Vizualizace informací: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | |||
| − | |||
'''Vizualizace informací''' (InfoVis) je proces založený na zpracování velkého množství abstraktních <ref name="plankova" /> dat do grafické podoby tak, aby byly srozumitelné, zapamatovatelné a lehce komunikovatelné a nabízely vhled do zkoumané problematiky. Využívá percepčních schopností lidského oka k vytvoření intuitivního porozumění zobrazeným informacím.<ref name="Salem Press" /> | '''Vizualizace informací''' (InfoVis) je proces založený na zpracování velkého množství abstraktních <ref name="plankova" /> dat do grafické podoby tak, aby byly srozumitelné, zapamatovatelné a lehce komunikovatelné a nabízely vhled do zkoumané problematiky. Využívá percepčních schopností lidského oka k vytvoření intuitivního porozumění zobrazeným informacím.<ref name="Salem Press" /> | ||
| Řádek 52: | Řádek 50: | ||
* pojmové mapy, slovní mraky (word clouds), frázové sítě (phrase nets),... | * pojmové mapy, slovní mraky (word clouds), frázové sítě (phrase nets),... | ||
| − | + | ||
| − | == | + | |
| + | '''Infografiky''' jsou populárním zbůsobem vizualizace informací, ktaré spojují vizualizaci dat s ilustracemi a textem za účelem obeznámení čtenáře s problematikou poutavým, srozumitelným a zapamatovatelným způsobem. <ref name="plankova" /> | ||
| + | |||
| + | == Vývoj vizualizace informací == | ||
[[Soubor:Minard.png|300px|náhled|vpravo|Vývojový diagram Charlese Minrada z roku 1869 zobrazující Napoleonovo neúspěšné tažení do Ruska v roce 1812]] | [[Soubor:Minard.png|300px|náhled|vpravo|Vývojový diagram Charlese Minrada z roku 1869 zobrazující Napoleonovo neúspěšné tažení do Ruska v roce 1812]] | ||
| − | Lidé vizualizují informace už po mnoho staletí, za nejstarší typ vizualizace se považují mapy, které se začaly užívat už v antice. K významnému rozmachu dochází v 18. století, kdy William Playfair vynalezl nové typy grafů, zejména spojnicový, sloupcový a kruhový, a pokračuje v 19.století s výrazným nárustem počtu vizualizací statistických dat a tématických map. K dalšímu prudkému rozvoji vizualizace dochází až v druhé polovině 20.století v souvislosti s rozvojem počítačů a zejména počítačové grafiky. V současnosti vizualizace těží z obrovského množství dostupných dat ([[big data]]), zároveň to je ale i její největší výzva.<ref name="plankova" /> | + | Lidé vizualizují informace už po mnoho staletí, za nejstarší typ vizualizace se považují mapy, které se začaly užívat už v antice. K významnému rozmachu dochází v 18. století, kdy William Playfair vynalezl nové typy grafů, zejména spojnicový, sloupcový a kruhový, a pokračuje v 19.století s výrazným nárustem počtu vizualizací statistických dat a tématických map. K dalšímu prudkému rozvoji vizualizace dochází až v druhé polovině 20.století v souvislosti s rozvojem počítačů a zejména počítačové grafiky. V současnosti vizualizace těží z obrovského množství dostupných dat ([[big data]]), zároveň to je ale i její největší výzva. <ref name="plankova" /> Vizualizace informací je dynamickým a rychle se rozvýjejícím oborem, jejíž popularita roste. S výhledem do budoucnosti je však potřeba se ve výzkumu důkladněji věnovat evaluaci [[Vnímání|percepce]] různých druhů vizualizací. <ref>MCNABB, Liam a Robert S. LARAMEE. Survey of Surveys (SoS) - Mapping The Landscape of Survey Papers in Information Visualization. Computer Graphics Forum [online]. 2017, 36(3), 589-617 [cit. 2018-12-06]. DOI: 10.1111/cgf.13212. ISSN 01677055.</ref> |
| − | |||
==Odkazy<nowiki/>== | ==Odkazy<nowiki/>== | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references/> | <references/> | ||
