Kognitivní disonance: Porovnání verzí
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Autorem teorie kognitivní disonance je americký sociální psycholog [[Leon Festinger|'''Leon Festinger''']]. Jedinec ve svém vnitřním životě směřuje k určité konzistenci. Jeho názory, víra a přesvědčení by měly být v souladu s tím, co jedinec skutečně dělá. Avšak v běžném životě přicházejí situace, kdy nitro člověka s vnější realitou konzistentní není. Tento jev nazval Festinger '''kognitivní disonance'''. | Autorem teorie kognitivní disonance je americký sociální psycholog [[Leon Festinger|'''Leon Festinger''']]. Jedinec ve svém vnitřním životě směřuje k určité konzistenci. Jeho názory, víra a přesvědčení by měly být v souladu s tím, co jedinec skutečně dělá. Avšak v běžném životě přicházejí situace, kdy nitro člověka s vnější realitou konzistentní není. Tento jev nazval Festinger '''kognitivní disonance'''. | ||
| − | Disonanci Festinger vysvětluje jako '''nevhodný, neodpovídající vztah mezi poznáními'''. Pod pojmem poznání jsou zahrnuty veškeré '''postoje, názory, přesvědčení, vědomosti a víra daného jedince'''. Kognitivní disonance je označení pro výchozí stav, který vede aktivity orientované na snížení | + | Disonanci Festinger vysvětluje jako '''nevhodný, neodpovídající vztah mezi poznáními'''. Pod pojmem poznání jsou zahrnuty veškeré '''postoje, názory, přesvědčení, vědomosti a víra daného jedince'''. Kognitivní disonance je označení pro výchozí stav, který vede aktivity orientované na snížení tohoto nesouladu. |
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
Verze z 29. 10. 2014, 10:37
V 60. letech 20. století se zájem sociální psychologie začal soustředit na kognitivní funkce. Počátek tohoto uvažování je zřejmý již u E.C. Tolmana v roce 1932, výrazněji však přispěl A. Bandura se svou teorií sociálního učení, kterou již psychologové označovali jako kognitivistickou. Sociální psychologie se v tuto dobu oprošťuje od vlivu behaviorismu.[1]
Autorem teorie kognitivní disonance je americký sociální psycholog Leon Festinger. Jedinec ve svém vnitřním životě směřuje k určité konzistenci. Jeho názory, víra a přesvědčení by měly být v souladu s tím, co jedinec skutečně dělá. Avšak v běžném životě přicházejí situace, kdy nitro člověka s vnější realitou konzistentní není. Tento jev nazval Festinger kognitivní disonance.
Disonanci Festinger vysvětluje jako nevhodný, neodpovídající vztah mezi poznáními. Pod pojmem poznání jsou zahrnuty veškeré postoje, názory, přesvědčení, vědomosti a víra daného jedince. Kognitivní disonance je označení pro výchozí stav, který vede aktivity orientované na snížení tohoto nesouladu.
Reference
- ↑ Nakonečný, M. (1999). Sociální psychologie. Praha: Academia.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
