Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného knihovnictví v ČR

Strategické dokumenty

Proč je strategie důležitou součástí knihoven?

Jedním z nástrojů, jak zahájit a provést nezbytné změny v knihovně, je vytvořit si vlastní strategii rozvoje a usilovat o její naplnění. Mít vlastní strategických plán a jasnou představu o své budoucnosti, je v současné době životně důležité pro každou knihovnu nezávisle na tom, zda se jedná o knihovnu malou či velkou. Připravit dobrou strategii či koncepci není ovšem jednoduchou záležitostí a zejména pro malé knihovny s omezeným počtem pracovníků se může jednat o nelehký proces. Strategické plánování by mělo pomoci s vymezením budoucích cílů a se zdůvodněním rozhodnutí o změnách a také identifikovat kritické faktory. Důležitou součástí systému strategických dokumentů jsou různé metodické pokyny, standardy a doporučení, které vydává Ministerstvo kultury nebo Národní knihovna ČR ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR. Aktuální koncepce, strategie a deklarace je možné dohledat na stránkách Informace pro knihovny.

Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027

Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 je dokument navazující na Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2017–2020. Jejím úkolem je zapojit systém knihoven do Strategického rámce České republiky 2030.

V Koncepci je formulována základní vize rozvoje systému knihoven v rámci tří základních pilířů, kterými jsou:

1. knihovny jako pilíře občanské společnosti a přirozená centra komunit,
2. knihovny jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce
3. knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství.

Koncepce reflektuje knihovnu tak, že by měla být vnímaná jako podpůrná organizace. Dokument upozorňuje například na absenci systémové spolupráce knihoven a škol, která je podle nich způsobena jednak nezájmem managementu škol, jednak praktickými překážkami, na něž taková spolupráce naráží, např. rozsahem a kvalitou nabídky ze strany knihoven. V řadě případů se daří překážky překonávat díky vůli společného zřizovatele v případě, kdy školu i knihovnu provozuje stejný subjekt samosprávy. Pokud však mají instituce různé zřizovatele, může být spolupráce obtížná. Dle koncepce knihoven je potřeba, aby knihovna byla propojena s institucemi spadající pod obec a bylo spojeno vzdělávání.

Koncepce rozvoje knihoven pracuje s vyhodnocením silných i slabých stránek činnosti knihoven, pojmenovává rizika ohrožující systém knihoven při nedostatečné reflexi proměňující se společenské objednávky a aktivně využívá potenciálu příležitostí, které před knihovnami stojí. Její cíle vycházejí z koncepce 2017 - 2020. Koncepce nově obsahuje seznamy prioritních opatření. Jejich realizátory je Národní knihovna ČR a Moravská zemská knihovna. Po formální stránce má každý pilíř analytickou část PEST, SWOT analýzu a strategickou část obsahující vizi, teze a strategické cíle.

Analytická část obsahuje:

Vnější analýza PEST

• politické a legislativní faktory
• ekonomické faktory
• společenské faktory
• technologické faktory

Vnitřní sektorová analýza

• zaměstnanci
• knihovní fondy
• technologie
• prostory knihovny
• procesy řízení
• marketing a komunikace

SWOT analýza

Koncepce je postavena na třech základních pilířích:

I. Knihovny jako pilíře občanské společnosti a přirozená centra komunit

V rámci pilíře I. je strategickým cílem:

• zajistit rovný přístup k informačním zdrojům a dostupnost služeb knihoven všem obyvatelům;
• rozvinout potenciál knihoven jako komunitních center s aktivním podílem občanů na jejich činnosti;
• rozvíjet schopnost knihoven aktivně reagovat na různorodé potřeby uživatelů;
• aktivitami knihoven podporovat rozvoj regionální identity;
• zahrnout knihovny jako komunitní centra do strategických materiálů orgánů státní správy, krajů, obcí;
• zajišťovat komunitní funkce knihovny vícezdrojovým financováním;
• budovat adekvátní prostorové, technologické a materiálové zázemí pro rozvoj komunitní činnosti knihoven včetně podpory rozvoje kompetentního personálu;
• připojit knihovny k vysokorychlostnímu internetu;
• do vzdělávání knihovníků integrovat kurzy a metody, které rozvíjejí kompetence v oblasti zajišťování komunitní funkce knihoven.

