Pojednejte klíčové okamžiky historie výzkumu umělé inteligence (počátky, směry a paradigmata): Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
{{Pracuje se}}
 
{{Pracuje se}}
 +
 +
==Milníky výzkumu umělé inteligence==
 +
*'''1943 - model neuronu:''' vytvořili jej [[Warren Sturgis McCulloch|Warren McCulloch]] a [[Walter Pitts]] jakožto jednoduchý matematický model neuronu, který představoval teoretický model části nervové soustavy - biologického neuronu. Model se stal předmětem zkoumání a rozvoje řady dalších badatelů. <ref name="neuron">Neuronové sítě - jednotlivý neuron. Matematická biologie [online]. [cit. 2021-05-31]. Dostupné z: https://portal.matematickabiologie.cz/res/f/neuronove-site-jednotlivy-neuron.pdf</ref>
 +
*'''1950 - [[Turingův test]]''' (viz níže)
 +
*'''1956 - Dartmouthská konference:''' za zrození umělé inteligence ve smyslu, jak ji chápeme dnes je považován rok 1956, kdy se konala Dartmouthská konference. Umělá inteligence tu dostala svoje jméno, cíl, první úspěchy a hlavní osobnosti. <ref name="jz">VOTROUBEK, Lukáš. Umělá inteligence ve strategických počítačových hrách. Brno, 2011. Bakalářská práce. FIT VUT v Brně. Vedoucí práce: Ing. Jiří Zuzaňák. Dostupné z: https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=117740</ref>
 +
*'''1958 - LISP:''' [[Programovací jazyk|programovací jazyk]], který byl navržen americkým informatikem [[John McCarthy|J. McCarthy]]. Dnes je druhým nejstarším programovacím jazykem na vysoké úrovni, který je široce používán. Stal se oblíbeným programovacím jazykem pro výzkum umělé inteligence. <ref>Lisp (programming language). In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. Wikimedia Foundation, 2021. [cit. 2021-06-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Lisp_(programming_language)</ref>
 +
*'''1965 - [[Fuzzy logika|fuzzy logika]]:''' je formou softwaru umělé inteligence, a proto by se dala považovat za podmnožinu umělé inteligence. Protože provádí určitou formu rozhodování, lze ji volně zařadit do softwarové nástrojové sady umělé inteligence. Využívá se například v lékařských diagnostických systémech a při rozpoznávání ručně psaného písma. <ref>DINGLE, Norm. Objasnění pojmu fuzzy logika. Control Engineering - Česko [online]. 2012 [cit. 2021-06-04]. Dostupné z: http://faruzel.borec.cz/340.html</ref>
 +
*'''1968 - [[Sémantická síť|sémantické sítě]]:''' poprvé tento pojem použil ve své disertační práci americký vědec Quillian k reprezentaci anglických slov. Původně sloužily k vyjádření významu různých výrazů v přirozeném jazyce, avšak postupem času se staly obecnějším grafickým nástrojem pro [[Reprezentace znalostí|reprezentaci znalostí]]. Na sémantickou síť lze pohlížet jako na orientovaný graf tvořený uzly a hranami. Hrany reprezentují jednotlivé objekty popisovaného světa a hrany spojující tyto uzly pak reprezentují vztahy mezi těmito objekty. Příkladem vztahu je IS-AN-INSTANCE-OF (ISA), který slouží k vyjádření skutečnosti, že konkrétní objekt (instance určité třídy) patří do zadané třídy. <ref>Sémantické sítě. Webový průvodce světem expertních systémů [online]. 2007 [cit. 2021-06-01]. Dostupné z: http://faruzel.borec.cz/340.html</ref>
 +
*'''1970 - PROLOG:''' logický a deklarativní programovací jazyk. Samotný název, Prolog, je zkratka pro PROgramming in LOGic. Byl navržen tak, aby usnadňoval zpracování přirozeného jazyka. <ref>FISHER, J. Prolog - tutorial. [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné z: https://www.cpp.edu/~jrfisher/www/prolog_tutorial/intro.html</ref>
 +
*'''1973 - MYCIN:''' úkolem [[Expertní systém|expertního systému]] MYCIN je diagnóza jistých druhů infekcí ve složitých pooperačních stavech a doporučení pro jejich medikamentózní léčbu. Uživatelem je lékař (chirurg), který nemusí být expertem na infekční choroby. Během dialogu se systémem MYCIN ptá ošetřujícího lékaře na stav, zdravotní historii pacienta a výsledky laboratorních testů. Na závěr systém vydá diagnózu a doporučí vhodnou terapii.
 +
*'''1975 - teorie rámců:''' datové struktury reprezentující stereotypní situace, např. postupné vyplňování stránek, předdefinované hodnoty. Teorii vytvořil Marvin Minsky a na jejím základě vzniklo [[Objektově orientované programování|objektově orientované programování]].
 +
*'''1976 - PROSPECTOR:''' úkolem expertního systému PROSPECTOR je odhad věrohodnosti toho, že se na daném místě vyskytuje rudné ložisko typu reprezentovaného zadaným modelem. Uživatel pracuje s expertním systémem v dialogu, během něhož předkládá svá pozorování a je žádán o další [[Informace|informace]]. Typická báze znalostí (o geologických charakteristikách měděných ložisek) je tvořena inferenční sítí o 94 vrcholech a 105 pravidlech. <ref name="ivááánek">IVÁNEK, Jiří. Stručně o zpracování znalostí v expertních systémech. [online]. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. [cit. 2021-05-31]. Dostupné z: https://portal.matematickabiologie.cz/res/f/neuronove-site-jednotlivy-neuron.pdf</ref>
 +
*'''1978 - R1/XCON:''' komerční expertní systém. Práci na systému zahájil McDermott.
 +
*'''1981 - japonský projekt počítačů 5. generace'''
 +
*'''1982 - [[Umělá neuronová síť|neuronová síť]]:''' umělé neuronové sítě se inspirovaly strukturou lidské nervové soustavy. Základním prvkem přirozené i umělé neuronové sítě je neuron neboli perceptron. Neuronové sítě se mohou učit buďto se učitelem anebo bez. Využít se následně dají k rozpoznávání poruch strojů, analýze textu, hlasu či obrazu atd. <ref>DURČÁK, Pavel. Neuronové sítě a princip jejich fungování. NaPočítači.cz [online]. 2017 [cit. 2021-06-04]. Dostupné z: https://www.napocitaci.cz/33/neuronove-site-a-princip-jejich-fungovani-uniqueidgOkE4NvrWuNY54vrLeM670eFNQh552VdDDulZX7UDBY/</ref>
 +
  
