Papyrus Westcar: Porovnání verzí

Řádek 3: Řádek 3:
 
Papyrus objevil ve 20. letech 19. století britský dobrodruh Henry Westcar, o něco později jej egyptolog K.L. Lepsius získal od jeho neteře, nikdy jej ovšem nepublikoval. Po Lepsiově smrti dokument obdržel další egyptolog, A. Erman, který jej přenechal Berlínskému muzeu, kde se papyrus nachází dodnes.
 
Papyrus objevil ve 20. letech 19. století britský dobrodruh Henry Westcar, o něco později jej egyptolog K.L. Lepsius získal od jeho neteře, nikdy jej ovšem nepublikoval. Po Lepsiově smrti dokument obdržel další egyptolog, A. Erman, který jej přenechal Berlínskému muzeu, kde se papyrus nachází dodnes.
 
=== Obsah ===
 
=== Obsah ===
Jedná se o cyklus povídek, odehrávajících se ve [[Stará říše|Staré říši]] za vlády faraona [[Chufu|Chufua]] (někdy se tento příběh také označují jako „Chufu a divotvůrci“). Text obsahuje celkem pět příběhů, jelikož začátek papyru se ovšem nedochoval, z prvního příběhu můžeme rekonstruovat pouze několik málo slov. Druhá povídka obsahuje mnoho mezer, jelikož papyrus je na tomto místě stále poškozen, z čitelných částí lze ale rekonstruovat základní děj. Konec papyru je též poškozen, nicméně jeho příběh je víceméně zachován do konce.  
+
Jedná se o cyklus povídek, odehrávajících se ve [[Stará říše|Staré říši]] za vlády faraona [[Chufu|Chufua]] (někdy se tento příběh také označují jako „Chufu a divotvůrci“). Text obsahuje celkem pět povídek.Rámec příběhu tvoří rozhovor faraona Chufua a jeho synů, kteří faraonovi postupně vyprávějí příběhy, ve kterých vystupují učenci a mágové, vykonávající různé divy, přičemž každý z princů se snaží překonat toho, který vyprávěl před ním.
 +
 
 +
'''První příběh''' nelze kromě několika málo slov rekonstruovat, jelikož začátek papyru nedochoval.
 +
 
 +
Textt '''druhé povídky''' je stále poškozen, z čitelných částí lze ale rekonstruovat základní děj. Příběh vypráví princ [[Rachef]], a samotný děj se odehrává za časů faraona [[Nebka|Nebky]]. Hlavní postavou je kněz Webainer, který zjistí, že ho podvádí manželka, a rozhodne se jí a jejímu milenci pomstít. Vytvoří z vosku podobu krokodýla, nad kterou pronese magické fomule, a nakáže svému služebníkovi, aby tuto figurku hodil do jezera, ve kterém se každý den koupe malženčin milenec. Jakmile to služebník vykonal, figurka se proměnila ve skutečného krokodýla, který onoho milence stáhl do hlubin. Webainer mezitím trávil čas na královském dvoře. Vyprávěl králi, co se mu přihodilo, a přivolal zpět krokodýla, který se opět proměnil ve voskovou figurku. Král po vyslechnutí Webainera rozkázal, aby krokodýl dostal svou kořist, a nevěrná manželka byla odsouzena k smrti.
 +
 
 +
Konec papyru je též poškozen, nicméně jeho příběh je víceméně zachován do konce.  
 
Rámec příběhu tvoří rozhovor faraona Chufua a jeho synů, kteří faraonovi postupně vyprávějí příběhy, ve kterých vystupují učenci a mágové, vykonávající různé divy. Každý z princů se snaží překonat toho, který vyprávěl před ním, až nakonec nejmoudřejší z Chufuových synů Hardžedef na rozdíl od svých bratrů, jejichž vyprávění se vždy odehrávalo v minulosti, začně vyprávět příběh o mudrci Džedim, který je Chufuovým současníkem. Faraon svého syna pro tohoto mága pošle, jelikož jej chce spatřit na vlastní oči. Když je Džedi přiveden před panovníka, předvádí různá kouzla, a nakonec vyřkne proroctví, které tvoří poslední příběh na tomto papyru. Jedná se o legendární popis zrození tří budoucích králů Egypta – [[Veserkaf|Veserkafa]], [[Sahure|Sahurea]] a [[Neferirkare|Neferirkarea]], což jsou skuteční panovníci egyptské [[5.dynastie]]. <ref>Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian readingbook" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)</ref>
 
