Neverbální komunikace: Porovnání verzí

(Úpravy stylistiky)
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Neverbální komunikace''' je pojem zahrnující vše, co si signalizujeme beze slov či spolu se slovy jako doprovod slovní [[komunikace]]. Základní otázky zní '''JAK? A CO?'''<ref name="komunikace">Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha: Portál</ref>.<br />
 
'''Neverbální komunikace''' je pojem zahrnující vše, co si signalizujeme beze slov či spolu se slovy jako doprovod slovní [[komunikace]]. Základní otázky zní '''JAK? A CO?'''<ref name="komunikace">Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha: Portál</ref>.<br />
 +
 
:'''JAK''' jinak než slovy si sdělujeme to, co si sdělujeme?
 
:'''JAK''' jinak než slovy si sdělujeme to, co si sdělujeme?
 
:'''CO''' si sdělujeme beze slov?
 
:'''CO''' si sdělujeme beze slov?
 +
 
Stručný přehled toho, co vše si sdělujeme neverbálně:
 
Stručný přehled toho, co vše si sdělujeme neverbálně:
 
* ''[[emoce]]- pocity, nálady, afekty''
 
* ''[[emoce]]- pocity, nálady, afekty''
Řádek 10: Řádek 12:
  
 
:<div style="background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 70%;">„Člověk může přestat mluvit, nemůže však přestat komunikovat svým tělovým idiomem, zde musí něco říct: buď dobře, nebo špatně. Nemůže neříct nic.“ Goffman,1966<ref name="komunikace"/>.<br /> </div>
 
:<div style="background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 70%;">„Člověk může přestat mluvit, nemůže však přestat komunikovat svým tělovým idiomem, zde musí něco říct: buď dobře, nebo špatně. Nemůže neříct nic.“ Goffman,1966<ref name="komunikace"/>.<br /> </div>
 +
 
== Druhy neverbálni komunikace( jak si sdělujeme, to, co si sdělujeme?) ==
 
== Druhy neverbálni komunikace( jak si sdělujeme, to, co si sdělujeme?) ==
 +
 
=== Mimika ===
 
=== Mimika ===
−
Pohyby a konfigurace obličejových svalů.V podstatě jde o citlivé modelování vnitřních psychických stavů výrazy obličeje – tím pak sdělujeme své duševné stavy druhým – například při smíchu, úsměvu, pláči, zamračení atp. Mimikou sdělujeme i kulturně tradovaná gesta (např. zdvorilostní úsměv) a tzv. instrumentálni pohyby (výraz při kýchání). <ref name="navzajem"/>.<br />
+
 
−
* v '''sdělování emocí výrazy''' obličeje můžeme rozlišit:
+
Pohyby a konfigurace obličejových svalů. V podstatě jde o citlivé modelování vnitřních psychických stavů výrazy obličeje – tím pak sdělujeme své duševné stavy druhým – například při smíchu, úsměvu, pláči, zamračení atp. Mimikou sdělujeme i kulturně tradovaná gesta (např. zdvorilostní úsměv) a tzv. instrumentálni pohyby (výraz při kýchání). <ref name="navzajem"/>.
 +
 
 +
Ve '''sdělování emocí výrazy''' obličeje můžeme rozlišit:
 
# emoce pravé – skutečně prožívané
 
# emoce pravé – skutečně prožívané
 
# emoce záměrně vytvářené – rádoby přirozené výrazy obličeje
 
# emoce záměrně vytvářené – rádoby přirozené výrazy obličeje
−
Identifikujeme '''7 tzv. primárnich emocí''' ve výrazu obličeje:
+
 
−
# ''štěstí – neštěstí''  
+
Identifikujeme '''7 tzv. primárnich emocí'''<ref>Ekman, Friesen, Ellsworth, (1972). Emotion in the Human Face. New York: Pergamon Press</ref> ve výrazu obličeje:
−
# ''neočekávané překvapení – splněné očekávaní''
+
# ''Štěstí – neštěstí''  
−
# ''strach a bázeň – pocit jistoty''
+
# ''Neočekávané překvapení – splněné očekávaní''
−
# ''radost – smutek''
+
# ''Strach a bázeň – pocit jistoty''
−
# ''klid – rozčilení''  
+
# ''Radost – smutek''
−
# ''spokojenost – nespokojenost, až znechucení''
+
# ''Klid – rozčilení''  
−
# ''zájem – nezájem'' <ref>Ekman, Friesen, Ellsworth, (1972). Emotion in the Human Face. New York: Pergamon Press</ref>
+
# ''Spokojenost – nespokojenost, až znechucení''
 +
# ''Zájem – nezájem''
 +
 
