Jednoduchá monoalfabetická šifra: Porovnání verzí

m
Řádek 1: Řádek 1:
 
{{Pracuje se}}
 
{{Pracuje se}}
−
'''Jednoduchá monoalfabetická šifra''', někdy též známá pod názvem '''jednoduchá substituční šifra''' je příkladem [[Substituční šifry|substitučních šifer]], která slouží především pro generalizaci a demonstraci silných a slabých stránek monoalfabetických substitučních šifer. Ostatní příklady monoalfabetických substitučních šifer jsou v zásadě speciálními typy '''jednoduché monoalfabetické šifry''' (například [[Caesarova šifra]]).<ref name="Šrámek">Šrámek, Jan. ''Základní šifrovací systémy a moderní aplikace šifer'' [online]. Praha: Bankovní institut vysoká škola Praha, 2009. 48 s. [cit. 2018-05-21]. Dostupné také z:<https://theses.cz/id/60n0xn/>. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra informačních technologií. Vedoucí práce Vladimír Beneš</ref>
+
'''Jednoduchá monoalfabetická šifra''', někdy též známá pod názvem '''jednoduchá substituční šifra''' či '''přeházená abeceda'''<ref name="Šustal">ŠŮSTAL, Ondřej. ''Aplikace pro kryptoanalýzu substitučních šifer'' [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2015, 55 s. [cit. 2018-05-20]. Dostupné také z: http://hdl.handle.net/10563/34256. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta aplikované informatiky, Ústav automatizace a řídicí techniky. Vedoucí práce Roman Šenkeřík.</ref> je příkladem [[Substituční šifry|substitučních šifer]], která slouží především pro generalizaci a demonstraci silných a slabých stránek monoalfabetických substitučních šifer. Ostatní příklady monoalfabetických substitučních šifer jsou v zásadě speciálními typy '''jednoduché monoalfabetické šifry''' (například [[Caesarova šifra]]).<ref name="Šrámek">Šrámek, Jan. ''Základní šifrovací systémy a moderní aplikace šifer'' [online]. Praha: Bankovní institut vysoká škola Praha, 2009. 48 s. [cit. 2018-05-21]. Dostupné také z:<https://theses.cz/id/60n0xn/>. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra informačních technologií. Vedoucí práce Vladimír Beneš</ref>
 
<br />
 
<br />
 
<br />
 
<br />

Verze z 21. 5. 2018, 12:39

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Jednoduchá monoalfabetická šifra, někdy též známá pod názvem jednoduchá substituční šifra či přeházená abeceda[1] je příkladem substitučních šifer, která slouží především pro generalizaci a demonstraci silných a slabých stránek monoalfabetických substitučních šifer. Ostatní příklady monoalfabetických substitučních šifer jsou v zásadě speciálními typy jednoduché monoalfabetické šifry (například Caesarova šifra).[2]

Základní princip Jednoduché monoalfabetické šifry spočívá v přiřazení každému znaku abecedy jiný znak ve stejné abecedě. Počet různých klíču, které mohou být použity se rovná počtu způsobů, kterými je možné seřadit použitou abecedu. V případě anglické abecedy s 26 znaky jde o 26!=403291461126605635584000000 různých kombinací. Tento počet činí jednoduchou monoalfabetickou šifru velmi odolnou proti útokům hrubou silou.[2]

Dešifrování jednoduché monoalfabetické šifry

Dešifrování jednoduché monoalfabetické šifry probíhá za použití symetrického klíče. Obě strany tedy mají stejný klíč, liší se však postup šifrování a dešifrování. Při šifrování se převádí znak z abecedy otevřeného textu do abecedy šifry, při dešifrování naopak (z abecedy šifry do abecedy otevřeného textu).[2]

Nevýhody

Základní nevýhodou je délka klíče, která odpovídá počtu znaků v abecedě. Problém spočívá předevśím v lidském faktoru, kdy klíč můze být tězko zapamatovatelný. Při zaznamenání hesla vznikají další problémy, například vznik kopie, odcizení, ztráta... Ve snaze těmto problémům předejít vznikly různé systémy pro generování klíče. Jednou z běžných metod bylo využití dohodnuté věty, ze které se odstraní všechny duplicitní znaky a zbylé znaky abecedy, které se ve větě nevyskytovaly se doplní na konec v abecedním pořadí.[2]
Další nevýhodou je, že různé klíče mohou některá slova zašifrovat stejně. Hrozí pak odhadnutí zpravy i při uhodnutí zlomku klíče.[2]
Největší slabinou jednoduché monoalfabetické šifry je využití metody Frekvenční analýzy pro její rozluštění. I když se znak ve zprávě nahradí za jiný, jeho frekvence zůstane stejná.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ŠŮSTAL, Ondřej. Aplikace pro kryptoanalýzu substitučních šifer [online]. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2015, 55 s. [cit. 2018-05-20]. Dostupné také z: http://hdl.handle.net/10563/34256. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta aplikované informatiky, Ústav automatizace a řídicí techniky. Vedoucí práce Roman Šenkeřík.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 Šrámek, Jan. Základní šifrovací systémy a moderní aplikace šifer [online]. Praha: Bankovní institut vysoká škola Praha, 2009. 48 s. [cit. 2018-05-21]. Dostupné také z:<https://theses.cz/id/60n0xn/>. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra informačních technologií. Vedoucí práce Vladimír Beneš

Související články

Asymetrická_kryptografie
Caesarova šifra
Historický vývoj kryptografie v období světových válek
Informační bezpečnost - její klíčové aspekty, hrozby a minimalizace rizika
Moderní použití kryptologie
Symetrická_kryptografie
Šifrování s veřejným klíčem (metoda RSA)
Šifry
Základní pojmy v kryptologii
Základní rozdělení kryptologie

Klíčová slova

Kryptografie, Šifra, Šifrování, Šifrovací klíč, Klasické šifry

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Jednoduchá_monoalfabetická_šifra&oldid=53922“