Sociální role: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Sociální role''' je očekávaný způsob chování, který se váže k určitému sociálnímu statusu a vztahu jedince k ostatním lidem (např. lékař, ředitel, matka, otec, dcera, syn atd.). Tento způsob chování je určován řadou charakteristik, jako je pohlaví jedince, jeho věk, postavení, profese apod. Sociální role kromě toho zahrnuje i způsob nahlížení na jedince, moduluje vztahy, přístup k jedinci a vůbec celý proces komunikace. Se sociálními rolemi se pojí [[Sociální status|sociální status]] a role, které člověk zastává, jsou předpokladem [[Konformita|'''konformity''']].
 
'''Sociální role''' je očekávaný způsob chování, který se váže k určitému sociálnímu statusu a vztahu jedince k ostatním lidem (např. lékař, ředitel, matka, otec, dcera, syn atd.). Tento způsob chování je určován řadou charakteristik, jako je pohlaví jedince, jeho věk, postavení, profese apod. Sociální role kromě toho zahrnuje i způsob nahlížení na jedince, moduluje vztahy, přístup k jedinci a vůbec celý proces komunikace. Se sociálními rolemi se pojí [[Sociální status|sociální status]] a role, které člověk zastává, jsou předpokladem [[Konformita|'''konformity''']].
 +
 +
Role představují určité vlastnosti
 +
Různé subjekty mohou zastávat stejné role <ref name="sowa">Sowa, J. (2000). Knowledge Representation: Logical, Philosophical, and Computational Foundations. California: Pacific Grove.</ref>.
 +
  
 
Každý člověk má vlastní schémata sociálních rolí, která mohou být buď vrozená nebo získaná vlivem [[Výchova|výchovy]] či [[Socializace jedince|socializace]]. Pokud mají lidé tyto mentální struktury rozdílné, může docházet ke [[Konflikty a způsoby jejich řešení|konfliktům]], jelikož každý od dané role očekává něco jiného a jejich představy se míjejí. Každý člověk tedy nahlíží na danou situaci z vlastního pohledu chápání rolí v rámci '''systému rolí''', v němž jedinec funguje<ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..</ref>.
 
Každý člověk má vlastní schémata sociálních rolí, která mohou být buď vrozená nebo získaná vlivem [[Výchova|výchovy]] či [[Socializace jedince|socializace]]. Pokud mají lidé tyto mentální struktury rozdílné, může docházet ke [[Konflikty a způsoby jejich řešení|konfliktům]], jelikož každý od dané role očekává něco jiného a jejich představy se míjejí. Každý člověk tedy nahlíží na danou situaci z vlastního pohledu chápání rolí v rámci '''systému rolí''', v němž jedinec funguje<ref name="slaměník">Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..</ref>.

Verze z 21. 10. 2014, 08:51

Sociální role je očekávaný způsob chování, který se váže k určitému sociálnímu statusu a vztahu jedince k ostatním lidem (např. lékař, ředitel, matka, otec, dcera, syn atd.). Tento způsob chování je určován řadou charakteristik, jako je pohlaví jedince, jeho věk, postavení, profese apod. Sociální role kromě toho zahrnuje i způsob nahlížení na jedince, moduluje vztahy, přístup k jedinci a vůbec celý proces komunikace. Se sociálními rolemi se pojí sociální status a role, které člověk zastává, jsou předpokladem konformity.

Role představují určité vlastnosti Různé subjekty mohou zastávat stejné role [1].


Každý člověk má vlastní schémata sociálních rolí, která mohou být buď vrozená nebo získaná vlivem výchovy či socializace. Pokud mají lidé tyto mentální struktury rozdílné, může docházet ke konfliktům, jelikož každý od dané role očekává něco jiného a jejich představy se míjejí. Každý člověk tedy nahlíží na danou situaci z vlastního pohledu chápání rolí v rámci systému rolí, v němž jedinec funguje[2].

Systém rolí

Systémem rolí se rozumí souhrn očekávaného chování (soubor sociálních rolí), který se vztahuje ke každému jedinci. Toto chování je vázáno na jeho společenské okolí. Každá role v tomto systému vyžaduje dodržování pravidel, které se k ní pojí. Jejich nedodržení vyvolá sociální nesouhlas či odmítnutí.

Role může být jedincem vnímána jako způsob chování, který je naprosto přirozený, a o povinnostech, které se k ní vztahují, nepřemýšlí. Může ale také sociální roli vnímat jako tlak, který může dosahovat různé síly v závislosti na míře ztotožnění se s danou rolí[2].

Teorie rolí

Psychologické teorie rolí jsou inspirované kulturní antropologií. Za tvůrce těchto konceptů jsou považováni antropolog R. Linton, filantrop T. Newcomb a psycholog G.H. Mead.

  • Ralf Linton - pro každou roli existují společné rysy a projevy doplněné individualitou každé osobnosti. Jedinec je prostřednictvím role spojen se společností. Vystoupení z rámce role vede k sankcím (např. pokud pokladník určitého sdružení nemá pořádek ve financích, ostatní členové skupiny ho mohou sankciovat tím, že mu nebudou důvěřovat, což může vést až k tomu, že skupina bude vyžadovat výměnu tohoto člena). Jeho teorie byla kritizována z toho důvodu, že člověk není pouze systémem rolí, jelikož do jeho chování vstupují i jiné faktory (např. emoce, motivace atd.).
  • Theodor Newcomb - je rozdíl mezi chováním, které v dané situaci očekáváme od chování reálného. Role dává mantinely chování, překročení těchto mantinelů vyvolává sankce. Jeho přístup se později stával radikálnějším pod vlivem behaviorismu. Zastával názor, že veškeré lidské chování je pouze hraní rolí.
  • G.H. Mead - podstatou sociální role není jen představa konkrétního člověka o této roli, ale také vnímání této role jedincovým okolím[2].

Sociální role ve skupině

Termín skupinové role zahrnuje představy o tom, jak by se měl jedinec v dané skupině chovat, které činnosti by měl vykonávat a jaké má ve skupině úkoly. Tyto představy jsou sdílené a respektované všemi členy skupiny.

Příkladem skupinové sociální role může být vůdce, nováček atd.

  • Skupinové role jsou dvojího druhu:
  1. Formální – role předem daná, projevuje se prostřednictvím funkce člověka, definuje vztah nadřízenosti/podřízenosti
  2. Neformální – role se vyvíjí spontánně v průběhu vzniku skupiny, nejsou institucionálně dané[2].

Zdroje

Reference

  1. Sowa, J. (2000). Knowledge Representation: Logical, Philosophical, and Computational Foundations. California: Pacific Grove.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 Výrost, J., & Slaměník, I. (2008). Sociální psychologie. (2., přepracované a rozšířené vydání). Praha: Grada Publishing, a.s..

Podněty pro další studium

  • Clow, K. A., & Ricciardelli, R. (2011). Women and Men in Conflicting Social Roles: Implications from Social Psychological Research. Social Issues & Policy Review, 5(1), 191-226. doi:10.1111/j.1751-2409.2011.01030.x
  • Linton, R. (1936). The Study of Men. Retrieved from: https://archive.org/details/studyofman031904mbp
  • Pietromonaco, P. R., Manis, J., & Frohardt-Lane, K. (1986). PSYCHOLOGICAL CONSEQUENCES OF MULTIPLE SOCIAL ROLES. Psychology Of Women Quarterly, 10(4), 373.