 
==== Kulturné rozdíly v neverbálnim vyjádřování emocí ====
 
==== Kulturné rozdíly v neverbálnim vyjádřování emocí ====
−
Před více než sto lety [[Charles Darwin]] uvedl [[hypotézu univerzality]] lidských emocí a jejich výrazů. Mnoho výzkumných studií se touto otázkou zabývalo. Tyto studie poukazují na to, že hypotéza univerzality nemusí být platná napříč kulturami, i když existuje přinejmenším několik emocí, které jsou univerzálni.<ref>Ekman, P. Facial expressions [online]. New Jersey: Lawrence Erlbaum Association, (1977) [cited 2014-10-29] 97-116. Available from https://www.paulekman.com/wp-content/uploads/2013/07/Facial-Expression.pdf</ref> Též zpochybňují hypotézu, že tvář mluví sama za sebe, podporují spíš to, že vnímání citových výrazů je do značné míry závisle na kontextu podnětu(vokalizace,[[řeč těla]], ...)<ref>Merluzzi, A. Nonverbal Accents: Cultural Nuances in Emotional Expression. psychologicalscience.org. Web. (April 4, 2014) http://www.psychologicalscience.org/index.php/publications/observer/2014/april-14/nonverbal-accents.html</ref>
+
 
 +
Před více než sto lety [[Charles Darwin]] uvedl [[hypotézu univerzality]] lidských [[Emoce|emocí]] a jejich výrazů. Mnoho výzkumných studií se touto otázkou zabývalo. Tyto studie poukazují na to, že hypotéza univerzality nemusí být platná napříč kulturami, i když existuje přinejmenším několik emocí, které jsou univerzálni.<ref>Ekman, P. Facial expressions [online]. New Jersey: Lawrence Erlbaum Association, (1977) [cited 2014-10-29] 97-116. Available from https://www.paulekman.com/wp-content/uploads/2013/07/Facial-Expression.pdf</ref> Též zpochybňují hypotézu, že tvář mluví sama za sebe, podporují spíš to, že vnímání citových výrazů je do značné míry závisle na kontextu podnětu(vokalizace,[[řeč těla]], ...)<ref>Merluzzi, A. Nonverbal Accents: Cultural Nuances in Emotional Expression. psychologicalscience.org. Web. (April 4, 2014) http://www.psychologicalscience.org/index.php/publications/observer/2014/april-14/nonverbal-accents.html</ref>
 +
 
 
=== Proxemika ===
 
=== Proxemika ===
 +
 
Sdělování '''přiblížením''' a '''oddálením'''. Proximitou se rozumí pohled na vzdálenosti, které mají lidé mezi sebou, když něco dělají nebo spolu jednají – máme na mysli prostorovou blízkost. [[Interpersonálni vzdálenost]] je v různych situacích různe kulturně podmíněná.<ref name="navzajem"/>.<br />[[Soubor: Personal Spaces in Proxemics.svg|thumb| Osobní zóna člověka]]
 
Sdělování '''přiblížením''' a '''oddálením'''. Proximitou se rozumí pohled na vzdálenosti, které mají lidé mezi sebou, když něco dělají nebo spolu jednají – máme na mysli prostorovou blízkost. [[Interpersonálni vzdálenost]] je v různych situacích různe kulturně podmíněná.<ref name="navzajem"/>.<br />[[Soubor: Personal Spaces in Proxemics.svg|thumb| Osobní zóna člověka]]
 +
 
'''Osobní zóna člověka''' – příkladem může být bublina, která obklopuje člověka – každý člověk jich má více – různé lidi pak pouští různě hluboko do tohoto prostoru.
 
'''Osobní zóna člověka''' – příkladem může být bublina, která obklopuje člověka – každý člověk jich má více – různé lidi pak pouští různě hluboko do tohoto prostoru.
−
* antropolog E.T. Hall rozlišuje 3 druhy '''proxemické „bubliny“''':
 
  
 +
Antropolog E.T. Hall rozlišuje 3 druhy '''proxemických "bublin"''':
 
# ''Intimní a osobní sféra''
 
# ''Intimní a osobní sféra''
 
# ''Sociálni a konzultační sféra''
 
# ''Sociálni a konzultační sféra''
 
# ''Veřejná sféra''<ref>Brown, N. Edward T. Hall: The proxemic theory, 1966. csiss.org. Web. Available from http://www.csiss.org/classics/content/13</ref>
 
# ''Veřejná sféra''<ref>Brown, N. Edward T. Hall: The proxemic theory, 1966. csiss.org. Web. Available from http://www.csiss.org/classics/content/13</ref>
 +
 