II. Knihovny jako vzdělávací a vzdělanost podporující instituce

V rámci pilíře II. budou podporovány aktivity k posílení vzdělávací funkce knihoven a kooperace knihoven se školami. Knihovna je první volbou v posilování kompetencí a rozvoji gramotnosti a spolupracuje se školami všech stupňů. Zaměřuje se na celoživotní vzdělávání. Připravuje adekvátní vzdělávací akce.

V rámci pilíře II. je strategickým cílem:

• v knihovnách poskytovat kvalitní vzdělávací akce pro své cílové skupiny včetně uživatelů se specifickými potřebami;
• na úrovni meziresortní spolupráce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo kultury vytvořit potřebné podmínky pro efektivní spolupráci knihoven se školami všech stupňů i dalšími vzdělávacími institucemi a orgány státní správy;
• systematicky spolupracovat s relevantními školami v obsluhovaných lokalitách;
• v knihovnách zřídit pracovní pozice specialistů na vzdělávání;
• státem a kraji podporovat roli knihoven jako vzdělávacích institucí a systémově zajišťovat její realizaci;
• zajišťovat vícezdrojové financování vzdělávací funkce knihoven;
• využívání vzdělávací nabídky a informačních zdrojů knihoven všech typů paměťových institucí explicitně zakotvit jako funkční obsahovou součást výuky napříč vzdělávacími oblastmi a obory v kurikulárních dokumentech mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol a školských zařízení;
• rozvíjet kritickou práci s vědeckými informacemi ve studijních programech, a to zejména prostřednictvím dostupných informací o výsledcích celosvětové vědy. Pořizovat výsledky v podobě klíčových elektronických informačních zdrojů, citačních databází a bibliometrických nástrojů centralizovaně. Současně tvoří knihovny zásadní součást při zajišťování kvality souvisejících činností vysokých škol, ale i samotné vzdělávací činnosti při zvyšující se poptávce a nárocích na distanční formy výuky;
• spolupracovat s komerčním sektorem, podporovat otevřená řešení, transfer technologií a inovace v návaznosti např. na Národní strategii umělé inteligence v ČR;
• vybudovat efektivní systém vzdělávání knihovníků včetně managementu knihoven.

III. Knihovny jako správci kulturního a znalostního bohatství

V rámci tohoto pilíře budou podporovány aktivity, které umožňují zprostředkování kulturního a vědeckého bohatství v analogové i digitální podobě všem uživatelům. Poskytují virtuální prostředí, virtuální služby a produkty. Je místem vybaveným nejnovějšími technologiemi.

V rámci pilíře III. je strategickým cílem:

• zajišťovat rovný přístup k informacím a zdrojům a zajištění dostupnosti služeb knihoven všem obyvatelům;
• knihovnami shromažďovat, dlouhodobě uchovávat a přívětivě zpřístupňovat významnou složku kulturního a vědeckého dědictví v analogové i digitální formě;
• sdílet data knihoven bezplatně v systémech otevřených dat a systematicky je propojovat v digitálním prostředí;
• důslednou kooperací a sdílením činností dosahovat maximální ekonomické efektivnosti poskytovaných služeb knihoven;
• vybudovat kooperativní systém spolupracujících institucí pro depozitní ukládání;
• stabilizovat a/nebo digitalizovat dokumenty ohrožené fyzickou degradací;
• pro knihovny působící v obcích budovat multifunkční prostory s potřebným vybavením, které slouží veřejnosti ke kreativnímu trávení volného času;
• vybavovat knihovny nejnovějšími technologiemi, které uživatelům umožní rychlý, bezpečný a příjemný přístup k informacím a současným kulturním formám v širokém rozsahu;
• postavit novou budovu Národní knihovny ČR, nový depozitář Moravské zemské knihovny a nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny a Vědecké knihovny v Olomouci;
• připravit knihovny na krizové situace ohrožující životy, zdraví, majetek, životní prostředí nebo vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek.

