John Bowlby: Porovnání verzí
Řádek 39: | Řádek 39: | ||
* ve škole jsou označováni za děti s poruchami chování – bez příčiny kousne kamaráda, nakopne učitelku, rozdupe hračku(Dunovský, Ditrich) | * ve škole jsou označováni za děti s poruchami chování – bez příčiny kousne kamaráda, nakopne učitelku, rozdupe hračku(Dunovský, Ditrich) | ||
* v takových případech byl vztah matky a její matky komplikovaný | * v takových případech byl vztah matky a její matky komplikovaný | ||
− | * takové matce dítě smrdí, nesnese ho kojit, nemá ráda dotýkat se ho → dvojná vazba: zavolá ho, ať se přijde pomazlit a když přijde, odstrčí ho třeba se | + | * takové matce dítě smrdí, nesnese ho kojit, nemá ráda dotýkat se ho → dvojná vazba: zavolá ho, ať se přijde pomazlit a když přijde, odstrčí ho třeba se |
+ | slovy, fuj ty jsi ale špinavý, jdi pryč… | ||
+ | * vysvobození z takové situace je otec, vychovatel nebo ústavní péče | ||
+ | == Zdroje == | ||
[[Kategorie: Vývojová psychologie|*]] | [[Kategorie: Vývojová psychologie|*]] |
Aktuální verze z 1. 7. 2014, 09:40
- lékař a psycholog
- ovlivněn M. Kleinovou* práce s rodiči ho dovedla k tomu, že existuje něco jako vazba (původně bonding), které dal poté název attachement (přilnutí)* čerpal ze znalostí z psychoanalýzy a etologie
klíčové pro psychický vývoj je:
- schopnost vytvořit vztah s jiným člověkem
- schopnost hledat péči (protó-sociální chování)
- schopnost a zájem péči poskytovat (zralost pro rodičovství)
- studoval ženy, které nemají schopnost pečovat o dítě, nejsou zralé a studoval jejich historii, proč k tomu došlo
- psal o čtyřech fázích vytváření vztahu matka-dítě
- po 2SV ho vyzvalo UNESCO, aby zjistil proč děti v sirotčincích umírají – měl vytvořit tým (Spitz, Ainsworthová,…) → definovali termín psychické deprivace (převzal to Matějček a Langmaier)
spolupráce s M. Ainsworthovou
- přinesla další hledisko (antropologie a výzkumy)
- měla obrovský výzkumný vzorek chování matka - dítě do jednoho roku
- metoda: strange situation (reakce na odtržení od matky)
Obsah
3 typy vazby dítěte na matku (3 typy matek)
Vazba jistá
- dítě v prvním roce života získává jistotu ve své okolí, v čitelnost chování matky a následně v sebe
- vyvolává to v něm schopnost explorovat, je schopno se odpoutávat, elastické pouto k matce
- 80% matek
- matka je citlivá na signály dítěte, synchronní komunikace, dítě si je jisté její oporou a tak je pro něj prostředí čitelné
- dítě si po jednom roku začne opatřovat své vlastní podněty → velký rozvoj (není vázáno na podněty, které mu dávají ostatní)
Vazba nejistá, úzkostná - vzdorovitá
- dítě nemá jistotu ve své okolí, v čitelnost signálů, které dostává, není si jisté podporou, reakcí a pomocí matky
- je úzkostné, bojí se o svou matku, hlídá si ji → neexploruje
- signály od matky jsou pro ně nečitelné a proto je pro něj svět nečitelný → zoufalá snaha si matku uhlídat
- př. matka alkoholička (někdy je normální a někdy ji dítě nerozumí)
Vazba nejistá, úzkostná - vyhýbavá
- dítě ví, že od matky nemůže očekávat podporu a že je matka pro něj někdy ohrožující; dítě se ji vyhýbá, ale ví, že se nemůže bez její podpory obejít
- je v nepřetržité tenzi (to vede k řadě psychosomatických poruch)
- vyhýbají se očnímu kontaktu s matkou, ví, že se ji nesmí dotýkat
- nejistota je ještě hlubší něž v předchozí vazbě
- vyhýbavá = ví, že nedostane pomoc, ale že ji potřebuje (př. podržet hrnek při pití), ví, že potřebuje být u ní, ale ne v jejím zorným úhlu (je stále jakoby za matkou)
- má hodně autostimulačních projevů (kroutí si prstíčky, trhá si vlásky)
- ve škole jsou označováni za děti s poruchami chování – bez příčiny kousne kamaráda, nakopne učitelku, rozdupe hračku(Dunovský, Ditrich)
- v takových případech byl vztah matky a její matky komplikovaný
- takové matce dítě smrdí, nesnese ho kojit, nemá ráda dotýkat se ho → dvojná vazba: zavolá ho, ať se přijde pomazlit a když přijde, odstrčí ho třeba se
slovy, fuj ty jsi ale špinavý, jdi pryč…
- vysvobození z takové situace je otec, vychovatel nebo ústavní péče