=== Haptika ===
 
=== Haptika ===
−
Tento termín označuje '''taktilní kontakt(dotek)''' – příkladem tzv. haptického kontaktu může být podání ruky. [[Hmat]] je celým souborem různych smyslů, které mají společné to, že jejich orgány jsou zakončeny v kůži. Taktilní kontakt zahrnuje příjem zpráv o působení '''tepla''', '''chladu''', '''tlaku''' a o podnětech působícich '''bolest'''.<ref name="navzajem"/>.<br />
+
 
−
* dotek - taktilní kontakt, může být: ''přímy(na kůži) - nepřímy(přes kabát), přátelsky(pohlazení) - nepřátelský(pohlavek)''
+
Tento termín označuje '''taktilní kontakt(dotek)''' – příkladem tzv. haptického kontaktu může být podání ruky. [[Hmat]] je celým souborem různých smyslů, které mají společné to, že jejich receptory jsou zakončeny v kůži. Taktilní kontakt zahrnuje příjem zpráv o působení tepla, chladu, tlaku a o podnětech způsobujících [[Bolest|bolest]].<ref name="navzajem"/>.<br />
−
* má komunikativní význam(milenci držením za ruce dávají najevo, že patří k sobě,...)<ref name="social">Scheflen, A. (1972) Body language and social order: communication as behavioral control. New Jersey: Prentice-Hall, Inc., Englewood Cliffs</ref>.<br />
+
* Dotek - taktilní kontakt, může být:
 +
** Přímý (na kůži) - nepřímý (přes kabát)
 +
** Přátelský (pohlazení) - nepřátelský (pohlavek)
 +
* Má komunikační význam (milenci držením za ruce dávají najevo, že patří k sobě,...)<ref name="social">Scheflen, A. (1972) Body language and social order: communication as behavioral control. New Jersey: Prentice-Hall, Inc., Englewood Cliffs</ref>.<br />
  
 
=== Posturologie ===
 
=== Posturologie ===
 +
 
Řeč našich fyzických postojů, držení těla a polohových konfigurací. Poloha, kterou člověk zaujme v [[sociálni interakci]], do určité míry vyjadřuje celkový '''postoj''' tohoto člověka k situaci okolo něho. Význam má také poloha osob v osobním styku – ta nám naznačuje o jaký druh interakce se jedná.<ref name="navzajem"/>.<br />
 
Řeč našich fyzických postojů, držení těla a polohových konfigurací. Poloha, kterou člověk zaujme v [[sociálni interakci]], do určité míry vyjadřuje celkový '''postoj''' tohoto člověka k situaci okolo něho. Význam má také poloha osob v osobním styku – ta nám naznačuje o jaký druh interakce se jedná.<ref name="navzajem"/>.<br />
 
První '''experimentálni''' práce:
 
První '''experimentálni''' práce:
 
* W. James(1932) – předkládal různe fotografie pokusným osobám a zjišťoval jak je ta, která tendence diagnostikovatelná z předvádených poloh<ref>James, W. (1932) A study of the expression of the bodily posture. In:Journal of General Psychology. 7. 405-437. doi:10.1080/00221309.1932.9918475</ref>
 
* W. James(1932) – předkládal různe fotografie pokusným osobám a zjišťoval jak je ta, která tendence diagnostikovatelná z předvádených poloh<ref>James, W. (1932) A study of the expression of the bodily posture. In:Journal of General Psychology. 7. 405-437. doi:10.1080/00221309.1932.9918475</ref>
 
*  E. J. Charny ( 1966) – analyzoval záznamy videorekordéru, které zachycovali polohy pacienta a lékaře v průběhu hodinu trvajícich psychoterapeutických sezení<ref>Charny, E.(1966) Postural Configurations in Psychotherapy. In: Psychosomatic Medicine. 28. 305-315. Available from http://goo.gl/BLs7XU</ref>
 
*  E. J. Charny ( 1966) – analyzoval záznamy videorekordéru, které zachycovali polohy pacienta a lékaře v průběhu hodinu trvajícich psychoterapeutických sezení<ref>Charny, E.(1966) Postural Configurations in Psychotherapy. In: Psychosomatic Medicine. 28. 305-315. Available from http://goo.gl/BLs7XU</ref>
 +
 
=== Kinezika ===
 
=== Kinezika ===
 +
 
Řeč našich pohybů, zahrnuje všechny druhy pohybů. Nejmenší pohybovou jednotkou je '''„kin“''', z nich se skládaji vyšší jednotky '''„kinemy“''', jim jsou nadřízené '''„kinemorfy“'''. Nejvyšší pohybovou jednotku tvoří [[kinemorfická konstrukce]]. Při zkoumání toho co se při pohybech děje, je třeba uvažovat o tom, co určitému pohybu předcházelo a co po něm následuje, pozornost se nevenuje jenom druhu končetiny ale taky rozsahu pohybu a době jeho trvání.<ref name="neverbalni">Křivohlavý, J. (1988). Neverbálni komunikace.Řeč pohledů, úsměvů a gest. Praha: Státni pedagogické nakladatelství </ref>.<br />
 