Koncepce rozvoje knihoven Královéhradeckého kraje

Cílem koncepce je definovat prioritní oblasti směrování knihoven v Královéhradeckém kraji pro období 2019–2023 a podpořit tak jejich rozvoj. Materiál je programovým dokumentem a má sloužit jako nástroj plánování činnosti jednotlivých knihoven a jako nástroj koordinace a spolupráce mezi knihovnami v kraj. Tento komplexní dokument se věnuje oblastem, jako jsou například prostory a vybavení knihoven (budovy a interiéry). Dále se také zabývá technickým vybavením včetně IT techniky jako základ pro rozvoj knihovnických služeb a propagace knihoven.

Pro následující období jsou stanoveny tyto prioritní oblasti knihovnické práce:

• knihovny a školy,
• regionální osobnosti,
• čtenářství,
• vzdělávání v knihovnách,
• knihovna – místo setkávání.

Vybrané priority vycházejí ze současného stavu knihoven kraje a jsou v souladu s celostátní koncepcí knihovnictví. Většina cílů, které koncepce předkládá, má dlouhodobý charakter a jejich plnění nezávisí jen na knihovnách. Důležitou roli hraje postoj zřizovatelů knihoven, měnící se požadavky uživatelů i celostátní trendy v knihovnictví.

Cíle koncepce jsou:

• Služby knihoven pro veřejnost: knihovny jako otevřená vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra;
• Knihovní fondy: budování a ochrana knihovních fondů a informačních zdrojů, trvalé uchovávání knihovních dokumentů;
• Prostory a vybavení knihoven: budovy, interiéry a technické vybavení včetně IT techniky jako základ pro rozvoj knihovnických služeb;
• Služby knihoven knihovnám: regionální funkce knihoven se zaměřením na vzdělávání, hodnocení a propagaci knihoven.

Koncepce rozvoje regionálních funkcí knihoven ve Zlínském kraji

Smyslem koncepce je definovat rozvoje regionálních funkcí knihoven ve Zlínském kraji pro období let 2018–2022. Dále je cílem zkvalitňování výkonu knihoven a dlouhodobé zvyšování počtu lidí, kteří je aktivně využívají. Prostřednictvím zkvalitňování výkonu regionálních funkcí knihovnám ve Zlínském kraji dlouhodobě zvyšovat podíl lidí, kteří knihovny využívají, a tím podpořit proces zvyšování čtenářské a informační gramotnosti, osobního rozvoje obyvatel kraje a jejich vzdělanostní úroveň.

Mezi nejdůležitější cíle a rozvojové oblasti patří:

• Zlepšení obsahu a kvality knihovních fondů ve veřejných knihovnách,
• Systematické odborné vzdělávání knihovníků,
• Podpora regionálních automatizovaných knihovnických systémů a zapojování do centrálních služeb včetně propagace,
• Aktuální a funkční webové stránky ve knihovnách,
• Zlepšení využití online katalogů prostřednictvím propagace a vzdělávání knihovníků,
• Podpora místní regionální historie a tradic v knihovnách,
• Posilování spolupráce knihoven s místními mateřskými a základními školami.

Zdroje

Doporučená literatura

• Knihovny současnosti ...: sborník z ... konference, konané ve dnech ... v ... Brno: Sdružení knihoven ČR, [1993]-2014. ISSN 1805-6962. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/sdruk/konference-knihovny-soucasnosti/clanek/konference-knihovny-soucasnosti.
• Blažková, Božena, ed. a Vaníčková, Vanda, ed. Jak zařadit naši knihovnu mezi vzdělávací instituce, aneb, Informační vzdělávání uživatelů v teorii i v praxi. V Hradci Králové: Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové, 2013. 42 s. ISBN 978-80-7052-110-6.

Související články

Strategické a koncepční dokumenty regulující rozvoj současného mezinárodního knihovnictví (zejména aktivity IFLA)
Metody strategického plánu rozvoje knihovny nebo informačního střediska
Strategie pro evropské knihovny
Digitalizace
Vzdělávací služby knihoven
Pojednejte o možnostech budoucího vývoje knihoven, včetně strategie rozvoje českého knihovnictví.

Klíčová slova

strategické dokumenty, koncepční dokumenty, knihovny, rozvoj, dokumenty