Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
{{Pracuje se}}
 
{{Pracuje se}}
 +
K čemu potřebujeme strategii
 +
 +
Jedním z nástrojů, jak zahájit a provést nezbytné změny v knihovně, je vytvořit si vlastní strategii rozvoje a usilovat o její naplnění. Mít vlastní strategických plán, mít jasnou představu o své budoucnosti, je v současné době životně důležité pro každou knihovnu nezávisle na tom, zda se jedná o knihovnu malou či velkou. Připravit dobrou strategii či koncepci není jednoduchou záležitostí a zejména pro malé knihovny s omezeným počtem pracovníků se může jednat o nelehký proces. Strategické plánování by mělo pomoci s vymezením budoucích cílů a zdůvodněním rozhodnutí o změnách a také identifikovat kritické faktory.
 +
 +
Strategické prováděcí dokumenty
 +
 +
Důležitou součástí systému strategických dokumentů jsou různé metodické pokyny, standardy a doporučení, které vydává Ministerstvo kultury nebo Národní knihovna ČR ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR
 +
 +
Koncepce rozvoje knihoven
 +
Koncepce rozvoje knihoven pracuje s vyhodnocením silných i slabých stránek činnosti knihoven, pojmenovává rizika ohrožující systém knihoven při nedostatečné reflexi proměňující se společenské objednávky a aktivně využívá potenciálu příležitostí, které před knihovnami stojí. Její cíle vycházejí z koncepce 2017-2020. Koncepce nově obsahuje seznamy prioritních opatření, jejichž realizátory jsou Národní knihovna ČR a Moravská zemská knihovna a seznam rizik. Po formální stránce má každý pilíř analytickou část s PEST a SWOT analýzou a strategickou část obsahující vizi, teze a strategické cíle.
 +
 +
Obsahuje analytickou část:
 +
 +
Vnější analýza PEST
 +
• politické faktory
 +
• ekonomické faktory
 +
• společenské faktory
 +
• technologické faktory
 +
 +
Vnitřní sektorová analýza
 +
• zaměstnanci
 +
• knihovní fondy, technologie
 +
• prostory knihovny, procesy řízení
 +
• marketing a komunikace
 +
 +
SWOT analýza
 +
 +
Koncepce reflektuje knihovnu tak, že by měla být vnímaná jako podpůrná organizace. Absence systémové spolupráce knihoven a škol je způsobena jednak nezájmem managementu škol, jednak praktickými překážkami, na něž taková spolupráce naráží, např. rozsahem a kvalitou nabídky ze strany knihoven. V řadě případů se daří překážky překonávat díky vůli společného zřizovatele v případě, kdy školu i knihovnu provozuje stejný subjekt samosprávy. Pokud však mají instituce různé zřizovatele, může být spolupráce obtížná.
 +
Je potřeba, aby knihovna byla propojena s institucemi spadající pod obec a bylo spojeno vzdělávání
 +
Koncepce je postavena na třech základních pilířích:
 +
I. Knihovny jako pilíře občanské společnosti a přirozená centra komunit
 +
V rámci pilíře I. budou podporovány aktivity, směřující k rozvoji potenciálu knihoven jako komunitních center včetně adekvátního prostorového, technologického a materiálního zázemí a personálního zajištění. Knihovna aktivně reaguje na různorodé potřeby uživatelů.
 +
 +
II. Knihovny jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce
 +
V rámci pilíře II. budou podporovány aktivity k posílení vzdělávací funkce knihoven a kooperace knihoven se školami. Knihovna je první volbou v posilování kompetencí a rozvoji gramotnosti a spolupracuje se školami všech stupňů. Zaměřuje se na celoživotní vzdělávání. Připravuje adekvátní vzdělávací akce.
 +
III. Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství
 +
V rámci pilíře III. budou podporovány aktivity, které umožňují zprostředkování kulturního a vědeckého bohatství v analogové i digitální podobě všem uživatelům. Poskytují virtuální prostředí, služby a produkty. Je místem vybaveným nejnovějšími technologiemi.
 +
 +
IFLA Global Vision
 +
V roce 2017 zahájila IFLA práce na novém strategickém dokumentu IFLA Global Vision, jehož cílem je formulovat strategii rozvoje knihoven v digitálním světě. Problémy, jimž knihovnictví čelí následkem prohlubující se globalizace, mohou být vyřešeny a překonány společným úsilím knihoven a knihovníků z celého světa. Dokument vznikal intenzivní diskuzí na národní i mezinárodní úrovni. IFLA zapojila tisíce knihovníků a dalších sympatizantů do diskuse o globální vizi. Výsledkem této diskuse je plán celosvětové spolupráce knihoven a knihovníků, který byl publikován v roce 2018
 +
 +
   
 +
 +
 +
Ústřední knihovnická rada
 +
Ústřední knihovnická rada České republiky (dále jen "rada") je poradním, iniciativním a koordinačním orgánem ministra kultury ČR pro oblast knihovnických a informačních služeb, knihovnictví a knihoven (dále jen knihovnictví) v České republice
 +
 +
 +
 