Řeč našich pohybů, zahrnuje všechny druhy pohybů. Nejmenší pohybovou jednotkou je '''„kin“''', z nich se skládaji vyšší jednotky '''„kinemy“''', jim jsou nadřízené '''„kinemorfy“'''. Nejvyšší pohybovou jednotku tvoří [[kinemorfická konstrukce]]. Při zkoumání toho co se při pohybech děje, je třeba uvažovat o tom, co určitému pohybu předcházelo a co po něm následuje, pozornost se nevenuje jenom druhu končetiny ale taky rozsahu pohybu a době jeho trvání.<ref name="neverbalni">Křivohlavý, J. (1988). Neverbálni komunikace.Řeč pohledů, úsměvů a gest. Praha: Státni pedagogické nakladatelství </ref>.<br />
 
* z '''časového hlediska''' můžeme rozlišit tyto druhy pohybů:
 
* z '''časového hlediska''' můžeme rozlišit tyto druhy pohybů:
Řádek 50: Řádek 69:
 
:b.)''pohybové pozice'' - trvajíci několik minut
 
:b.)''pohybové pozice'' - trvajíci několik minut
 
:c.)''pohybové prezentace'' - trvajíci řádově několik hodin<ref name="social"/>.<br />
 
:c.)''pohybové prezentace'' - trvajíci řádově několik hodin<ref name="social"/>.<br />
−
==== Gesta ====
+
 
−
Patří do kineziky. Rozumí se nimi pohyby, které mají výrazný sdělovací účel, který doprovázi [[slovní projev]] nebo jej zastupují. V historickém pohledu jsou gesta starší formou lidské komunikace než [[řeč]] (Mead, Piaget, Vygotskij aj.). Naznačují určitou ideu, která ma být sdělena. Používání gest může byt '''vedomé''' i '''nevědomé'''. Je tady mimořádny vliv kultury a taky etnika.<ref name="neverbalni"/>.<br />
+
==== Gestika ====
 +
 
 +
Patří do kineziky. Rozumí se jimi pohyby, které mají výrazný sdělovací účel, který doprovází [[slovní projev]] nebo jej zastupují. V historickém pohledu jsou gesta starší formou lidské komunikace než [[řeč]] ([[George Herbert Mead|G.H. Mead]], [[Jean Piaget|J. Piaget]], Vygotskij aj.). Naznačují určitou ideu, která má být sdělena. Používání gest může být '''vědomé''' i '''nevědomé'''. Je tady mimořádný vliv [[Kultura|kultury]] a taky [[Etnikum|etnika]].<ref name="neverbalni"/>
 +
 
 
=== Řeč očí a našich pohledů ===
 
=== Řeč očí a našich pohledů ===
−
Tvoří vlastní jádro mimoslovní sociálni komunikace. Oči mají unikátni '''sociálni funkci''', mají funkci nejen jako příjmače informací, ale taky jako vysílače informací (G. Simmel, 1908). Psychologie se zabýva otázkou, jakým způsobem se dá druhému očima něco sdělovat. Při pozorování řeči očí, třeba věnovat pozornost: zaměření pohledů, době trvání zaměření pohledu, četnosti pohledů, sledu pohledů – sekvenci, celkovému objemu pohledů <ref name="navzajem"/>.<br />
+
 
−
* '''vzájemné střetnutí pohledů''' možno považovat za vrchol neverbálni komunikace, jsou zde však odlišné kvality:
+
Tvoří vlastní jádro mimoslovní sociální komunikace. Oči mají unikátní '''sociální funkci'''. Působí nejen jako příjmač informací, ale také jako jejich vysílač (G. Simmel, 1908). Psychologie se zabývá otázkou, jakým způsobem se dá druhému očima něco sdělovat. Při pozorování řeči očí je potřeba věnovat pozornost: zaměření pohledů, době trvání zaměření pohledů, četnosti pohledů, sledu pohledů – sekvenci, celkovému objemu pohledů.<ref name="navzajem"/>
−
:a.)může být nejvřelejší formou vzájemného styku
+
* '''Vzájemné střetnutí pohledů''' možno považovat za vrchol neverbálni komunikace, jsou zde však odlišné kvality:
−
:b.)může být vyvrcholením negativních, nepřátelských vztahů
+
** Může být nejvřelejší formou vzájemného styku
 +
** Může být vyvrcholením negativních, nepřátelských vztahů
 +
 
 
=== Paralingvistika ===
 
=== Paralingvistika ===
 +
 
Studuje akustické neverbálni projevy, které doprovázejí naší řeč. Označuje ty jevy, které stojí stranou klasického zájmu lingvistiky.
 
