Hlavní metadatové a datové formáty pro digitální archivaci a zpřístupnění: Porovnání verzí

Řádek 27: Řádek 27:
 
====MODS====
 
====MODS====
 
[[File:MODS Logo.jpg|thumb|MODS Logo]]
 
[[File:MODS Logo.jpg|thumb|MODS Logo]]
MODS, celým názvem Metadata Object Description Schema je standard pro popisná metadata, který vznikl v roce 2002. Výhodou je, že má podrobnější elementy než Dublin Core (obsahuje 20 základních prvků). Hierarchie MODS umožňuje podrobný popis komplexních objektů a jejich částí v jednom záznamu. Sada elementů MODS odpovídá existujícím polím v knihovních databázích [[(OPAC]]) – lze mapovat a vyjádřit totéž. Velmi dobře se spojuje s hierarchickými objekty METS a jeho strukturní mapou. Lze jej rozšířit o cokoliv pomocí elementu "extension" – např. jiný metadatový záznam v jiném formátu. <ref name=":6">MAREK, Jindřich. Formáty pro digitální archivaci (a zpřístupnění) - Dlouhodobá ochrana digitálních sbírek. Moodle UK [online]. [cit. 2021-12-20] Dostupný z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=3553</ref> MODS obsahuje soubor bibliografických prvků, které jsou navrženy speciálně pro potřeby knihoven (dají se ale použít i v dalších případech). Má širokou škálu využití - dá se využít v knihovních katalozích, [[Archiv|archivech]], muzeích, digutálních knihovnách či pro popis metadatových stránek. Lze jím popsat téměř jakékoliv médium (od papírové knihy až po digitální objekty).
+
MODS, celým názvem Metadata Object Description Schema je standard pro popisná metadata, který vznikl v roce 2002. Výhodou je, že má podrobnější elementy než Dublin Core (obsahuje 20 základních prvků). Hierarchie MODS umožňuje podrobný popis komplexních objektů a jejich částí v jednom záznamu. Sada elementů MODS odpovídá existujícím polím v knihovních databázích ([[OPAC]]) – lze mapovat a vyjádřit totéž. Velmi dobře se spojuje s hierarchickými objekty METS a jeho strukturní mapou. Lze jej rozšířit o cokoliv pomocí elementu "extension" – např. jiný metadatový záznam v jiném formátu. <ref name=":6">MAREK, Jindřich. Formáty pro digitální archivaci (a zpřístupnění) - Dlouhodobá ochrana digitálních sbírek. Moodle UK [online]. [cit. 2021-12-20] Dostupný z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=3553</ref> MODS obsahuje soubor bibliografických prvků, které jsou navrženy speciálně pro potřeby knihoven (dají se ale použít i v dalších případech). Má širokou škálu využití - dá se využít v knihovních katalozích, [[Archiv|archivech]], muzeích, digutálních knihovnách či pro popis metadatových stránek. Lze jím popsat téměř jakékoliv médium (od papírové knihy až po digitální objekty).
  
 
'''Využívá se zejména pro:'''
 
'''Využívá se zejména pro:'''

Verze z 26. 12. 2021, 17:18

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Metadatové pro digitální archivaci

Obecně se metadata definují jako strukturované informace popisující primární data. Typickým příkladem jsou knihovní katalogizační záznamy nebo ustanovení o podmínkách použití. [1] Dle definice TDKIV jsou metadata strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Pojem metadat je používán především v souvislosti s elektronickými zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, textové informace, obrazové informace, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační. V souvislosti s těmito funkcemi se rozlišují metadata pro účely popisu, správy, právních nároků, technické funkčnosti, užití a archivace. Údaje se obvykle vkládají přímo do zdroje (umísťují se např. v záhlaví dokumentu HTML). [2] V rámci digitálních knihoven můžeme na metadata dělit na popisná, strukturální, technická a administrativní.

