Digital humanities: Porovnání verzí
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
− | Historie této oblasti výpočetní techniky spadá do roku 1949, kdy Roberto Busa přišel s návrhem na zpracování díla Tomáše Akvinského, kdy se díky přepsání celého díla (56 svazků) do děrných štítků a spolupráce s [[IBM]] dokázal vytvořit tzv. Index Thomisticus<ref>http://www.corpusthomisticum.org/it/index.age</ref>, ve kterém se dali dohledat výskyty slova v celém díle. <ref>JOSEF, Šlerka. <i>Digital humanities - stručné vymezení</i>. 2015. Dostupné také z: http://databoutique.cz/post/134731748723/digital-humanities-stručné-vymezení [cit. 2015-12-17]</ref> | + | Historie této oblasti výpočetní techniky spadá do roku 1949, kdy Roberto Busa přišel s návrhem na zpracování díla Tomáše Akvinského, kdy se díky přepsání celého díla (56 svazků) do děrných štítků a spolupráce s [[IBM]] dokázal vytvořit tzv. Index Thomisticus<ref>Index Thomisticus. Corpus Thomisticum [online]. © 2000-2019 [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: http://www.corpusthomisticum.org/it/index.age |
+ | </ref>, ve kterém se dali dohledat výskyty slova v celém díle. <ref>JOSEF, Šlerka. <i>Digital humanities - stručné vymezení</i>. 2015. Dostupné také z: http://databoutique.cz/post/134731748723/digital-humanities-stručné-vymezení [cit. 2015-12-17]</ref> | ||
Verze z 2. 11. 2021, 12:48
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
Digital Humanitiesje vědní obor, který nemá ustálenou definici. Jedná se o nový způsob, jak zkoumat humanitní vědu skrze využití informačních technologií a digitální sítě. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy definuje digital humanities jako „Vědu a výzkumu zabývající se využíváním digitálních metod, nástrojů a zdrojů k vědeckému bádání v humanitních oborech. databáze knihovnictví a informační vědy.“.
Historie vědního oboru sahá až do roku 1949 a dříve byl známý jako Computing in humanities. Mezi známe odborníky z oboru můžeme zmínit Lou Burnard, Michael Witmore, Melissa Terras, Jane Hunter, Susan Hockey, David De Roured.[1]
Obsah
Historie
Historie této oblasti výpočetní techniky spadá do roku 1949, kdy Roberto Busa přišel s návrhem na zpracování díla Tomáše Akvinského, kdy se díky přepsání celého díla (56 svazků) do děrných štítků a spolupráce s IBM dokázal vytvořit tzv. Index Thomisticus[2], ve kterém se dali dohledat výskyty slova v celém díle. [3]
Význam
Tento interdisciplinární obor v sobě zahrnuje metody pro textovou či kvantitativní analýzu velkých statistických souborů, způsoby práce s digitalizovaným zvukem, obrazem či videem, stejně jako vývoj sofistikovaných databází a informačních systémů, dále i problematiku katalogizace, sdílení a zpřístupňování digitálních dokumentů.[4]
Podle Association for Computers and the Humanities (ACH), která je hlavním sdružujícím orgánem této oblasti výzkumu, je však definice stále otevřena, jelikož se tato oblast stále vyvíjí.
Organizace
Přehled organizací a institucí spadající pod Alliance of Digital Humanities Organizations (ADHO), ta má za cíl propagaci a podporu digitálního výzkumu a výuky napříč všemi humanitními obory. Dále působí jako komunitní poradenský orgánm který si klade za cíl podporu excelence výzkumu, publikací a celkové spolupráce. Tyto organizace jsou součástí ADHO:
- European Association of Digital Humanities (EADH)
- Australasian Association for Digital Humanities (aaDH)
- Japanese Association for Digital Humanites (JADH)
- Canadian Society of Digital Humanities/Société canadienne des humanités numériques (CSDH/SCHN)
Zdroje
- ↑ Category: People in digital humanities.Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Category:People_in_digital_humanities [cit. 2015-12-17]
- ↑ Index Thomisticus. Corpus Thomisticum [online]. © 2000-2019 [cit. 2021-11-02]. Dostupné z: http://www.corpusthomisticum.org/it/index.age
- ↑ JOSEF, Šlerka. Digital humanities - stručné vymezení. 2015. Dostupné také z: http://databoutique.cz/post/134731748723/digital-humanities-stručné-vymezení [cit. 2015-12-17]
- ↑ Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004. Edited by Jitka Zamrzlová. Praha: Národní technické muzeum, 2005. 132 s. ISBN 80-7037-138-2
Použitá literatura
- SCHREIBMAN, Susan, ed., SIEMENS, Raymond George, ed. a UNSWORTH, John, ed. A companion to digital humanities. 1st pub. Malden: Blackwell Publishing, 2004. xxvii, 611 s. Blackwell companions to literature and culture; 26. ISBN 1-4051-0321-3.
- UHLÍŘ, Zdeněk. "Computing in Humanities". Ikaros [online]. 1999, ročník 3, číslo 11 [cit. 2015-11-26]. urn:nbn:cz:ik-10431. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/1043
Související články
Informace
Digitalizace
Digitální kurátorství
Digitální kultura, e-kultura, kreativní průmysl a umění na přelomu 20. a 21. století
Teorie nových médií: přístupy a perspektivy
Externí odkazy
- http://www.digitalhumanities.org/companion/view?docId=blackwell/9781405103213/9781405103213.xml&chunk.id=ss1-2-1
- https://en.wikipedia.org/wiki/Digital_humanities
- http://wiki.knihovna.cz/index.php/Digital_Humanities
Klíčová slova
Digital humanities, Computing in humanities