Digitální propast. Definice digitální propasti, základní dimenze digitální propasti, demografické skupiny nejvíce ohrožené digitální propastí ve vyspělém světě

Digitální propast (z angl. digital divide) je problém, který je způsoben rozdílným množstvím informací mezi lidmi, kteří mají přístup k internetu (konkrétně širokopásmovému připojení), a obecněji k informačním a komunikačním technologiím, a lidmi, kteří ho nemají. Tento pojem začal být populární v 90. letech 20. století.

Základní dimenze

Primární digitální propast

Primární digitální propast (z angl. basic digital divide, příp. first digital divide) odkazuje na klasické rozdělení na jedince s přístupem k informačním technologiím a na jedince bez tohoto přístupu. Tato propast má tendenci postupem času uzavírat se; technologie i internet se stávají více dostupné a díky tomu roste jejich zastoupení ve společnosti.

Sekundární digitální propast

Sekundární digitální propast (z angl. second digital divide) se zakládá na sociálních rozdílech používání informačních technologií. Týká se toho, jak efektivně kdo využívá informační technologie, jestli a jaké má uživatelské znalosti a dovednosti. S tímto tématem tedy velmi úzce souvisí informační gramotnost.

Rozdělení podle Pippy Norris

Pippa Norris, teoretička a harvardská profesorka, rozděluje digitální propast následovně:

Globální digitální propast se týká především rozdílů mezi přístupem k internetu ve vyspělých a v rozvojových zemích. Tato globální prospast přetrvává kvůli nerovnoměrnému ekonomickému vývoji po celém světě. Podle P. Norris na přístupu k internetu záleží z toho důvodu, že nemožnost připojení v rozvojových částech světa napomáhá ekonomickému růstu a produktivitě vyspělého světa a nejchudší země tak zůstávají nejchudšími.

Sociální digitální propast je mezinárodním měřítkem ukazujícím rozdíl v přístupu k informacím mezi lidmi s různým socioekonomickým statusem. Podle Norris sociální digitální propast nezmizí ani s všudypřítomností internetu, protože ten nesmaže přetrvávající sociální rozdíly; na vzdělání, příjmu a pracovním statusu stále záleží, a to i v zemích s bohatší integrací nových technologií (jako např. ve Švédsku nebo v Holandsku).

Demokratická digitální propast existuje online a určuje to, do jaké míry lidé využívají informační technologie k zapojování se do veřejného života, mobilizaci a deliberativní demokracii.

Ohrožené demografické skupiny

Přístup k počítačům a internetu je stěžejní pro přístup k informacím týkajících se politických, ekonomických a sociálních aspektů všedního života. Pojem digitální propast se týká především chudé, starší či hendikepované části obyvatelstva po celém světě.

Digitální propast a socioekonomický status

Socioekonomický status je tvořen výší příjmu a nejvyšším dosaženým vzděláním. Jelikož je nákup, případně i používání, informačních technologií zpravidla spojen s výdajem financí, ne každý je schopen dovolit si ho. Vzdělání jedince pak předurčuje jeho schopnosti tyto technologie správně využívat, orientovat se v informačních zdrojích, správně vyhledávat informace a tyto informace vyhodnocovat. Tyto faktory tedy značně ovlivňují distribuci informačních technologií, které se rychleji rozšiřují mezi lidmi s vysokým socioekonomickým statusem.

Digitální propast a věk

Digitální propast se s věkem prohlubuje. To je dáno tím, že se informační gramotnost získává v rámci povinné školní docházky a pokud jedinec dál neprohlubuje své znalosti z této oblasti, její úroveň postupem času klesá. Kvůli rychlému vývoji technologií může být pro některé seniory, kteří do kontaktu s technologiemi přišli nově, těžké naučit se využívat je, a to z důvodu nedostatečné znalosti práce s nimi. S přibývajícím věkem klesá šance k získávání informačních dovedností, protože příležitost k jejich používání mají především studenti a zaměstnanci.

Digitální propast a geografické umístění

Ve vyspělém světě se digitální propast rozšiřuje převážně v odlehlých oblastech na venkově a v zemědělských oblastech.

Digitální propast a rasa

V americké celonárodní studii Falling Through the Net: Defining the Digital Divide se uvádí, že se digitální propast rozšiřuje v případě Afroameričanů a Hispánců. To je podle všeho dáno průměrně nižším socioekonomickým statusem, nižším vzděláním a zaměstnáním hispánské populace v USA než bílých Američanů. Vzhledem k tomu, že oficiálním jazykem informačních technologií je angličtina, digitální propast může být v tomto případě způsobená i jazykovou bariérou.

Odkazy

Použitá literatura

• NORRIS, Pippa. Digital Divide; Civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. Cambridge: Cambridge University Press, 2001. 303 s. ISBN 0521807514.
• PISKUROVÁ, Jana. Digitální propast-ne/výhody ne/užívání internetu u vybraných ne/připojených subpopulací. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická. Katedra sociologie. Dostupné z: Dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/4912

Externí odkazy

• Digitální propast na Wikipedii

Související odkazy

• Digitální propast

Klíčová slova

digitální propast, digital divide, dimenze digitální propasti