Skupinová a masová komunikace: Porovnání verzí

m (Zuzana.Kalousova přesunul stránku 14. Skupinová a masová komunikace na Skupinová a masová komunikace)
(Žádný rozdíl)

Verze z 11. 10. 2017, 19:57

Masová komunikace

Definice

Interpersonální komunikace probíhá mezi dvěma jedinci, nebo malou skupinou. Cokoli nad dva jedince a malou skupinu je již skupinová, nebo masová komunikace [1]. Jinými slovy, masová komunikace má potenciál být šířena celospolečensky [2].

Masová komunikace probíhá prostřednictvím tradičních sdělovacích prostředků (tj. TV, rádio, noviny, atp.) a nových médií (tj. internet, ad.). Umožňuje propojení celé řady příjemců k jednomu zdroji, přičemž v rámci tradičních sdělovacích prostředků mezi zdrojem a příjemcem neprobíhá interakce, ale v rámci nových médií probíhat může [3]. Masová komunikace tedy může být interaktivní nebo jednosměrná [2].

Pozn.:Interpersonální komunikace je pouze interaktivní a probíhá vždy v rámci komunikační výměny jeden na jednoho [2].

Pozn.:S příchodem médií typu Youtube lze vnímat novou formu komunikace, kterou lze nazva jako mass-self communication [2].

Následující pyramida ukazuje, kde je masová komunikace jako jeden z procesů sociální komunikace zařazena (Figure 1.2. in Mcquail, 2010 [3]):

Pyramida komunikace.png

Příkladem masové komunikace je samotné médium, tj. například ČT 1, nebo DVTV. Příkladem skupinové komunikace je sdělování informací v rámci firmy, nebo lokální komunity. Tyto příklady vycházejí z výše uvedené pyramidy.

Persuaze masové komunikace

Výchozí jsou pragmatické teorie komunikace (dále PTK), které vysvětlují způsob jakým slova a symboly ovlivňují posluchače a jakým způsobem jsou postoje a domněnky utvářeny skrze symboly (Teorie duálních procesů, Heuristických systematických modelů [4] a Elaboration Likelihood Model [5].

PTK definují dva způsoby, kterými lze informaci vnímat:

  • Systematický nebo centrální: zohledňuje informační obsah, cílevědomé, náročné
  • Heuristický nebo periferální: využívá snadných kognitivních zkratek, které ovšem zohledňují spíše kontext než obsah zprávy

Jaký způsob je využit závisí na motivaci, dostupnosti heuristik (availability heuristic) a dostupnosti kognitivních zdrojů (tj. únava). Pokud má být zpráva persuazivní, musí vycházet z dané situace jedince, tj. pokud je unavený, nebude jej zajímat informace, pokud je motivovaný, nepřesvědčí jej citově zabarvená zpráva.

Leech (1966) identifikoval tzv. loaded language, což je způsob jazyka, který klade za cíl změnit vůli, postoje, nebo názory diváka. Tento způsob komunikace nalézá Leeche v politickém žurnalismu, náboženských kázáních a reklamách [6].

Reference

  1. ↑ DeVito, J. A. (2012). The Interpersonal Communication Book (13 edition). Boston: Pearson.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 Castells, M. (2013). Communication Power. OUP Oxford.
  3. ↑ 3,0 3,1 Mcquail, D. (2010). McQuail’s Mass Communication Theory (6th Revised edition edition). London ; Thousand Oaks, Calif: Sage Publications Ltd.
  4. ↑ Chaiken, S., Wood, W., & Eagly, A. H. (1996). Principles of persuasion.
  5. ↑ Petty, R. E., & Cacioppo, J. T. (1986). The elaboration likelihood model of persuasion. In Communication and persuasion (pp. 1-24). Springer New York.
  6. ↑ Hook, D., Franks, B., & Bauer, M. (2016). The Social Psychology of Communication. Springer.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Skupinová_a_masová_komunikace&oldid=49652“