Efekt rámování

Efekt rámování (Framing effect) je příkladem kognitivní zkreslení, ve kterém lidé reagují různými způsoby v závislosti na tom, zda je volba prezentována jako ztráta nebo zisk. Pokud je argument pozitivní lidé mají tendenci riskovat, zatímco pokud negativní lidé se riziku vyhýbají.

Díky prospektové teorii můžeme usuzovat, že ztráta je významnější než ekvivalentní zisk, a že jistý zisk je upřednostňován před pravděpodobnějším ziskem.

Výzkum

Amos Tversky a Daniel Kahneman v roce 1981 zkoumali reakce, jak různé zadání ovlivní účastníky v otázce života či smrti.

Účastníci byli požádáni, aby si vybrali mezi dvěma způsoby léčby, kdy 600 lidí postižených smrtelnou nemocí. Léčba A měla za následek 400 mrtvých, zatímco u léčby B byla 33% šance, že nikdo zemře, ale 66% šanci, že každý zemře. Tento výběr byl pak předložen účastníkům buď v pozitivním rámování - tedy kolik lidí bude žít, nebo s negativním vymezení- tedy kolik lidí zemře.

Rámování	A	B
Pozitivní	"zachránit 200 lidí"	"33% šance záchrany všech 600 lidí a 66% šance umrtí každého"
Negativní	"zemře 400 lidí"	"33% šance že nikdo nezemře a 66% šanc že všech 600 lidí zemře"

Léčba A byla vybrána v 72% procentech když byla prezentována v pozitivním rámování("záchrána 200 životů") a počet vody klesl na 22%, když ta samá podmínka byla prezentována negativně.("400 lidí zemře")

Odkazy

Použitá literatura

• Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.

Externí odkazy

Dan Ariely o našem klamném rozhodování na TEDu

Klíčová slova

heuristika, Daniel Kahneman, Framing effect, rámování