Studuje akustické neverbálni projevy, které doprovázejí naší řeč. Označuje ty jevy, které stojí stranou klasického zájmu lingvistiky.
 
'''Nelingvistické složky''' akustického projevu:
 
'''Nelingvistické složky''' akustického projevu:
Řádek 64: Řádek 89:
 
# ''Interakční vztahy v skupinovém projevu''(přestávky v řeči, sledování chvil, kdy se mlčí v dialogu,...)
 
# ''Interakční vztahy v skupinovém projevu''(přestávky v řeči, sledování chvil, kdy se mlčí v dialogu,...)
 
# ''Jiné nežli slovné akustické projevy''(chyby v řeči – opomenutí, přeřeknutí, zakoktání,...)<ref name="neverbalni"/>
 
# ''Jiné nežli slovné akustické projevy''(chyby v řeči – opomenutí, přeřeknutí, zakoktání,...)<ref name="neverbalni"/>
−
=== Genderove rozdíly v rozpoznávání neverbálního chování ===
+
 
−
Horgan a Smith (2006) uskutečnili studii, která se zabývala [[genderovými rozdíly]] a stereotypickým hodnocením neverbálniho chování. Probandi byli rozděleny do tří skupin. Každé skupině se promítalo video s nějakou situací, ale každá dostala jinou prvotní informaci k čemu video slouží. V první si lidé mysleli, že mají objevit, který uchazeč by byl dobrým sociálnim pracovníkem, co mělo vést k aktivaci [[stereotypu]], že ženy by byli v téhle práci lepší než muži, v druhé skupině si mysleli, že objevují, který uchazeč by se hodil na pozici vyjednavače, tohle mělo vést k aktivaci stereotypu o mužech jako lepších vyjednavačích. Třetí[[(kontrolní) skupina]] nedostala žádne specifické informace.
+
=== Genderove rozdíly v rozpoznávání neverbálního chování (Hogan & Smith, 2006) ===
−
* studie ukázala, že lidi se ukazovali hůř když byli v podmínkach, které byli [[inkongruentní]] se stereotypickými očekávaními jejich pohlaví
+
 
−
* muži odhadovali hůře když šlo o výběr sociálnich pracovníku, a podobně ženy odhadovali hůře když šlo o výběr vyjednávačů nebo jím nebyla řečena žádna ovlivňujíci informace
+
Horgan a Smith (2006) uskutečnili studii, která se zabývala [[genderovými rozdíly]] a stereotypním hodnocením neverbálního chování. Probandi byli rozděleny do tří skupin. Každé skupině se promítalo video s nějakou situací, ale každá dostala jinou prvotní informaci k čemu video slouží. V první si lidé mysleli, že mají objevit, který uchazeč by byl dobrým sociálnim pracovníkem, co mělo vést k aktivaci [[stereotypu]], že ženy by byli v téhle práci lepší než muži, v druhé skupině si mysleli, že objevují, který uchazeč by se hodil na pozici vyjednavače, tohle mělo vést k aktivaci stereotypu o mužech jako lepších vyjednavačích. Třetí[[(kontrolní) skupina]] nedostala žádne specifické informace.
−
* taky se ale zistilo, že nikdo z participantů neodhadoval lépe když byli podmínky [[kongruentní]] se stereotypním očekávaním. Vypadá to, že genderové očekávaní vede k omezení schopností číst neverbálni chování spíš jako k jeho zlepšení.<ref>Horgan, T., Smith, J. (2006, June 13) Interpersonal Reasons for Interpersonal Perceptions: Gender-incongruent Purpose Goals and Nonverbal Judgment Accuracy. doi:10.1007/s 10919-006-0012-4</ref>
+
* Studie ukázala, že lidé se ukazovali hůř když byli v podmínkách, které byli [[inkongruentní]] se stereotypními očekáváními svého pohlaví
 +
* Muži odhadovali hůře když šlo o výběr sociálních pracovníků, a podobně ženy odhadovaly hůře když šlo o výběr vyjednávačů nebo jím nebyla řečena žádná ovlivňující informace
 +
* Taky se ale zistilo, že nikdo z participantů neodhadoval lépe když byli podmínky [[kongruentní]] se stereotypním očekáváním. Vypadá to, že genderové očekávání vede k omezení schopnosti číst neverbální chování spíš než k jeho zlepšení.<ref>Horgan, T., Smith, J. (2006, June 13) Interpersonal Reasons for Interpersonal Perceptions: Gender-incongruent Purpose Goals and Nonverbal Judgment Accuracy. doi:10.1007/s 10919-006-0012-4</ref>
 +
 
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
 +
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 +
 
