Informační architektura

Informační architektura je obor, který se zabývá tříděním, uspořádáním a pojmenováním informací. [1]Podle Petera Morvilla a Louise Rosenfelda, autorů knihy Information Architecture for the World Wide Web, je informační architektura definována jako:

  1. Strukturální provedení sdílených informačních prostředí.
  2. Kombinace organizačních, pojmenovávacích, vyhledávacích a navigačních systémů v rámci webových stránek a intranetů.
  3. Umění a věda uzpůsobování informačních produktů a dojmů za účelem podpořit použitelnost a náležitost obsahu.
  4. Vznikající disciplína a seskupení praktik zaměřených na přenos principů designu a architektury do digitálního prostředí. [2], [3]

Hlavním cílem informační architektury usnadnit zpětné vyhledávání relevantních informací jejich vhodnou organizací, navigací a reprezentací. [4]

Informační architektura a okolní disciplíny

Informační architektura je v rámci sítě WWW spjata s okolními disciplínami. Nemůže existovat sama o sobě, proto je vždy ovlivňována dalšími obory, a to hlavně z oblasti web designu.

  • použitelnost
  • grafický design
    • vizuální aspekty webových stránek
  • interakční design
    • obor zabývající se vztahem mezi lidmi a produkty, které používají
  • experience design
    • pojem zahrnující dovednosti z doposud uvedených disciplín a informační architektury vedoucí k uživatelskému prožitku
  • knowledge managment- znalostní managment
    • znalostní management se zabývá získáním znalostí, kterými lidé disponují a následným zpracováním a uložením za podpory informačních a komunikačních technologií tak, aby bylo možné je vyhledat, prezentovat a sdílet
    • to umožňuje jejich využití v rozhodovacích a řídících procesech
  • content managment
    • soubor procesů a technologií zabývající se mi digitálními informacemi v rámci časového hlediska
    • informační architektura se naopak zabývá informacemi z hlediska prostorového [5]

Prvky informační architektury

Základní dělení prvků podle P. Morville a L. Rosenfeld:

  • organizační systémy- třídění informací (např. chronologické, předmětové)
  • označovací systémy- reprezentace informací (použití terminologie)
  • navigační systémy- pohyb v systému, procházení informací
  • vyhledávací systémy- vyhledávání informací
  • tezaury, řízené slovníky, metadata, atd.[2]

Odkazy

Reference

  1. Informační architektura. Jan Štráfelda [online]. 2020 [cit. 2020-12-23]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/informacni-architektura
  2. 2,0 2,1 MORVILLE, Peter a ROSENFELD, Louis. Information Architecture for the World Wide Web [online]. 3rd Edition. USA: O’Reilly Media, Inc., 2006 [cit. 2015-01-11]. ISBN 978-0-596-52734-1. Dostupné z:http://yunus.hacettepe.edu.tr/~tonta/courses/fall2010/bby607/IAWWW.pdf
  3. KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura webového rozhraní vybraných digitálních knihoven. Praha, 2014. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.
  4. Informační architektura. Jan Štráfelda [online]. 2020 [cit. 2020-12-29]. Dostupné z: https://www.strafelda.cz/informacni-architektura
  5. KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura: teorie, metodiky. Praha, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze.

Použitá literatura

  • KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura webového rozhraní vybraných digitálních knihoven. Praha, 2014. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze.
  • KVAŠOVÁ, Zuzana. Informační architektura: teorie, metodiky. Praha, 2009. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze.

Klíčová slova

Informační architektura, informační prostředí, použitelnost webu