Šest zásad pro dobrá metadata:

  1. Musí být vhodná pro sbírku a materiál v ní, uživatele a použití: robustnost formátu (DC vs. MODS).
  2. Musí podporovat interoperabilitu.
  3. Musí podporovat dlouhodobou ochranu objektů, které popisují.
  4. Musí používat standardní kontrolované slovníky (co, kde, kdy a kdo).
  5. Musí být sama digitálním objektem a musí mít vlastnosti pro archivaci, dlouhodobé uchovávání, jednoznačnou identifikaci apod.
  6. Musí být ověřitelná a validovatelná. [3]

Popisná

Jedná se o metadata charakterizující původní objekt tak, aby byl uživatel schopen porozumět jeho obsahu. Podporují vyhledávání daného digitálního objektu. [4] Slouží pro vyhledávání, popis a identifikaci zdroje. Používané formáty: MARC21, MARCXML.

Dublin Core

Dublin Core (DC) je standard, který tvoří 15 základních metadat prvků a jeho záměrem je usnadnit vyhledávání elektronických zdrojů. Vedení Dublin Core sídlí ve Spojených státech, konkrétně v OCLC ve státě Ohio v Úřadu pro výzkum a speciální dokumenty. [5] Tento formát vznikl v roce 1995 z požadavků na minimální univerzální popisu dokumentu. Jeho výhodou je to, že má dostatečný rozsah a schopnost popsat zdroj detailně. Umožňuje popis prakticky jakéhokoliv zdroje (např. knih, hudby či obrazu). Jeden z důvodů, proč je tak rozšířený je jeho možnost implementace do různých formátů. Je jej možno zapsat jako text, v tazích HTML a ve formátu XML.

Charakteristika DC:

  • jednoduchost: cílem DC je, aby byl použitelný jak laiky tak specialisty v oblasti popisu dokumentů. Většina prvků má všeobecně srozumitelnou sémantiku přibližně ve složitosti knihovního katalogizačního lístku.
  • sématická interoperabilita: různorodé modely popisu blokují v prostředí Internetu možnost vyhledávání napříč vědními obory. Prosazování všeobecně srozumitelného souboru deskriptorů, které umožní unifikovat ostatní standardy pro určování obsahu dat zvyšuje možnost sémantické interoperability mezi různými systémy v rozdílných oborech.
  • mezinárodní konsensus: DC těží z aktivní účasti a prosazování ve více jak 20 zemích Severní Ameriky, Evropy, Austrálie a Asie.
  • rozšiřitelnost: poskytuje ekonomickou alternativu k podrobnějšímu a složitějšímu modelu popisu, jakým je katalogizace v plném MARC formátu.
  • modifikovatelnost: každý prvek v Dublin Core má definici, která by měla být naprosto jasná. Je také ovšem nutné, aby definice prvků uspokojovaly potřeby rozdílných komunit. Tento cíl se dá splnit umožněním modifikovat každý prvek Dublin Core libovolným kvalifikátorem: když není kvalifikátor přítomen, prvek má svůj všeobecně chápaný význam; jinak je definice prvku modifikována hodnotou kvalifikátoru. [6]

MODS

MODS Logo

MODS, celým názvem Metadata Object Description Schema je standard pro popisná metadata, který vznikl v roce 2002. Výhodou je, že má podrobnější elementy než Dublin Core (obsahuje 20 základních prvků). Hierarchie MODS umožňuje podrobný popis komplexních objektů a jejich částí v jednom záznamu. Sada elementů MODS odpovídá existujícím polím v knihovních databázích (OPAC) – lze mapovat a vyjádřit totéž. Velmi dobře se spojuje s hierarchickými objekty METS a jeho strukturní mapou. Lze jej rozšířit o cokoliv pomocí elementu "extension" – např. jiný metadatový záznam v jiném formátu. [3] MODS obsahuje soubor bibliografických prvků, které jsou navrženy speciálně pro potřeby knihoven (dají se ale použít i v dalších případech). Má širokou škálu využití - dá se využít v knihovních katalozích, archivech, muzeích, digutálních knihovnách či pro popis metadatových stránek. Lze jím popsat téměř jakékoliv médium (od papírové knihy až po digitální objekty).

