Schopnosti

Vymezování schopností

• Patří do systému determinant a regulačních procesů

• Vedle vloh, nadání, inteligence, poznávacích vlastností, tvořivosti, kognitivních či akčních stylů

• Osobnostní vlastnosti či předpoklady pro osvojování si a dosažení určitých úrovní činnosti

• Širší pojetí – potenciální předpoklady pro realizování těch kterých aktivit
• Užší pojetí – příznačně rozvinuté vlastnosti osobnosti (možnosti a meze jedince)

• Říčan – schopnosti jako meze či „osobní strop“ výkonnosti jedince v určitém druhu činnosti

• Právě dosažitelná úrovep výkonu (ability)
• Úroveň výkonu, jaké vůbec někdy může v požadované činnosti dosáhnout, bude-li mít příznivé podmínky pro učení v tomto směru (aplitude)

• Psychologie osobnosti se snaží o analýzu jejich dispozičních podmínek
• Dovednosti – konkrétní schopnosti spjaté s určitou činností
• Schopnosti – obecnější, k praktickým činnostem mají vztah zprostředkovaný dovednostmi
• na vývoji schopností se podílí jak dědičnost tak výchova (tedy vnitřní i vnější vlivy)

Další předpoklady a součásti schopností

• znalosti (rozsáhlejší soustavy poznaných vztahů v určitém oboru činnosti) a vědomostí (jednotlivé vztahy)
• zkušenosti
• sociální vztahy a vlivy prostředí
• duševní funkce (vnímání, paměť, myšlení, pozornost)

Dělení schopností

• praktické (projevující se jako dovednosti zacházet s konkrétními podněty)
• sociální (projevující se v dovednosti chápat lidi a vyjít s nimi)

Schopnosti a dovednosti

• Dovednosti

• bezprostředně spjaté s konkrétními činnostmi
• úroveň osvojení si určitého stupně dokonalosti při realizaci opakujících se prvků či dílčích součástí opakující se činnosti v osvojené podobě, struktuře a kvalitě

• vytváření a upevnění činnostních automatismů
• vytváření systému znalostí a dovedností, návyků a zvyků
• -> osvobození myšlenkových aktivit pro řešení nestereotypních aspektů interakce

• Schopnosti

• obecnější potence k osvojení si a realizaci určité kvality výkonu, typů či struktur činnosti
• projevují se v kvalitě a kvantitě podávaného výkonu

• Schopnosti jsou základem pro utváření dovedností a návyků <-> dovednosti a návyky usnadňují rozvíjení schopností

• Rozvíjení sumy poznatků
• Rozvíjení metod operování s poznatky

• Měření schopností

• Schopnosti lze měřit pouze skrze dovednosti – výkon
• Měřením výkonu neměříme přímo schopnosti

• Promítají se sem i zkušenosti a situační faktory
• Nejobtížnější je rozlišit na kolik je kvalita výkonu utvářena schopnostmi a nakolik osvojenými dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi

• => důsledná operacionalizace schopnostních proměnných a volba metod a nástrojů měření

Primární schopnosti

L. Thurston

• V - slovní porozumění - schopnost chápat význam slov (tzv. verbální faktor);
• W - slovní plynulost - schopnost rychle nalézat vhodná slova (tzv. faktor verbální produktivity);
• N - zacházení s čísly - schopnost provádět jednoduché početní úkony (tzv. početní faktor);
• S - prostorová představivost - schopnost rozpoznávat prostorové útvary a v představách s nimi operovat (tzv. prostorový faktor);
• M - paměť - schopnost uchovat a přesně vybavovat dřívější podnětové útvary, především slovní (tzv. pamětní faktor);
• P - pohotovost vnímání - schopnost rychle postihovat podrobnosti vnímaných předmětů, především zrakem (tzv. percepční faktor);
• R - usuzování - schopnost nacházet pravidla pro řešení složitých úloh (tzv. indukční faktor).

