Šablona:Článek týdne/2019/45: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 +
Pojmem '''temperament''' označujeme v současné psychologii ty psychologické charakteristiky, jež jsou vrozené (dědičné), můžeme u nich identifikovat '''biologický základ''' a týkají se formální (průběhové, dynamické, charakteristiky vztahující se ke stylu chování), nikoli obsahové stránky chování a prožívání.<ref name=":1">Blatný, M. (2010). <i>Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy</i>. Praha: Grada. </ref> V zásadě se jedná o '''povahové vlastnosti''' člověka.<ref name=":2">Mikšík, O. (2001). <i>Psychologická charakteristika osobností</i>. Praha: Karolinum.</ref>
 +
 +
[[Jerome Kagan|Kagan]]<ref name=":3">Kagan, J. (1989). <i>Unstable ideas: temperament, cognition, and self</i>. Cambridge, Mass: Harvard University Press.</ref> definuje temperament jako '''vrozené vzorce chování''' a biologických funkcí organismu, které se projevují od narození a nabývají různého fenotypického výrazu v závislosti na zkušenosti člověka. [[C. Robert Cloninger|Cloninger]]<ref name=":1" /> pod pojmem temperament rozumí ty složky osobnosti, jež jsou dědičné, vztahují se k emocionalitě, jsou vývojově stabilní a nejsou ovlivnitelné učením.
 +
Blatný<ref name=":1" /> pro definici temperamentu uvádí další významný znak, ačkoliv ho jiní autoři explicitně neuvádí. 
 +
 +
Temperamentové vlastnosti jsou jen '''velmi málo''' '''ovlivnitelné''' nejen '''výchovou''', ale do značné míry nepodléhají ani volní kontrole - jsou charakterizovány spontánností projevů. To je jeden z aspektů, kterými lze temperament rozlišit například od charakteru - [[charakter]] je oproti temperamentu vědomou reflexí sebe sama a s ní spojenou intencionalitou (záměrností) chování. Balcar<ref>Balcar, K. (1983). <i>Úvod do studia psychologie osobnosti: Vysokoškolská učebnice pro studenty filozofických fakult studijního oboru psychologie</i>. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</ref> v této souvislosti uvádí, že “vlastní temperament můžeme jen v nepatrné míře trvale a záměrně ovlivnit; můžeme se však naučit účelně s ním zacházet”.
 
''Z oboru '' [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''
 
''Z oboru '' [[Portál:Psychologie|Psychologie]].''
  
 
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''
 
''Podívejte se také na předchozí [[Wikisofia:Článek týdne|články týdne]].''

Verze z 5. 11. 2019, 17:10

Pojmem temperament označujeme v současné psychologii ty psychologické charakteristiky, jež jsou vrozené (dědičné), můžeme u nich identifikovat biologický základ a týkají se formální (průběhové, dynamické, charakteristiky vztahující se ke stylu chování), nikoli obsahové stránky chování a prožívání.[1] V zásadě se jedná o povahové vlastnosti člověka.[2]

Kagan[3] definuje temperament jako vrozené vzorce chování a biologických funkcí organismu, které se projevují od narození a nabývají různého fenotypického výrazu v závislosti na zkušenosti člověka. Cloninger[1] pod pojmem temperament rozumí ty složky osobnosti, jež jsou dědičné, vztahují se k emocionalitě, jsou vývojově stabilní a nejsou ovlivnitelné učením. Blatný[1] pro definici temperamentu uvádí další významný znak, ačkoliv ho jiní autoři explicitně neuvádí.

Temperamentové vlastnosti jsou jen velmi málo ovlivnitelné nejen výchovou, ale do značné míry nepodléhají ani volní kontrole - jsou charakterizovány spontánností projevů. To je jeden z aspektů, kterými lze temperament rozlišit například od charakteru - charakter je oproti temperamentu vědomou reflexí sebe sama a s ní spojenou intencionalitou (záměrností) chování. Balcar[4] v této souvislosti uvádí, že “vlastní temperament můžeme jen v nepatrné míře trvale a záměrně ovlivnit; můžeme se však naučit účelně s ním zacházet”. Z oboru Psychologie.

Podívejte se také na předchozí články týdne.

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Blatný, M. (2010). Psychologie osobnosti: hlavní témata, současné přístupy. Praha: Grada.
  2. ↑ Mikšík, O. (2001). Psychologická charakteristika osobností. Praha: Karolinum.
  3. ↑ Kagan, J. (1989). Unstable ideas: temperament, cognition, and self. Cambridge, Mass: Harvard University Press.
  4. ↑ Balcar, K. (1983). Úvod do studia psychologie osobnosti: Vysokoškolská učebnice pro studenty filozofických fakult studijního oboru psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Šablona:Článek_týdne/2019/45&oldid=58131“