 
'''Směry umělé inteligence'''
 
'''Směry umělé inteligence'''

Verze z 30. 12. 2021, 14:18

Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg


Milníky výzkumu umělé inteligence

  • 1943 - model neuronu: vytvořili jej Warren McCulloch a Walter Pitts jakožto jednoduchý matematický model neuronu, který představoval teoretický model části nervové soustavy - biologického neuronu. Model se stal předmětem zkoumání a rozvoje řady dalších badatelů. [1]
  • 1950 - Turingův test (viz níže)
  • 1956 - Dartmouthská konference: za zrození umělé inteligence ve smyslu, jak ji chápeme dnes je považován rok 1956, kdy se konala Dartmouthská konference. Umělá inteligence tu dostala svoje jméno, cíl, první úspěchy a hlavní osobnosti. [2]
  • 1958 - LISP: programovací jazyk, který byl navržen americkým informatikem J. McCarthy. Dnes je druhým nejstarším programovacím jazykem na vysoké úrovni, který je široce používán. Stal se oblíbeným programovacím jazykem pro výzkum umělé inteligence. [3]
  • 1965 - fuzzy logika: je formou softwaru umělé inteligence, a proto by se dala považovat za podmnožinu umělé inteligence. Protože provádí určitou formu rozhodování, lze ji volně zařadit do softwarové nástrojové sady umělé inteligence. Využívá se například v lékařských diagnostických systémech a při rozpoznávání ručně psaného písma. [4]
  • 1968 - sémantické sítě: poprvé tento pojem použil ve své disertační práci americký vědec Quillian k reprezentaci anglických slov. Původně sloužily k vyjádření významu různých výrazů v přirozeném jazyce, avšak postupem času se staly obecnějším grafickým nástrojem pro reprezentaci znalostí. Na sémantickou síť lze pohlížet jako na orientovaný graf tvořený uzly a hranami. Hrany reprezentují jednotlivé objekty popisovaného světa a hrany spojující tyto uzly pak reprezentují vztahy mezi těmito objekty. Příkladem vztahu je IS-AN-INSTANCE-OF (ISA), který slouží k vyjádření skutečnosti, že konkrétní objekt (instance určité třídy) patří do zadané třídy. [5]
  • 1970 - PROLOG: logický a deklarativní programovací jazyk. Samotný název, Prolog, je zkratka pro PROgramming in LOGic. Byl navržen tak, aby usnadňoval zpracování přirozeného jazyka. [6]
  • 1973 - MYCIN: úkolem expertního systému MYCIN je diagnóza jistých druhů infekcí ve složitých pooperačních stavech a doporučení pro jejich medikamentózní léčbu. Uživatelem je lékař (chirurg), který nemusí být expertem na infekční choroby. Během dialogu se systémem MYCIN ptá ošetřujícího lékaře na stav, zdravotní historii pacienta a výsledky laboratorních testů. Na závěr systém vydá diagnózu a doporučí vhodnou terapii.
  • 1975 - teorie rámců: datové struktury reprezentující stereotypní situace, např. postupné vyplňování stránek, předdefinované hodnoty. Teorii vytvořil Marvin Minsky a na jejím základě vzniklo objektově orientované programování.
  • 1976 - PROSPECTOR: úkolem expertního systému PROSPECTOR je odhad věrohodnosti toho, že se na daném místě vyskytuje rudné ložisko typu reprezentovaného zadaným modelem. Uživatel pracuje s expertním systémem v dialogu, během něhož předkládá svá pozorování a je žádán o další informace. Typická báze znalostí (o geologických charakteristikách měděných ložisek) je tvořena inferenční sítí o 94 vrcholech a 105 pravidlech. [7]
  • 1978 - R1/XCON: komerční expertní systém. Práci na systému zahájil McDermott.
  • 1981 - japonský projekt počítačů 5. generace
  • 1982 - neuronová síť: umělé neuronové sítě se inspirovaly strukturou lidské nervové soustavy. Základním prvkem přirozené i umělé neuronové sítě je neuron neboli perceptron. Neuronové sítě se mohou učit buďto se učitelem anebo bez. Využít se následně dají k rozpoznávání poruch strojů, analýze textu, hlasu či obrazu atd. [8]


