Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás: Porovnání verzí

Řádek 9: Řádek 9:
 
* zkvalitnit sociální klima škol
 
* zkvalitnit sociální klima škol
 
* prací se všemi dětmi a pedagogy vytvořit širokou základnu preventivní činnosti
 
* prací se všemi dětmi a pedagogy vytvořit širokou základnu preventivní činnosti
* zajistit dlouhodobou péči pro děti ohrožené neprospěchem a vytvořit předpoklady pro jeho snižování
+
* zajistit dlouhodobou péči pro děti ohrožené neprospěchem a vytvořit předpoklady pro jeho úspěšné řešení
* umožnit neodkladné řešení problémů spojedných se školní docházkou
+
* umožnit neodkladné řešení problémů spojených se školní docházkou
 
* sledovat efektivitu preventivních programů ve škole, metodicky je vést
 
* sledovat efektivitu preventivních programů ve škole, metodicky je vést
* metodicky podporovat zahrnutí psychologických a speciálně pedagogických aspektů vzdělávání při vytváření RVP
+
* metodicky podporovat zahrnutí psychologických a speciálně pedagogických aspektů vzdělávání při vytváření rámcových vzdělávacích programů, které tvoří obecně závazný rámec pro tvorbu školních vzdělávacích programů
 
* připravit podmínky a zlepšit možnosti integrace žáků se speciálními potřebami
 
* připravit podmínky a zlepšit možnosti integrace žáků se speciálními potřebami
 
* koordinovat služby s ostatními poradenskými zařízeními<ref name= ":1"/>
 
* koordinovat služby s ostatními poradenskými zařízeními<ref name= ":1"/>

Verze z 8. 12. 2020, 12:35

Systém pedagogicko psychologického poradenství u nás tvoří školní poradenská pracoviště, ŠPP a školská poradenská zařízení, PPP + SPC. Do budoucna se do tohoto systému pravděpodobně začlení střediska výchovné péče, SPV. [1]

Školní poradenské pracoviště

Ve školních poradenských pracovištích působí výchovný poradce, školní metodik prevence, školní psycholog a/nebo školní speciální pedagog, případně asistenti speciálních pedagogů.

Cíle ŠPP:

  • zkvalitnit sociální klima škol
  • prací se všemi dětmi a pedagogy vytvořit širokou základnu preventivní činnosti
  • zajistit dlouhodobou péči pro děti ohrožené neprospěchem a vytvořit předpoklady pro jeho úspěšné řešení
  • umožnit neodkladné řešení problémů spojených se školní docházkou
  • sledovat efektivitu preventivních programů ve škole, metodicky je vést
  • metodicky podporovat zahrnutí psychologických a speciálně pedagogických aspektů vzdělávání při vytváření rámcových vzdělávacích programů, které tvoří obecně závazný rámec pro tvorbu školních vzdělávacích programů
  • připravit podmínky a zlepšit možnosti integrace žáků se speciálními potřebami
  • koordinovat služby s ostatními poradenskými zařízeními[1]

Pedagogicko psychologické poradny

V pedagogicko psychologických poradnách působí nejen psychologové a speciální pedagogové, ale také sociální pracovníci. PPP se účastní na vzdělávacím procesu v případě, že byl nějakým způsobem znesnadněn. Hlavní náplň práce PPP tvoří přímá práce s dětmi, jež může probíhat ambulantně nebo návštěvami pracovníků ve školách. Na základě doporučení PPP lze zvolit či upravit vzdělávací cestu žáků.[1]

Speciálně pedagogická centra

Ve speciálně pedagogických centrech působí týmy tvořené speciálními pedagogy, psychology a sociálními pracovníky, podle zaměření SPC může být tým doplněn o další odborníky. Hlavní náplní činnosti SPC je poskytovat speciálně pedagogickou, psychologickou a další podpůrnou péči klientům se zdravotním postižením a dalším subjektům pracujícím s klienty SPC (typicky školy).[1]

Střediska výchovné péče

Ve střediscích výchovné péče pracují psychologové, speciální pedagogové (obzvlášť etopedi), sociální pracovníci, psychoterapeuti, pedagogové a vychovatelé. Hlavním cílem je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky již rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat tak ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí.[1]

Odborná síť pedagogického poradenství

Odbornou síť pedagogického poradenství si lze představit se středem v pracovišti první linie, tedy ve školním poradenském pracovišti. Typicky tento střed tvoří školní psycholog, který koordinuje péči o jednotlivé žáky školy. Má kontakty a v případě potřeby odkazuje na tyto instituce:

  • školské instituce: PPP, SPC, SVP (etopedické ambulance a preventivní programy), diagnostické ústavy, dětské domovy
  • zdravotnické instituce: pediatr, pedopsychiatr, neurolog, gynekolog, psychiatické pracoviště, krizové a protidrogové centrum, klinický psycholog, (rodinný) psychoterapeut, RZZ
  • státní správu: OSPOD, kurátor pro mládež, terénní sociální pracovník, probrační a mediační služby, PČR a MP
  • neziskové organizace různého charakteru (od volnočasových po psychologickou péči)

Školní psycholog může být pozván na případovou konferenci a k její realizaci může dát sám podnět. Jde o společnou schůzku všech zainsteresovaných odborníků v péči o dítě, při které se systém stane operativnějším, a vyjasní se pravomoci a kompetence.[2]


Odkazy

Doporučená literatura

Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.

Štěch, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 Zapletalová, J. (2020). Školní poradenská pracoviště (ŠPP). Národní ústav pro vzdělávání. Dostupné z: http://www.nuv.cz/t/pedagogicko-psychologicke-poradenstvi/skolni-poradenska-pracoviste
  2. Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.

Klíčová slova

školní psychologie, poradenská psychologie, pedagogicko psychologické poradenství