než umělí muži a pouze 4 ženy byly hezčí než umělé ženy - Protože je to zřejmě obličej, který odpovídá prototypu hezkého muže nebo hezké ženy – přece ho známe
  

M. Cunningam

• Přitažlivost ženského obličeje
• Muž v ženě hledá dva typy rysů

• Novorozenecké rysy

• Velké oči, malý nos, malá brada
• Muži takové ženy chápou jako bystřejší, hodnější, zdravější, také plodnější

• Rysy, které ukazují na pohlavní zralost

Přitažlivost těla

D. Singh Výzkum: typy žen lišící se v BMI a v WHR (poměr pasu a boků) - Nejvíce muže přitahuje index 0,7 = Je to spolehlivá informace o plodnosti – připadá mu více sexy, zdravější a s větším potenciálem mít děti

Přitažlivost obličeje

• Zkoumají fyzikální parametry hlasu, které jsou pro nás příjemné
• Příjemnější hlas - Je spíše hlasitější a rychlejší, není prokládaný pomlkami

• Mužům je sympatičtější hlubší hlas

• halo efekt

• Když má někdo příjemný hlas, připisujeme mu lepší charakteristiky než lidem s méně příjemným hlasem

• Nechávají říkat pouze samohlásky – čistý zvuk závislý pouze na našich hlasivkách

• Zase to souvisí s plodností a mužností
• Nejdříve posuzovali přitažlivost ženských hlasů a pak přitažlivost těchto žen na fotkách

• Vyšla vysoká korelace – když se nám líbí hlas nějaké ženy, také nám připadá atraktivní (i když nevíme, že tento hlas patří stejné ženě)

Faktory, které lidi přitahují k sobě

Podobnost

• lidé jsou přitahováni k podobným lidem (v postojích, hodnotách, oblíbených aktivitách)
• lidé s podobnými názory potvrzují náš pohled na svět
• s lidmi s podobnými zájmy je pro nás příjemnější trávit čas

Výzkum ukázal, že partneři a přátelé jsou si podobnější než náhodní známí a náhodně spárovaní lidé

Matching hypothesis

• tendence vídat se s lidmi podobné atraktivity (Ajzen, 2008)
• vybíráme si partnery se stejnou úrovní atraktivity – hledáme někoho žádoucího s vědomím vlastních nedostatků (Myers, 2010)

• když je jeden méně atraktivní, vyrovnává to jinými kvalitami

Přitahují se protiklady (funguje princip komplementarity?) – Ajzen i Myers se shodují, že tento princip nebyl nikdy dostatečně vědecky prokázán, tudíž se zdá, že princip podobnosti je mnohem silnější

Mere exposure effect (efekt pouhého vystavení) - pouhé opakované působení podnětu budí preference, dokonce i podprahově (často se opakující podnět přestává být potenciálně ohrožující a tudíž budí preference) Zajonc (1968, 1970, podle Myers, 2010) ověřil tento efekt tak, že ukazoval respondentům čínské znaky, mužské tváře a turecká slova – pouhým opakováním určité položky se zvedaly její preference

Reciprocita

Lidé jsou přitahováni k těm, o kterých si myslí, že je mají rádi – máme rádi ty, kteří mají rádi nás

• sociální potvrzení – přání, aby mě ostatní měli rádi
• teorie rovnosti – (jak ty na mě, tak já na tebe)

atraktivita roste ve vysoce vzrušujících situacích – úzkost – Schachter 1959 – lidé co měli jít na úzkost provokující experiment nechtěli čekat sami ale ani s tím, kdo s nimi nesdílel osud – misery only loves miserable company – reakce druhých pomůže jedinci zhodnotit vlastní úzkostnou reakcí a samotný kontakt snižuje úzkost – navíc si mohou pomoci (Ajzen, 2008)

Arousal

Atraktivita roste ve vysoce vzrušujících situacích, například při vyvolání fyzického vzrušení, strachu, úzkosti Schachter (1959) – lidé, kteří měli jít na experiment provokující úzkost, nechtěli čekat sami ale ani s tím, kdo s nimi nesdílel stejný osud (misery only loves miserable company) (Ajzen, 2008)

Efekt kontrastu

• když muži hodnotili ženy a dívali se předtím na Charlieho andílky, ženy se jim pak zdály méně atraktivní (Kenrick a Gutierres, 1980, podle Myers, 2010)
• když se muži dívali na pornografická videa, byli pak méně spokojení s partnerským sexem (Zillmann, 1989, podle Myers, 2010)