Využívá se zejména pro:

  • popis digitálních komplexních objektů,
  • popis elektronických zdrojů – webové stránky
  • k vyjádření zjednodušeného MARC záznamu v XML. [3]

Administrativní

Administrativní metadata jsou metadata používaná pro řízení a správu informačních zdrojů, např. informace o umístění, údaje o době vzniku a poslední modifikaci, elektronický podpis aj. [7] Informace o tom, jakým způsobem byla data získána a o jejich dalším zpracování. [1]

Metadata práv

METS

Slouží pro popis typu práv, vlastníka práv i podmínky přístupu. METS je tzv. kontejnerový metadatový formát, navržený pro popis komplexních digitálních objektů. Snaží se poskytnout pro středek vhodný pro komplexní popis metadat pro správu digitálních objektů v repozitáři a pro výměnu digitálních objektů mezi repozitáři. [1]

Technická metadata

Technická metadata poskytují informace o vlastnostech digitálního objektu. Jedná se o metadata vytvořená pro počítačový systém nebo vyrobená počítačovým systémem, která uvádějí, jak se systém nebo jeho obsah chová nebo co požaduje, aby mohl být provozován (protokol HTTP, parametry HW). [8]

MIX

MIX formát na bázi XML pro technická metadata digitálních obrazů; používá se k vyjádření vlastností digitálního obrazu, jako např. formát souboru, jeho velikost, rozměry, rozlišení, Vysvětlete pojem komprese souborů, rozlište bezeztrátovou a ztrátovou kompresi. Charakterizujte situace, ve kterých se tyto druhy komprese hodí a používají. apod.

Ochranná metadata

Ochranná metadata nepodporují vyhledávání, ale dlouhodobou ochranu digitálních dat a jejich využití.

PREMIS

Zde se jedná o formát PREMIS a jeho části Object, Agents, Rightsa Events.

Strukturní

Popisují vnitřní strukturu objektu, aby mohl být uživateli prezentován rozumným způsobem (například kniha skládající se z kapitol a stránek seřazených v určitém pořadí). Tento typ metadat je třeba, protože katalogizované objekty se často skládají i z mnoha stovek souborů, kterým je potřeba dát správný význam a vhodně je prezentovat uživateli. [1]

METS: kontejnerový formát pro uchování a výměnu metadat v digitálních knihovnách založený na XML; sdružuje metadata nutná pro uložení, správu dat, zpřístupnění a využití komplexních digitálních objektů do jednoho záznamu (kontejneru); výhody: otevřený standard, rozšířitelný, modulární, vytvořen knihovní komunitou.

Datové formáty pro obrazy vhodné pro digitalizaci knih

JPEG2000

Jako nejvhodnější formát pro dlouhodobé uložení obrazových dat je považován JPEG 2000. Mezi důvody proč, patří například to, že jednou z jeho hlavních předností je efektivní kompresní algoritmus. Další výhodou je jeho otevřenost, perspektivnost a softwarová podpora.

JPEG 2000 a JPEG jsou i přes své podobné názvy rozdílné, navzájem nekompatibilní, formáty. Hlavním rozdílem je využitý kompresní mechanismus. Zatímco JPEG využívá diskrétní kosinovou transformaci (DCT), JPEG 2000 využívá diskrétní vlnkovou transformaci (DWT). Při JPEG kompresi se DCT aplikuje na malé bloky (8×8 pixelů), což má někdy za následek vznik tzv. artefaktů na hranicích těchto bloků11. Při JPEG 2000 kompresi se DWT aplikuje na velké dlaždice nebo na celý obraz, což přítomnost artefaktů na hranicích dlaždic nevylučuje, ale jejich dopad je menší. Za jednu z hlavní předností formátu JPEG 2000 oproti formátu JPEG se považuje efektivnější kompresní algoritmus a ve výsledku lepší kvalita obrazu při stejném kompresním poměru. Zvláště při větších kompresních poměrech (nutných pro mobilní komunikaci) je patrný viditelný rozdíl v kvalitě výsledných obrazů, kdy JPEG 2000 obsahuje významně méně viditelných zkreslení obrazu než formát JPEG. Dále umožňuje uložit v jednom datovém toku více kvalitativně odlišných verzí obrazu. [9]

TIFF

Má nekomplikovanou strukturu, uchovává vysoce kvalitní obraz, je rozšířený, jednoduchý, má dostupnou specifikaci. Považuje se za jakýsi „zlatý standard“ pro digitální archivaci a je pravděpodobně nejčastěji používaným archivačním formátem, právě díky své jednoduchosti a dostupnosti specifikace. Formát se vyznačuje vysokou flexibilitou. Slabou stránkou formátu TIFF je jeho velká datová náročnost v případě nejčastěji užívané nekomprimované varianty, což se stalo problémem zejména po nástupu masové digitalizace, neboť mnoho institucí se potýká s kapacitními problémy při uchovávání velkých objemů dat. [9]