Směry umělé inteligence

  • psychologický směr: orientuje se na vytvoření umělých modelů lidský intelektuálních činností;
  • inženýrský směr: orientuje se na vytvoření inteligentních systémů a technik, které jsou k tomu potřebné (neomezuje se tedy pouze na simulaci lidských postupů řešení úloh);
  • filosoficko-matematický směr: obecné studium a formalizace intelektuálních mechanismů nezávisle na jejich realizaci. [9]

Všechny podobory, směry a koncepce v umělé inteligenci se vzájemně prolínají v konstrukci integrálních systémů, vybavených více schopnostmi. Zřetelně se to projevuje v robotice a v projektech komplexních informačních systémů.


Odkazy

Reference

  1. Neuronové sítě - jednotlivý neuron. Matematická biologie [online]. [cit. 2021-05-31]. Dostupné z: https://portal.matematickabiologie.cz/res/f/neuronove-site-jednotlivy-neuron.pdf
  2. VOTROUBEK, Lukáš. Umělá inteligence ve strategických počítačových hrách. Brno, 2011. Bakalářská práce. FIT VUT v Brně. Vedoucí práce: Ing. Jiří Zuzaňák. Dostupné z: https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=117740
  3. Lisp (programming language). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2021. [cit. 2021-06-02]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Lisp_(programming_language)
  4. DINGLE, Norm. Objasnění pojmu fuzzy logika. Control Engineering - Česko [online]. 2012 [cit. 2021-06-04]. Dostupné z: http://faruzel.borec.cz/340.html
  5. Sémantické sítě. Webový průvodce světem expertních systémů [online]. 2007 [cit. 2021-06-01]. Dostupné z: http://faruzel.borec.cz/340.html
  6. FISHER, J. Prolog - tutorial. [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné z: https://www.cpp.edu/~jrfisher/www/prolog_tutorial/intro.html
  7. IVÁNEK, Jiří. Stručně o zpracování znalostí v expertních systémech. [online]. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. [cit. 2021-05-31]. Dostupné z: https://portal.matematickabiologie.cz/res/f/neuronove-site-jednotlivy-neuron.pdf
  8. DURČÁK, Pavel. Neuronové sítě a princip jejich fungování. NaPočítači.cz [online]. 2017 [cit. 2021-06-04]. Dostupné z: https://www.napocitaci.cz/33/neuronove-site-a-princip-jejich-fungovani-uniqueidgOkE4NvrWuNY54vrLeM670eFNQh552VdDDulZX7UDBY/
  9. IVÁNEK, Jiří. Reprezentace znalostí. Moodle UK pro výuku 1 [online]. [cit. 2021-12-28]. Dostupné z: https://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/1141906/mod_resource/content/1/Reprezentace%20znalost%C3%AD.pdf

Doporučená literatura

Související články

Klíčová slova

umělá inteligence, počátky umělé inteligence, AI, Artificial intelligece