<references/>
 
<references/>
 +
 
=== Použitá literatura ===
 
=== Použitá literatura ===
 +
 
* Křivohlavý, J. (1988). Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda
 
* Křivohlavý, J. (1988). Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda
 
* Křivohlavý, J. (1988). Neverbálni komunikace. Řeč pohledů, úsměvů a gest. Praha: Státní pedagogické nakladatelství
 
* Křivohlavý, J. (1988). Neverbálni komunikace. Řeč pohledů, úsměvů a gest. Praha: Státní pedagogické nakladatelství
 
* Scheflen, A. (1972). Body language and social order: communication as behavioral control. New Jersey: Prentice-Hall, Inc., Englewood Cliffs
 
* Scheflen, A. (1972). Body language and social order: communication as behavioral control. New Jersey: Prentice-Hall, Inc., Englewood Cliffs
 
* Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha: Portál
 
* Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha: Portál
 +
 
=== Doporučená literatura ===
 
=== Doporučená literatura ===
 +
 
* Hall, E. (1959). The silent language. New York: Anchor Books
 
* Hall, E. (1959). The silent language. New York: Anchor Books
 
* Patterson, M. (1983). Nonverbal Behavior. A functional Perspective. New York: Springer-Verlag
 
* Patterson, M. (1983). Nonverbal Behavior. A functional Perspective. New York: Springer-Verlag
 
* Tegze, O. (2003). Neverbálni komunikace. Brno: Computer Press
 
* Tegze, O. (2003). Neverbálni komunikace. Brno: Computer Press
 +
 
=== Souvisejíci články ===
 
=== Souvisejíci články ===
 +
 
* [[Emoce]]
 
* [[Emoce]]
 
* [[Sociálni postoje]]
 
* [[Sociálni postoje]]
 
* [[Sociálni percepce]]
 
* [[Sociálni percepce]]
 
* [[Sociálni poznávání a intepretace]]
 
* [[Sociálni poznávání a intepretace]]
 +
 
=== Klíčová slova ===
 
=== Klíčová slova ===
 +
 
neverbálni komunikace, mimika, haptika, proxemika, posturologie, gesta, paralingvistika, řeč očí
 
neverbálni komunikace, mimika, haptika, proxemika, posturologie, gesta, paralingvistika, řeč očí
 
[[Kategorie: Psychologie|*]]
 
[[Kategorie: Psychologie|*]]

Verze z 3. 11. 2014, 14:41

Neverbální komunikace je pojem zahrnující vše, co si signalizujeme beze slov či spolu se slovy jako doprovod slovní komunikace. Základní otázky zní JAK? A CO?[1].

JAK jinak než slovy si sdělujeme to, co si sdělujeme?
CO si sdělujeme beze slov?

Stručný přehled toho, co vše si sdělujeme neverbálně:

  • emoce- pocity, nálady, afekty
  • zájem o sblížení – navázání intimnejšího styku
  • snažíme se vytvořit dojem- „Kdo jsem já“
  • snažíme se ovlivnit postoj partnera
  • řídíme chod vzájemného styku[2].
„Člověk může přestat mluvit, nemůže však přestat komunikovat svým tělovým idiomem, zde musí něco říct: buď dobře, nebo špatně. Nemůže neříct nic.“ Goffman,1966[1].

Druhy neverbálni komunikace( jak si sdělujeme, to, co si sdělujeme?)

Mimika

Pohyby a konfigurace obličejových svalů. V podstatě jde o citlivé modelování vnitřních psychických stavů výrazy obličeje – tím pak sdělujeme své duševné stavy druhým – například při smíchu, úsměvu, pláči, zamračení atp. Mimikou sdělujeme i kulturně tradovaná gesta (např. zdvorilostní úsměv) a tzv. instrumentálni pohyby (výraz při kýchání). [2].

Ve sdělování emocí výrazy obličeje můžeme rozlišit:

  1. emoce pravé – skutečně prožívané
  2. emoce záměrně vytvářené – rádoby přirozené výrazy obličeje

Identifikujeme 7 tzv. primárnich emocí[3] ve výrazu obličeje:

  1. Štěstí – neštěstí
  2. Neočekávané překvapení – splněné očekávaní
  3. Strach a bázeň – pocit jistoty
  4. Radost – smutek
  5. Klid – rozčilení
  6. Spokojenost – nespokojenost, až znechucení
  7. Zájem – nezájem

Kulturné rozdíly v neverbálnim vyjádřování emocí

Před více než sto lety Charles Darwin uvedl hypotézu univerzality lidských emocí a jejich výrazů. Mnoho výzkumných studií se touto otázkou zabývalo. Tyto studie poukazují na to, že hypotéza univerzality nemusí být platná napříč kulturami, i když existuje přinejmenším několik emocí, které jsou univerzálni.[4] Též zpochybňují hypotézu, že tvář mluví sama za sebe, podporují spíš to, že vnímání citových výrazů je do značné míry závisle na kontextu podnětu(vokalizace,řeč těla, ...)[5]

Proxemika

Sdělování přiblížením a oddálením. Proximitou se rozumí pohled na vzdálenosti, které mají lidé mezi sebou, když něco dělají nebo spolu jednají – máme na mysli prostorovou blízkost. Interpersonálni vzdálenost je v různych situacích různe kulturně podmíněná.[2].