| + | |||
| + | === Literatura === | ||
| + | * TUFTE, Edward R. The visual display of quantitative information / Edward R. Tufte. 2001. ISBN 0961392142. | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
Verze z 6. 12. 2018, 20:09
Vizualizace informací (InfoVis) je proces založený na zpracování velkého množství abstraktních [1] dat do grafické podoby tak, aby byly srozumitelné, zapamatovatelné a lehce komunikovatelné a nabízely vhled do zkoumané problematiky. Využívá percepčních schopností lidského oka k vytvoření intuitivního porozumění zobrazeným informacím.[2]
Při vizualizaci informací jsou využívány postupy a znalosti z řady oborů včetně počítačových věd, psychologie, grafického designu, HCI (interakce člověk-počítač) a byznysu. Využívá se mimo jiné ve vědeckém výzkumu, digitálních knihovnách, muzejích a k dobývání dat z databází, zpracování dat z průzkumů, analýze finančních dat i k rozhodování v podnikové a veřejné sféře.[2]
Obsah
Související termíny
Vizualizace obecně je disciplína, která zobrazuje data za účelem posílení kognitivních schopností. Dále se dělí na vizualizaci vědeckých dat, vizualizaci informací a vizuální analytiku.[3]
Vizualizace dat a vizualizace informací se často zaměňují. Například TDKIV (Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy) je považuje za ekvivalentní pojmy. Rozdíl spočívá především v charakteru vstupních dat.[1]
Vizualizace vědeckých dat se zabývá trojrozměrnými fyzickými objekty (např. data v medicíně a biologii). [3]
Vizualizace informací pracuje s abstraktními daty, t.j. s daty nečíselnými a neprostorovými (např. text, sítě)[3] a pomocí multivariační analýzy i s daty s třemi a více proměnnými. [4]
Vizuální analytika využívá interaktivního vizuálního rozhraní k podpoře analytického uvažování uživatele.[3]
Můžeme se setkat i s pojmem vizualicace znalostí a i zde terminologie není konzistentní, problém spočívá v úzké provázanosti pojmů data, informace a znalost. Může se jednat a další stupeň abstrakce nebo označovat nezbytnost předešlých znalostí pro správné pochopení některých vizualizací. Znalosti tak jsou zároveň jedním z vstupů i hlavním výstupem znalostní vizualizace. [5]
Zásady vizualizace informací
Americký statistik Edward Tufte se ve své práci věnuje zásadám, pomocí kterých je možné dosáhnout grafické excelence, která spočívá v jednoznačném, věrném a efektivním prezentování komplexních informací. Lze jí dosáhnout pomocí grafické integrity, jednoduchého designu a nahuštění dat (data density). Vizualizace by nikdy neměla data zkreslovat (lie factor), ani obsahovat rozptylující redundantní prvky. Každý zobrazený prvek by měl být nositelem kritické informace a prezentován maximálně jasně a stručně (data-ink ratio). [4]
Navzdory zásadě jednoduchého designu, v některých situacích může být užitečné zahrnovat i dekorativní prvky, které vzbuzují zájem a napomáhají zapomatovatelnsti prezentovaných informací. [4]
Typy vizualizace informací
Isabel Meirelles dělí informační vizualizace dle typu vizualizované struktury:
Hierarchické struktury = schématické řazení dat do skupin a podskupin na základě jejich vzájemného vztahu [6]
- kladogramy, dendrogramy, stromové mapy, rodokmeny, pyramidy,...
Relační struktury = vizualizace vzájemného propojení jednotlivých prvků s důrazem na systémy, které vytvářejí [6]
- matice, síťové diagramy,...
Časové struktury = zobrazení procesu plynutí času pomocí pohybu v prostoru nebo souslednosti významných událostí [6]
- časové osy, grafy závislosti na čase, vývojový diagram (flowchart), animace grafů,...
