Digital humanities: Porovnání verzí

Řádek 27: Řádek 27:
 
<references/>
 
<references/>
  
−
=== Doporučená literatura ===
+
=== Použitá literatura ===
  
 
* SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.
 
* SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.
  
 
* UHLÍŘ, Zdeněk. "Computing in Humanities". Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 11 [cit. 2015-11-26]. urn:nbn:cz:ik-10431. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/1043
 
* UHLÍŘ, Zdeněk. "Computing in Humanities". Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 11 [cit. 2015-11-26]. urn:nbn:cz:ik-10431. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/1043
−
=== Externí odkazy ===
+
 
−
=== Externí odkazy ===
+
===Související články===
 +
[[Informační architektura]]<br />
 +
 
 +
 
  
 
=== Externí odkazy ===
 
=== Externí odkazy ===

Verze z 2. 11. 2021, 10:39

Digital humanities (dříve Computing in humanities), oblast výzkumu, která je tvořená spojením humanitních oborů s výpočetní technikou.

Historie

Historie této oblasti výpočetní techniky spadá do roku 1949, kdy Roberto Busa přišel s návrhem na zpracování díla Tomáše Akvinského, kdy se díky přepsání celého díla (56 svazků) do děrných štítků a spolupráce s IBM dokázal vytvořit tzv. Index Thomisticus[1], ve kterém se dali dohledat výskyty slova v celém díle. [2]


Význam

Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných databází a informačních systémů, dále i problematiku katalogizace, sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.[3]

Podle Association for Computers and the Humanities (ACH), která je hlavním sdružujícím orgánem této oblasti výzkumu, je však definice stále otevřena, jelikož se tato oblast stále vyvíjí.

Organizace

Přehled organizací a institucí spadající pod Alliance of Digital Humanities Organizations (ADHO), ta má za cíl propagaci a podporu digitálního výzkumu a výuky napříč všemi humanitními obory. Dále působí jako komunitní poradenský orgánm který si klade za cíl podporu excelence výzkumu, publikací a celkové spolupráce. Tyto organizace jsou součástí ADHO:

  • European Association of Digital Humanities (EADH)
  • Australasian Association for Digital Humanities (aaDH)
  • Japanese Association for Digital Humanites (JADH)
  • Canadian Society of Digital Humanities/Société canadienne des humanités numériques (CSDH/SCHN)


Zdroje

  1. ↑ http://www.corpusthomisticum.org/it/index.age
  2. ↑ JOSEF, Šlerka. Digital humanities - stručné vymezení. 2015. Dostupné také z: http://databoutique.cz/post/134731748723/digital-humanities-stručné-vymezení [cit. 2015-12-17]
  3. ↑ Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2

Použitá literatura

  • SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.

Související články

Informační architektura


Externí odkazy

Klíčová slova

Digital humanities, Computing in humanities

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digital_humanities&oldid=68059“