Sekundární schopnosti – všechny schopnosti vyvinuté na základě primárních schopností

Podstata schopností

Můžeme chápat jako:

• Komplex psychických vlastností (díky kterým může člověk zvládnout určité činnosti)
• Individuálně psychické zvláštnosti (předpoklad pro snadné osvojování dovedností)
• Potence člověka (možnost člověka úspěšně se realizovat a dostát nárokům)
  
• Schopnost je vždy schopností k něčemu (k realizaci určitých aktivit atd.)
• Zajímá nás to, co nám umožpuje předvídat úspěch či selhání jedince v konkrétní činnosti

Nároky životních situací na schopnosti

• požadavky na výkonnost – rozsah, povaha a kvalita tělesných a duševních sil
• problémové situace – zkušenosti, schopnosti, adaptabilita, kreativita
• překážky – cílově orientované činnosti
• konfliktové situace – ambivalentní obsah a struktura motivací
• stresové situace – zaměřenost na realizaci kvalitního výkonu

Klíčové komponenty, vcházející jako základní vlastnosti do subjektivní struktury schopností

• vhled do podstaty a povahy problémových situací
• psychická odolnost
• adaptabilita a adjustabilita (psychická flexibilita)
• schopnost osvojovat si nové poznatky, učit se
• schopnost účinně regulovat své vnitřní a vnější aktivity
• sociální empatie a komunikativnost
• schopnost je vždy schopností k něčemu a je vázána na:
• povahu a podstatu nároků na subjekt
• přístup osobnosti k těmto nárokům

Vztah vrozeného a získaného

• Rozlišujeme vlohy a schopnosti
• Vlohy

• Druhově i individuálně příznačné zvlášnosti receptorů a všech integrujících etáží mozku
• geneticky podmíněné, dědičné a zárovep ovlivněné i prenatálním vývojem

• Schopnosti

• Vznikají na základě (bázi) vloh
• Jejich rozvoj nebo naopak potlačení rozvoje ovlivpuje prostředí

Vlohy, nadání a talent

Vlohy

• Vrozené vlastnosti nervové soustavy

• Podstatou je fakt, že určité části nervové soustavy mohou pracovat lépe než jiné
• Při nedostatku jistých vloh se snižuje rozvoj a projevy schopností, do kterých mají jako organická součást vstupovat

• Vlohy jsou rámcem možností, ve kterém se mohou rozvíjet ty které schopnosti

• Nádoba, která může a nemusí být úplně naplněna a to různým obsahem
• Nakolik se schopnosti rozvinou záleží jen na vnějších podmínkách

• Skupiny vloh

• Vlohy pro abstrakci či symbolizaci
• Vlohy senzorické (diferencující se podle dominantního analyzátoru)
• Vlohy motorické
• Vlohy pro sociální podněty a obsahy

Vlohy a schopnosti

• Každá schopnost se zakládá na větším souboru vloh
• Tatáž vloha může tvořit základ pro vývoj více schopností
• Každá vloha v kombinaci s jinými může ovlivpovat úspěšnost v dimetrálně rozdílných činnostech
• Meze dané vlohami jsou u většiny osob širší, než jsou realizované, naplněné schopnosti
• Kombinace vloh předem neurčuje, jaké schopnosti se na jejich bázi vytvoří

• Ke specializaci dochází až konfrontací jedince s prostředím

Nadání a talent

• Speciální schopnosti

• Zdroj individuálních rozdílů v úrovni dovedností
• Nedokážeme ale efektivně rozlišit jednotlivé druhy ani určit jejich podstatu
• Složité struktury dispozic, limitované vlohami a utvářené prostředím
• Matematické, lingvistické, hudební, výtvarné, literární, dramatické a pohybové
• Někdy i organizační, technické a manuální
• Vkus