==Zdroje==
 
==Zdroje==
 
===Reference===
 
===Reference===

Verze z 16. 3. 2021, 12:01

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

K čemu potřebujeme strategii

Jedním z nástrojů, jak zahájit a provést nezbytné změny v knihovně, je vytvořit si vlastní strategii rozvoje a usilovat o její naplnění. Mít vlastní strategických plán, mít jasnou představu o své budoucnosti, je v současné době životně důležité pro každou knihovnu nezávisle na tom, zda se jedná o knihovnu malou či velkou. Připravit dobrou strategii či koncepci není jednoduchou záležitostí a zejména pro malé knihovny s omezeným počtem pracovníků se může jednat o nelehký proces. Strategické plánování by mělo pomoci s vymezením budoucích cílů a zdůvodněním rozhodnutí o změnách a také identifikovat kritické faktory.

Strategické prováděcí dokumenty

Důležitou součástí systému strategických dokumentů jsou různé metodické pokyny, standardy a doporučení, které vydává Ministerstvo kultury nebo Národní knihovna ČR ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR

Koncepce rozvoje knihoven Koncepce rozvoje knihoven pracuje s vyhodnocením silných i slabých stránek činnosti knihoven, pojmenovává rizika ohrožující systém knihoven při nedostatečné reflexi proměňující se společenské objednávky a aktivně využívá potenciálu příležitostí, které před knihovnami stojí. Její cíle vycházejí z koncepce 2017-2020. Koncepce nově obsahuje seznamy prioritních opatření, jejichž realizátory jsou Národní knihovna ČR a Moravská zemská knihovna a seznam rizik. Po formální stránce má každý pilíř analytickou část s PEST a SWOT analýzou a strategickou část obsahující vizi, teze a strategické cíle.

Obsahuje analytickou část:

Vnější analýza PEST • politické faktory • ekonomické faktory • společenské faktory • technologické faktory

Vnitřní sektorová analýza • zaměstnanci • knihovní fondy, technologie • prostory knihovny, procesy řízení • marketing a komunikace

SWOT analýza

Koncepce reflektuje knihovnu tak, že by měla být vnímaná jako podpůrná organizace. Absence systémové spolupráce knihoven a škol je způsobena jednak nezájmem managementu škol, jednak praktickými překážkami, na něž taková spolupráce naráží, např. rozsahem a kvalitou nabídky ze strany knihoven. V řadě případů se daří překážky překonávat díky vůli společného zřizovatele v případě, kdy školu i knihovnu provozuje stejný subjekt samosprávy. Pokud však mají instituce různé zřizovatele, může být spolupráce obtížná. Je potřeba, aby knihovna byla propojena s institucemi spadající pod obec a bylo spojeno vzdělávání Koncepce je postavena na třech základních pilířích: I. Knihovny jako pilíře občanské společnosti a přirozená centra komunit V rámci pilíře I. budou podporovány aktivity, směřující k rozvoji potenciálu knihoven jako komunitních center včetně adekvátního prostorového, technologického a materiálního zázemí a personálního zajištění. Knihovna aktivně reaguje na různorodé potřeby uživatelů.

II. Knihovny jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce V rámci pilíře II. budou podporovány aktivity k posílení vzdělávací funkce knihoven a kooperace knihoven se školami. Knihovna je první volbou v posilování kompetencí a rozvoji gramotnosti a spolupracuje se školami všech stupňů. Zaměřuje se na celoživotní vzdělávání. Připravuje adekvátní vzdělávací akce. III. Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství V rámci pilíře III. budou podporovány aktivity, které umožňují zprostředkování kulturního a vědeckého bohatství v analogové i digitální podobě všem uživatelům. Poskytují virtuální prostředí, služby a produkty. Je místem vybaveným nejnovějšími technologiemi.

IFLA Global Vision V roce 2017 zahájila IFLA práce na novém strategickém dokumentu IFLA Global Vision, jehož cílem je formulovat strategii rozvoje knihoven v digitálním světě. Problémy, jimž knihovnictví čelí následkem prohlubující se globalizace, mohou být vyřešeny a překonány společným úsilím knihoven a knihovníků z celého světa. Dokument vznikal intenzivní diskuzí na národní i mezinárodní úrovni. IFLA zapojila tisíce knihovníků a dalších sympatizantů do diskuse o globální vizi. Výsledkem této diskuse je plán celosvětové spolupráce knihoven a knihovníků, který byl publikován v roce 2018



Ústřední knihovnická rada Ústřední knihovnická rada České republiky (dále jen "rada") je poradním, iniciativním a koordinačním orgánem ministra kultury ČR pro oblast knihovnických a informačních služeb, knihovnictví a knihoven (dále jen knihovnictví) v České republice


Zdroje

Reference


Doporučená literatura

Související články

Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA)
Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska

Klíčová slova

strategické dokumenty, koncepční dokumenty