GIF

GIF, celým názvem Graphic Interchange Format je jeden z nejpoužívanějších formátů pro zobrazení webové grafiky na internetu. Je to grafický formát určený pro rastrovou grafiku. GIF používá bezeztrátovou kompresi LZW, na rozdíl například od formátu JPEG, který používá ztrátovou kompresi. GIF je tedy vhodný pro uložení tzv. pérovek (nápisy, plánky, loga). GIF umožňuje také jednoduché animace. Tento formát má však jedno velké omezení — maximální počet současně použitých barev barevné palety je 256 (8 bitů), v případě animace pak umožňuje využít odlišné palety 256 barev pro každý snímek. [10]

PNG

PNG, celým názvem Portable Network Graphics je grafický formát pro bezeztrátovou kompresi rastové grafiky. Je určen pro publikaci na webu a dosahuje lepší komprese a kvality než formát GIF. [11] Ve srovnání s formátem GIF má lepší podporu barev (až dvaatřicet bitů), lepší podporu transparence obrázku a více typů prokládání. Formát PNG také využívá bezztrátovou kompresi, navíc si lze vybrat z několika typů. Formát PNG implementuje řadu metod pro lepší zobrazování obrázků, například automatickou detekce poškození, jejich praktické využití však závisí na výrobcích konkrétních programů. [12]

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 HOFMAN, Tomáš. \textit{Formáty repozitářů digitálních knihoven} [online]. Brno, 2010 [cit. 2021-12-20]. Dostupné z: https://theses.cz/id/40lqru/. Diplomová práca. Masarykova univerzita, Faculty of Informatics. Vedoucí práce Mgr. Martin Šárfy.
  2. CELBOVÁ, Ludmila. Metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000543&local_base=KTD.
  3. 3,0 3,1 3,2 MAREK, Jindřich. Formáty pro digitální archivaci (a zpřístupnění) - Dlouhodobá ochrana digitálních sbírek. Moodle UK [online]. [cit. 2021-12-20] Dostupný z: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=3553
  4. CELBOVÁ, Ludmila. Popisná metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000549&local_base=KTD.
  5. Úvod. Dublin Core - Czech [online]. 2006 [cit. 2021-12-20] Dostupný z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/index.html
  6. Charakteristika Dublin Core. Dublin Core - Czech [online]. 2006 [cit. 2021-12-20] Dostupný z: http://webserver.ics.muni.cz/dublin_core/charakteristika.html
  7. CELBOVÁ, Ludmila. Administrativní metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000512&local_base=KTD.
  8. CELBOVÁ, Ludmila. Technická metadata. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2021-12-23]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000564&local_base=KTD.
  9. 9,0 9,1 OSTRÁKOVÁ, Natalie. JPEG 2000 jako archivní formát obrazových dat. Knihovna: knihovnická revue [online]. 29(1), 5–26. ISSN 1801-3252. Dostupné z: https://knihovnarevue.nkp.cz/archiv/2018-1/recenzovane-prispevky/jpeg-2000-jako-archivni-format-obrazovych-dat
  10. KUŽÍK, Jan. „Šílenství“ může začít. Facebook povolil GIF obrázky v komentářích. iDnes.cz [online]. 2017 [cit. 2021-12-24]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/technet/internet/gif-facebook.A170615_105402_sw_internet_kuz
  11. Coje to PNG? IT slovník [online]. [cit. 2021-12-24]. Dostupné z: https://it-slovnik.cz/pojem/png
  12. KUŽÍK, Jan. GIF, JPEG a PNG – jak a kdy je použít?. interval.cz [online]. 2002 [cit. 2021-12-24]. Dostupné z: https://www.interval.cz/clanky/gif-jpeg-a-png-jak-a-kdy-je-pouzit/

Doporučená literatura

Související články

Klíčová slova

metadata, datové formáty, digitální archivace, METS, MARC21, DUBLIN CORE, JPEG2000, TIFF