Prostorové struktury = zachycení vzájemné pozice relevantních objektů v prostoru [6]
- kartografické mapy, tématické mapy,...
Časovo-prostorové struktury = zobrazení časových procesů současně s prostorem, na který se vážou [6]
- meteorologické mapy, mapa časových pásem, animované mapy, vizualizace mozkové aktivity,...
Textové struktury = užití metod dobývání dat (data mining) a textové analýzy k vizualizaci lingvistických dat v digitálních dokumentech (od literatury po tweety) [6]
- pojmové mapy, slovní mraky (word clouds), frázové sítě (phrase nets),...
Infografiky jsou populárním zbůsobem vizualizace informací, ktaré spojují vizualizaci dat s ilustracemi a textem za účelem obeznámení čtenáře s problematikou poutavým, srozumitelným a zapamatovatelným způsobem. [1]
Vývoj vizualizace informací
Lidé vizualizují informace už po mnoho staletí, za nejstarší typ vizualizace se považují mapy, které se začaly užívat už v antice. K významnému rozmachu dochází v 18. století, kdy William Playfair vynalezl nové typy grafů, zejména spojnicový, sloupcový a kruhový, a pokračuje v 19.století s výrazným nárustem počtu vizualizací statistických dat a tématických map. K dalšímu prudkému rozvoji vizualizace dochází až v druhé polovině 20.století v souvislosti s rozvojem počítačů a zejména počítačové grafiky. V současnosti vizualizace těží z obrovského množství dostupných dat (big data), zároveň to je ale i její největší výzva. [1] Vizualizace informací je dynamickým a rychle se rozvýjejícím oborem, jejíž popularita roste. S výhledem do budoucnosti je však potřeba se ve výzkumu důkladněji věnovat evaluaci percepce různých druhů vizualizací. [7]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 PLANKOVÁ, Radka. Vizualizace jako metoda prezentace dat. Praha, 2017, 61 s. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/163613
- ↑ 2,0 2,1 ORKODASHVILI, Mariam. Information visualization. Salem Press Encyclopedia[online]. 2013 [cit. 2018-11-12].
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 LU, Min, Siming CHEN, Chufan LAI, Lijing LIN a Xiaoru YUAN. Frontier of Information Visualization and Visual Analytics in 2016. Journal of Visualization [online]. 20(4), undefined [cit. 2018-11-15]. DOI: 10.1007/s12650-017-0431-9. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s12650-017-0431-9
- ↑ 4,0 4,1 4,2 CHEN, Hsuanwei Michelle. INFORMATION VISUALIZATION. Library Technology Reports [online]. 2017, 53(3), 1-33 [cit. 2018-11-15]. DOI: 10.5860/ltr.53n3. ISSN 00242586.
- ↑ CHEN, Min, David EBERT, Hans HAGEN, et al. Data, Information, and Knowledge in Visualization. IEEE Computer Graphics and Applications [online]. 2009, 29(1), 12-19 [cit. 2018-11-16]. DOI: 10.1109/MCG.2009.6. ISSN 0272-1716. Dostupné z: http://ieeexplore.ieee.org/document/4736452/
- ↑ 6,0 6,1 6,2 6,3 6,4 6,5 MEIRELLES, Isabel. Design for information: an introduction to the histories, theories, and best practices behind effective information visualizations / Isabel Meirelles. 2013. ISBN 9781592538065.
- ↑ MCNABB, Liam a Robert S. LARAMEE. Survey of Surveys (SoS) - Mapping The Landscape of Survey Papers in Information Visualization. Computer Graphics Forum [online]. 2017, 36(3), 589-617 [cit. 2018-12-06]. DOI: 10.1111/cgf.13212. ISSN 01677055.
Literatura
- TUFTE, Edward R. The visual display of quantitative information / Edward R. Tufte. 2001. ISBN 0961392142.
Související články
- informace
- Vizuální studia a nová média
- Projekt hodnocení výuky a jeho vizualizace v reálném čase
- Problematika velkých dat. Big data.
Klíčová slova
informace, data, mapy, grafy, design
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
