Sympatikus: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Sympatický nervový systém''' je součástí [[Autonomní nervový systém|autonomní nervové soustavy]] | + | '''Sympatický nervový systém''' je součástí [[Autonomní nervový systém|autonomní nervové soustavy]]. |
| − | + | Ta je členěna na sympatikus, parasympatikus a na ně napojený enterický nervový systém ve stěnách trávicího traktu. <ref> name="mo" Merkunová Alena, Orel Miroslav: Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Grada, Praha 2016.</ref> | |
| − | Skládá se z vegetativních neuronů. <ref>Orel Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.</ref> | + | Skládá se z vegetativních neuronů. <ref> name="orel" Orel Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.</ref> |
== Název == | == Název == | ||
| − | Sympatická – od sympatický, příjemný, živý nebo plný života. | + | Sympatická – od sympatický, příjemný, živý nebo plný života. |
| − | Autonomní nervový systém – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá centrálnímu nervovému systému. | + | |
| + | Autonomní nervový systém – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá centrálnímu nervovému systému. <ref> name="dylevsky" Dylevský Ivan: Základy funkční anatomie. Nakl. Poznání, Olomouc 2017. </ref> | ||
| + | |||
== Stavba == | == Stavba == | ||
| Řádek 15: | Řádek 17: | ||
Do cílových orgánů vedou (postgangliová) nervová vlákna, resp. pleteně, většinou podél arterií (tj. periarteriálně). | Do cílových orgánů vedou (postgangliová) nervová vlákna, resp. pleteně, většinou podél arterií (tj. periarteriálně). | ||
| − | [[Soubor:Schéma sympatikus a parasympatikus.jpeg|thumb|201x201px]] <ref | + | [[Soubor:Schéma sympatikus a parasympatikus.jpeg|thumb|201x201px]] <ref name="orel" /> |
| Řádek 21: | Řádek 23: | ||
== Činnost == | == Činnost == | ||
| − | Sympatikus je akční systém, připravuje organismus k aktivitě. Děje se to mimovolně v situaci ohrožení – aktivace reakce útok /útěk - nebo při zvýšené zátěži organismu. | + | Sympatikus je akční systém, připravuje organismus k aktivitě. Děje se to mimovolně v situaci ohrožení – aktivace reakce útok /útěk - nebo při zvýšené zátěži organismu. <ref name="mo" /> |
| − | Druhé (postgangliové) neurony inervují hladkou svalovinu cév, stěny orgánů i žlázové buňky. | + | Druhé (postgangliové) neurony inervují hladkou svalovinu cév, stěny orgánů i žlázové buňky. <ref name="dylevsky" /> |
| − | Hlavním mediátorem sympatiku je noradrenalin. | + | Hlavním mediátorem sympatiku je noradrenalin. <ref name="orel" /> |
| − | Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. | + | Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. <ref name="dylevsky" /> |
Verze z 29. 1. 2019, 14:06
Sympatický nervový systém je součástí autonomní nervové soustavy. Ta je členěna na sympatikus, parasympatikus a na ně napojený enterický nervový systém ve stěnách trávicího traktu. [1] Skládá se z vegetativních neuronů. [2]
Název
Sympatická – od sympatický, příjemný, živý nebo plný života.
Autonomní nervový systém – název vznikl historicky na základě původní představy o dvou nezávislých nervových soustavách (jedna pro pohyb, druhá pro orgány). Ve skutečnosti podléhá centrálnímu nervovému systému. [3]
Stavba
Sympatická vlákna vycházejí z páteřní míchy. Vedou z (pregangliových) neuronů ve třech částech míchy – krční, hrudní a bederní. Sympatikus se tedy dělí na úsek krční, hrudní a bederní. Jde o míšní segmenty C8 až L3. Pregangliová vlákna jsou krátká; systém ganglií se nachází poblíž míchy. (Orel)
Do cílových orgánů vedou (postgangliová) nervová vlákna, resp. pleteně, většinou podél arterií (tj. periarteriálně).
Činnost
Sympatikus je akční systém, připravuje organismus k aktivitě. Děje se to mimovolně v situaci ohrožení – aktivace reakce útok /útěk - nebo při zvýšené zátěži organismu. [5]
Druhé (postgangliové) neurony inervují hladkou svalovinu cév, stěny orgánů i žlázové buňky. [6]
Hlavním mediátorem sympatiku je noradrenalin. [4] Funkci, kterou sympatikus stimuluje, parasympatikus tlumí a naopak. [6]
Projevy
- mydriáza čili zvětšení zornice (centrum tohoto reflexu je ve středním mozku)
- zrychlení srdečního tepu a zesílení srdečních stahů
- zvýšení tlaku
- rozšíření průdušek čili bronchodilatace
- zrychlení dechu
- ztlumení činnosti trávicího systému
- aktivace dřeni nadledvin – produkce adrenalinu a noradrenalinu
- ejakulace
- (Merkunová, Orel)
- přesun krve z vnitřních orgánů do periferie, do svalů
- moč?
Viz následující tabulka, která je využitelná např. pro zmapování situace při akutním (psycho)traumatu.
- ↑ name="mo" Merkunová Alena, Orel Miroslav: Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Grada, Praha 2016.
- ↑ name="orel" Orel Miroslav: Nervové buňky a jejich svět. Grada, Praha 2015.
- ↑ name="dylevsky" Dylevský Ivan: Základy funkční anatomie. Nakl. Poznání, Olomouc 2017.
- ↑ 4,0 4,1 Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenéorelnení určen žádný text - ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenémonení určen žádný text - ↑ 6,0 6,1 Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenédylevskynení určen žádný text
|
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
|
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
