Bútó
- starověký Per Wadžet , tedy dům bohyně Wadžety, minimálně od ramessovského období
- Dnešní Tell Fara´in
- Jedna z nejvýznamnějších lokalit
- Nachází se nedaleko rossetského ramena delty Nilu
- Důležité náboženské středisko pro Dolní Egypt, tvořilo protiváhu Hierakonpoli
- Uctívána zde byla Wadžet, Hor a heroické božstvo Džebaut
- Vedou se diskuze, zda -li v predynastickém období nebylo sídlem neznámé vládnoucí dynastie, jak naznačuje pozdější tradice[1]
Obsah
Výzkumy
- Egypt Exploration Society (EES) - mezi lety 1965 - 1967, vedené V. Seton-Williams a D. Charlesworth (soustředěné na Pozdní dobu)
- Deutsches Archäologisches Institut (DAI) - od roku 1983, vedené Thomasem von der Way (Predynastická doba)[2]
Osídlení
Na třech pahorcích: na dvou zachyceno sídliště, na třetím chrám
Predynastické období
Vrstva I - vrstva datovaná do 1.poloviny 4.tisíciletí před Kristem[2]
- zachycena jednoduchá architektura
- keramika místní i kopie keramiky palestinského typu
Vrstva II - derivát osídlení severoegyptského typu, kultura Maadí - Bútó
- jednoduchá architektura - dřevěná konstrukce, výplet, mazanice
- keramika s výzdobou vypichovaných trojúhelníků
- nálezy mědi, napojení na syropalestinský kulturní okruh
- zdobení fasády pomocí kolíků - předpokládané vztahy s Uruckou kulturou[1]
Vrstva III a IV - konec predynastického období, dynastie 0
- změna v materiální kultuře současná s horizontem Nakkáda II, asimilizace
- budovy z nepálených cihel
- keramika i importovaná z Horního Egypta
- čepelkové nástroje[3]
Raně dynastické období
Vrstva V - Raně dynastické obdobíí
- stavby z nepálených cihel
- struktura, která by mohla být palácem
- rozměry 25x10 metrů
- zbytky barevné dekorace
- pomocí keramiky datován do konce 2. dynastie
- zničen požárem
- nalezeno pohřebiště nakkádského typu[3]
Stará říše
Tato lokalita již nejspíše ztratila svou důležitost, není o ní zmíňka v literárních textech. [1] Archeologicky bylo doloženo jméno panovníka Džoséra na otiscích pečetí. Osídlení ze Staré říše nebylo archeologicky zachyceno.
Nová říše
Osídlení archeologicky nezachyceno. Památky:
- stéla Thutmose III. nalezena in-situ v prostoru chrámu
- sochy z období vlády Ramese II. , opět nalezeny v prostoru chrámu[1]
Pozdní doba
Archeologicky byly zachyceny až vrstvy spadající až do Pozdní doby. Vykopávky EES se soustředily na prostor sídliště.
- Chrám:
- 26. dynastie
- v písemných pramenech naposledy zmíněn na Stéle Satrapů
- nejspíše však navazuje na původní ramesovský
Řecko - římská doba
Rozmach lokality, intensivní osídlení:
- Sever lokality - nalezeny dvoje veřejné lázně
- Jih lokality - chrám s výrobním centrem
- Pohřebiště v západní a severní části lokality