Osobní zóna člověka

Osobní zóna člověka – příkladem může být bublina, která obklopuje člověka – každý člověk jich má více – různé lidi pak pouští různě hluboko do tohoto prostoru.

Antropolog E.T. Hall rozlišuje 3 druhy proxemických "bublin":

  1. Intimní a osobní sféra
  2. Sociálni a konzultační sféra
  3. Veřejná sféra[6]

Haptika

Tento termín označuje taktilní kontakt(dotek) – příkladem tzv. haptického kontaktu může být podání ruky. Hmat je celým souborem různých smyslů, které mají společné to, že jejich receptory jsou zakončeny v kůži. Taktilní kontakt zahrnuje příjem zpráv o působení tepla, chladu, tlaku a o podnětech způsobujících bolest.[2].

  • Dotek - taktilní kontakt, může být:
    • Přímý (na kůži) - nepřímý (přes kabát)
    • Přátelský (pohlazení) - nepřátelský (pohlavek)
  • Má komunikační význam (milenci držením za ruce dávají najevo, že patří k sobě,...)[7].

Posturologie

Řeč našich fyzických postojů, držení těla a polohových konfigurací. Poloha, kterou člověk zaujme v sociálni interakci, do určité míry vyjadřuje celkový postoj tohoto člověka k situaci okolo něho. Význam má také poloha osob v osobním styku – ta nám naznačuje o jaký druh interakce se jedná.[2].
První experimentálni práce:

  • W. James(1932) – předkládal různe fotografie pokusným osobám a zjišťoval jak je ta, která tendence diagnostikovatelná z předvádených poloh[8]
  • E. J. Charny ( 1966) – analyzoval záznamy videorekordéru, které zachycovali polohy pacienta a lékaře v průběhu hodinu trvajícich psychoterapeutických sezení[9]

Kinezika

Řeč našich pohybů, zahrnuje všechny druhy pohybů. Nejmenší pohybovou jednotkou je „kin“, z nich se skládaji vyšší jednotky „kinemy“, jim jsou nadřízené „kinemorfy“. Nejvyšší pohybovou jednotku tvoří kinemorfická konstrukce. Při zkoumání toho co se při pohybech děje, je třeba uvažovat o tom, co určitému pohybu předcházelo a co po něm následuje, pozornost se nevenuje jenom druhu končetiny ale taky rozsahu pohybu a době jeho trvání.[10].

  • z časového hlediska můžeme rozlišit tyto druhy pohybů:
a.)bodové činnosti - trvajíci několik sekund
b.)pohybové pozice - trvajíci několik minut
c.)pohybové prezentace - trvajíci řádově několik hodin[7].

Gestika

Patří do kineziky. Rozumí se jimi pohyby, které mají výrazný sdělovací účel, který doprovází slovní projev nebo jej zastupují. V historickém pohledu jsou gesta starší formou lidské komunikace než řeč (G.H. Mead, J. Piaget, Vygotskij aj.). Naznačují určitou ideu, která má být sdělena. Používání gest může být vědomé i nevědomé. Je tady mimořádný vliv kultury a taky etnika.[10]

Řeč očí a našich pohledů

Tvoří vlastní jádro mimoslovní sociální komunikace. Oči mají unikátní sociální funkci. Působí nejen jako příjmač informací, ale také jako jejich vysílač (G. Simmel, 1908). Psychologie se zabývá otázkou, jakým způsobem se dá druhému očima něco sdělovat. Při pozorování řeči očí je potřeba věnovat pozornost: zaměření pohledů, době trvání zaměření pohledů, četnosti pohledů, sledu pohledů – sekvenci, celkovému objemu pohledů.[2]

  • Vzájemné střetnutí pohledů možno považovat za vrchol neverbálni komunikace, jsou zde však odlišné kvality:
    • Může být nejvřelejší formou vzájemného styku
    • Může být vyvrcholením negativních, nepřátelských vztahů

Paralingvistika

Studuje akustické neverbálni projevy, které doprovázejí naší řeč. Označuje ty jevy, které stojí stranou klasického zájmu lingvistiky. Nelingvistické složky akustického projevu:

  1. Hlasové dimenze akustického projevu (tónová výška,barva hlasu, dynamika akustického projevu)
  2. Časové charakteristiky akustického projevu(rýchlost mluvy, tempo)
  3. Interakční vztahy v skupinovém projevu(přestávky v řeči, sledování chvil, kdy se mlčí v dialogu,...)
  4. Jiné nežli slovné akustické projevy(chyby v řeči – opomenutí, přeřeknutí, zakoktání,...)[10]

Genderove rozdíly v rozpoznávání neverbálního chování (Hogan & Smith, 2006)

Horgan a Smith (2006) uskutečnili studii, která se zabývala genderovými rozdíly a stereotypním hodnocením neverbálního chování. Probandi byli rozděleny do tří skupin. Každé skupině se promítalo video s nějakou situací, ale každá dostala jinou prvotní informaci k čemu video slouží. V první si lidé mysleli, že mají objevit, který uchazeč by byl dobrým sociálnim pracovníkem, co mělo vést k aktivaci stereotypu, že ženy by byli v téhle práci lepší než muži, v druhé skupině si mysleli, že objevují, který uchazeč by se hodil na pozici vyjednavače, tohle mělo vést k aktivaci stereotypu o mužech jako lepších vyjednavačích. Třetí(kontrolní) skupina nedostala žádne specifické informace.

  • Studie ukázala, že lidé se ukazovali hůř když byli v podmínkách, které byli inkongruentní se stereotypními očekáváními svého pohlaví
  • Muži odhadovali hůře když šlo o výběr sociálních pracovníků, a podobně ženy odhadovaly hůře když šlo o výběr vyjednávačů nebo jím nebyla řečena žádná ovlivňující informace
  • Taky se ale zistilo, že nikdo z participantů neodhadoval lépe když byli podmínky kongruentní se stereotypním očekáváním. Vypadá to, že genderové očekávání vede k omezení schopnosti číst neverbální chování spíš než k jeho zlepšení.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha: Portál
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 Křivohlavý, J. (1988). Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda
  3. ↑ Ekman, Friesen, Ellsworth, (1972). Emotion in the Human Face. New York: Pergamon Press
  4. ↑ Ekman, P. Facial expressions [online]. New Jersey: Lawrence Erlbaum Association, (1977) [cited 2014-10-29] 97-116. Available from https://www.paulekman.com/wp-content/uploads/2013/07/Facial-Expression.pdf
  5. ↑ Merluzzi, A. Nonverbal Accents: Cultural Nuances in Emotional Expression. psychologicalscience.org. Web. (April 4, 2014) http://www.psychologicalscience.org/index.php/publications/observer/2014/april-14/nonverbal-accents.html
  6. ↑ Brown, N. Edward T. Hall: The proxemic theory, 1966. csiss.org. Web. Available from http://www.csiss.org/classics/content/13
  7. ↑ 7,0 7,1 Scheflen, A. (1972) Body language and social order: communication as behavioral control. New Jersey: Prentice-Hall, Inc., Englewood Cliffs
  8. ↑ James, W. (1932) A study of the expression of the bodily posture. In:Journal of General Psychology. 7. 405-437. doi:10.1080/00221309.1932.9918475
  9. ↑ Charny, E.(1966) Postural Configurations in Psychotherapy. In: Psychosomatic Medicine. 28. 305-315. Available from http://goo.gl/BLs7XU
  10. ↑ 10,0 10,1 10,2 Křivohlavý, J. (1988). Neverbálni komunikace.Řeč pohledů, úsměvů a gest. Praha: Státni pedagogické nakladatelství
  11. ↑ Horgan, T., Smith, J. (2006, June 13) Interpersonal Reasons for Interpersonal Perceptions: Gender-incongruent Purpose Goals and Nonverbal Judgment Accuracy. doi:10.1007/s 10919-006-0012-4

Použitá literatura

  • Křivohlavý, J. (1988). Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha: Svoboda
  • Křivohlavý, J. (1988). Neverbálni komunikace. Řeč pohledů, úsměvů a gest. Praha: Státní pedagogické nakladatelství
  • Scheflen, A. (1972). Body language and social order: communication as behavioral control. New Jersey: Prentice-Hall, Inc., Englewood Cliffs
  • Vybíral, Z. (2005). Psychologie komunikace. Praha: Portál

Doporučená literatura

  • Hall, E. (1959). The silent language. New York: Anchor Books
  • Patterson, M. (1983). Nonverbal Behavior. A functional Perspective. New York: Springer-Verlag
  • Tegze, O. (2003). Neverbálni komunikace. Brno: Computer Press

Souvisejíci články

Klíčová slova

neverbálni komunikace, mimika, haptika, proxemika, posturologie, gesta, paralingvistika, řeč očí

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Neverbální_komunikace&oldid=7484“