Rámec příběhu tvoří rozhovor faraona Chufua a jeho synů, kteří faraonovi postupně vyprávějí příběhy, ve kterých vystupují učenci a mágové, vykonávající různé divy. Každý z princů se snaží překonat toho, který vyprávěl před ním, až nakonec nejmoudřejší z Chufuových synů Hardžedef na rozdíl od svých bratrů, jejichž vyprávění se vždy odehrávalo v minulosti, začně vyprávět příběh o mudrci Džedim, který je Chufuovým současníkem. Faraon svého syna pro tohoto mága pošle, jelikož jej chce spatřit na vlastní oči. Když je Džedi přiveden před panovníka, předvádí různá kouzla, a nakonec vyřkne proroctví, které tvoří poslední příběh na tomto papyru. Jedná se o legendární popis zrození tří budoucích králů Egypta – [[Veserkaf|Veserkafa]], [[Sahure|Sahurea]] a [[Neferirkare|Neferirkarea]], což jsou skuteční panovníci egyptské [[5.dynastie]]. <ref>Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian readingbook" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)</ref>
 
Tomuto příběhu dodává na zajímavosti i to, že dějiny konce 4. a počátku 5.dynastie jsou stále velmi nejasné.
 
Tomuto příběhu dodává na zajímavosti i to, že dějiny konce 4. a počátku 5.dynastie jsou stále velmi nejasné.

Verze z 28. 11. 2014, 12:52

Papyrus Westcar (P.Berlin 3033) je dokument datovaný do doby Střední říše (podle V.Lepper[1]) či Druhého přechodného období (podle M. Lichtheim[2]) . Je psaný klasickou egyptštinou v hieratickém písmu.

Objevení

Papyrus objevil ve 20. letech 19. století britský dobrodruh Henry Westcar, o něco později jej egyptolog K.L. Lepsius získal od jeho neteře, nikdy jej ovšem nepublikoval. Po Lepsiově smrti dokument obdržel další egyptolog, A. Erman, který jej přenechal Berlínskému muzeu, kde se papyrus nachází dodnes.

Obsah

Jedná se o cyklus povídek, odehrávajících se ve Staré říši za vlády faraona Chufua (někdy se tento příběh také označují jako „Chufu a divotvůrci“). Text obsahuje celkem pět povídek.Rámec příběhu tvoří rozhovor faraona Chufua a jeho synů, kteří faraonovi postupně vyprávějí příběhy, ve kterých vystupují učenci a mágové, vykonávající různé divy, přičemž každý z princů se snaží překonat toho, který vyprávěl před ním.

První příběh nelze kromě několika málo slov rekonstruovat, jelikož začátek papyru nedochoval.

Textt druhé povídky je stále poškozen, z čitelných částí lze ale rekonstruovat základní děj. Příběh vypráví princ Rachef, a samotný děj se odehrává za časů faraona Nebky. Hlavní postavou je kněz Webainer, který zjistí, že ho podvádí manželka, a rozhodne se jí a jejímu milenci pomstít. Vytvoří z vosku podobu krokodýla, nad kterou pronese magické fomule, a nakáže svému služebníkovi, aby tuto figurku hodil do jezera, ve kterém se každý den koupe malženčin milenec. Jakmile to služebník vykonal, figurka se proměnila ve skutečného krokodýla, který onoho milence stáhl do hlubin. Webainer mezitím trávil čas na královském dvoře. Vyprávěl králi, co se mu přihodilo, a přivolal zpět krokodýla, který se opět proměnil ve voskovou figurku. Král po vyslechnutí Webainera rozkázal, aby krokodýl dostal svou kořist, a nevěrná manželka byla odsouzena k smrti.

Konec papyru je též poškozen, nicméně jeho příběh je víceméně zachován do konce. Rámec příběhu tvoří rozhovor faraona Chufua a jeho synů, kteří faraonovi postupně vyprávějí příběhy, ve kterých vystupují učenci a mágové, vykonávající různé divy. Každý z princů se snaží překonat toho, který vyprávěl před ním, až nakonec nejmoudřejší z Chufuových synů Hardžedef na rozdíl od svých bratrů, jejichž vyprávění se vždy odehrávalo v minulosti, začně vyprávět příběh o mudrci Džedim, který je Chufuovým současníkem. Faraon svého syna pro tohoto mága pošle, jelikož jej chce spatřit na vlastní oči. Když je Džedi přiveden před panovníka, předvádí různá kouzla, a nakonec vyřkne proroctví, které tvoří poslední příběh na tomto papyru. Jedná se o legendární popis zrození tří budoucích králů Egypta – Veserkafa, Sahurea a Neferirkarea, což jsou skuteční panovníci egyptské 5.dynastie. [3] Tomuto příběhu dodává na zajímavosti i to, že dějiny konce 4. a počátku 5.dynastie jsou stále velmi nejasné.

Reference

  1. Lepper, Verena M. 2008 : "Untersuchungen zu pWestcar: eine philologische und literaturwissenschaftliche (Neu-)Analyse", Wiesbaden: Harrassowitz
  2. Lichtheim, M. 1975 : Ancient Egyptian literature: a book of readings", Berkeley: University of California Press
  3. Westcar papyrus ( Buck, Adriaan de, 1968 : "Egyptian readingbook" Leyden, Nederlandsch Instituut voor het Nabije Oosten)