• Zvláštní schopnost, projevující se zvýšenou ciltivostí k vnímání krásy

• Nadání

• Označení vyšší úrovně schopností předurčující k úspěchu
• Soubor vloh příznivých pro rozvoj schopností člověka realizovat určité druhy činností na kvalitativně vyšší úrovni než srovnatelná širší populace
• Většinou se projevuje už od dětství, většina vysoce nadaných jedinců

• Začíná velmi brzy chodit, mluvit, používá diferencovanější jazyk
• Často si píší deník, mají bystrý postřeh
• Brzy kladou otázky, komentují, zpochybpují autority
• Brzy volí raději společensky přijatelné způsoby chování než otevřenou agresi
• Bývají iniciátory her a jiných činností ve skupině, jsou samostatnější
• Mají mimořádný zájem o knihy a jiné zdroje informací
• Jejich den bývá bohatě naplněný, filozofují a rádi debatují s dospělými
• Rádi soutěží, hrají logické hry a dokonce i vymýšlejí složitější pravidla
• Mají těžkosti v hledání rovnocenného soupeře
• Nudí je běžné činnosti
• Mají vyvinutý smysl pro humor a holdují koníčkům

• Obecná typologie nadaných jedinců

• Úspěšní – obecně uznávaní
• Nepřizpůsobiví – adaptační problémy, nerovnoměrný osobnostní vývoj
• Předčasně nadaní – překvapují okolí již ve školním věku
• Později zrající – projevují se až v dospělosti
• Se skrytým nadáním – často se projeví až náhodně

• Talent

• rozvíjí se na bázi nadání
• Spojení mimořádného nadání s mimořádně dobrými podmínkami k jeho rozvoji

• Genialita = mimořádné nadání

Základní teorie schopností

Hledání klíčové struktury schopností jako vlastnosti

• Tendence zúžení schopností na nejobecnější schopnost (G-Faktor)

• Inteligence – globální schopnost tvořivě myslet a účelně se vyrovnávat s prostředím

• Tendence pojmout do rámce výkladu schopností celou osobnost

Výchozí (koncepční) přístupy vymezování schopností jako vlastností či rysů osobnosti

• Teorie vycházející z pojímání osobnosti v kategorii přizpůsobivosti (schopnost adaptovat se podmínkám existence)

• W. Stern – schopnosti jsou tím vyšší, čím lépe je člověk schopen zorganizovat dosavadní repertoár chování tak, aby byl v nové situaci schopen adekvátně reagovat
• termíny

• erudice (zásoba zkušeností získaná výchovou)
• schopnost (vrozený předpoklad projevující se schopností těžit z nové situace, zařadit do svého chování nové prvky a aplikovat je na další situace)

• Teorie, které pojímají obecné schopnosti jako dispozice abstraktně myslet

• Schopnost užívat pojmy, symboly a vyšší ideační procesy
• Kombinační a rekombinační schopnost
• Schopnost přenosu principu řešení z jedné situace na druhou

• Důraz na vhled jako podstatu schopností

• Lindworský

• Vhled – schopnost nacházet v podnětových situacích smysl a význam
• Schopnost najít podstatný obsah v tom čím se zabýváme
• Schopnost postihnout všech prvků nějaké třídy jevů a uvést je do systému nalezením vhodného organizačního principu

• Teorie, zdůrazpující schopnost učit se, osvojovat si novou zkušenost

Obecné a speciální schopnosti

Obecné schopnosti

• Schopnosti, které potřebujeme při výkonu téměř všech činností
• G-Faktor – Charles Spearman
• Progresivní martice – John Carlyle Raven
• Inteligence

• Lze ji chápat jako systém řady dílčích schopností, které se vzájemně podmipují a doplňují

Speciální schopnosti

• Uplatňují se jen ve specifických druzích činnosti člověka a podmipují jeho výkon
• Schopnosti, „bez kterých se obejdeme“
• „hudební sluch“, schopnosti v psaní na stroji, herecké schopnosti, pohybové schopnosti a další specifické činnosti
• -> nadání -> talent