Je fyzická atraktivita důležitá? Atraktivnější ženy i muži vícer randí (Fyzická atraktivita je důležitá – u mužů trochu víc, ale u obou hodně) Platí to u speed datingu, voleb atd… stereotyp fyzické atraktivity = co je hezké, to je dobré Kalick udělal experiment s ženami před a po plastice – studenti je po plastice hodnotili nejen jako hezčí, ale i jako milejší, citlivější atd… (Myers, 2010)

Láska

Láska je specifický druh interpersonálního vztahu charakterizovaný vzájemným porozuměním, poskytováním a přijímáním podpory a těšením se na přítomnost druhého

• má mnoho podob
• byla dlouho tabu pro vědecké zkoumání
• první výzkumné práce: Z.Rubin – škála lásky

Sternbergova triangulární teorie lásky tři hlavní dimenze, které lze uspořádat do trojúhelníkového modelu

• vášeň = motivační složka, vysoká psychická aktivace, rychle vzrůstá a postupně klesá
• závazek = těsné spojení a závislost, zvláštní druh vztahu mezi dvěma lidmi, postupně vzrůstá
• intimita = pocit blízkosti, starostlivost, podpora, porozumění, zvyšuje se v počátečních fázích vztahu

J. A. Lee druhy lásky, ke kterým dospěl rozborem literatury

• erotická (eros): sexuální touha, fyzická krása
• hravá (ludus): bez výrazného svazku nebo žárlivosti
• kamarádská (storgé): malý důraz na vášeň
• pragmatická (pragma): racionální výběr partnera z hlediska osobního prospěchu
• volná (mania): uspokojování sexuální potřeby
• altruistická (agapé): nesobecká, zaměřená na péči a starostlivost o druhého

láska vášnivá

• typická pro počáteční stav zamilovanosti
• intenzivní citový vztah
• neadekvátní hodnocení druhého
• proměny, může vyústit v deziluzi
• pokud vztah přetrvá, mění se v lásku kamarádskou

láska kamarádská (přátelská)

• hluboký, zralý a stálý vztah přátelství
• odměňování, respektování druhého, důvěra, sbližování
• pocit vzájemného akceptování
• převaha důvěry: stále hlubší odkrývání sebe samého
• skutečná intimita (odhození masky, možnost být sám sebou)

Frankl Láska je setkání s plností transcendentálních hodnot, vede k transcendenci, nemilujeme vnějšek, ale vnitřek Vývoj lásky:

• Láska zaměřená na cíl – dosažení slasti, uspokojení i sebeuspokojení (dospívání)
• Slast zaměřená na druhého, ale ten je stále jen objektem vlastního uspokojení – sebeuspokojení pomocí druhého (vzájemná masturbace)
• Transcendentální, permanentní láska – setkání přijetí druhého v jeho jedinečnosti

Maslow Láska je ryze subjektivní prožitek, nemůže být zaměněn za něco jiného a nelze ho vysvětlit tomu, kdo lásku neprožil, láska je jedním z vrcholných zážitků

• D láska – nedostatková - deficientní potřeba uspokojení cyklických potřeb (neurotická)
• B láska – bytostná – sebeaktualizace, přesah k druhému, rozplynutí se

Fromm Láska jako akt vůle, lásku se učíme – kniha „Umění milovat“

Rubin Láska je postoj se třemi dimenzemi

• Attachement – silné emocionální pouto
• Péče o blaho druhého
• Intimita

(přednášky sociální psychologie na FFUK)

Těsné interpersonální vztahy

Mursteinova teorie volby partnera

1. Fáze podnětu – vzhled
2. Fáze – zájmy, postoje, hodnoty
3. Fáze – kompatibilita rolí

Vývoj vztahu dle Baderové a Pearsona dle Mahlerové – symbióza, diferenciace, zkoušení, individualita i propojenost

Cuber a Haroff – styl manželského soužití

• Trvale konfliktový vztah
• Citově chladný vztah
• Účelový vztah
• Živý vztah
• Výlučný vztah

Satirová

• Obviňovač
• Usmiřovač
• Chladný racionalista
• Rušič

Rusbultová – Investiční model (Investment model)

oddanost = ochota setrvat ve vztahu závisí na třech složkách

• spokojenost
• dostupnost alternativ
• dosavadní investice do vztahu