Daniel Kahneman

Obsah

1 ŽIVOT
2 STUDIA
3 DÍLO
- 3.1 HEURISTIKY A ZKRESLENÍ
- 3.2 PROSPEKTOVÁ TEORIE
4 Odkazy

ŽIVOT

Daniel Kahneman je izraelsko-americký psycholog, narodil se roku 1934 v Tel Avivu, během druhé světové války žil ve Francii a zpět do Izraele se vrátil roku 1946. V roce 2002 obdržel Nobelovu cenu za ekonomii za prospektovou teorii, za to, že aplikoval do ekonomie psychologická hlediska s důrazem na lidský úsudek a rozhodování v nejistotě. Je jedním ze zakladatelů tzv. behaviorální ekonomie.

"Kahneman received his prize for having integrated insights from psychological research into economic science, especially concerning human judgment and decision-making under uncertainty.”

STUDIA

Bakalářská studia psychologie a matematiky ukončil v roce 1954 na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, kde také v letech 1961-1978 působil jako profesor psychologie. Doktorát z psychologie získal v roce 1961 na University of California v Berkley. V letech 1978-1986 působil jako profesor psychologie na University of British Columbia a od roku 1986 do 1994 na University of California v Berkley. Od roku 1993 působí jako profesor psychologie a veřejných záležitostí na prestižní Princeton University.

DÍLO

Daniel Kahneman ve své knize Myšlení rychlé a pomalé rozlišuje dva základní typy myšlení: První systém funguje automaticky a rychle, s malým nebo žádným úsilím a bez pocitu úmyslné kontroly, zatímco druhý systém přiděluje pozornost vědomým duševním činnostem, které ji vyžadují, včetně složitých výpočtů. Činnost Systému 2 bývá často spojována se subjektivním prožitkem jednání, volby a soustředění, k aktivaci Systému 2 dojde, když mysl detekuje událost vybočující z modelu světa, který udržuje Systém 1. Citace 2 s129 „Normální stav vaší mysli je takový, že máte intuitivní pocity a názory skoro na všechno, co vám přijde do cesty. Potkáte člověka a ten člověk je vám sympatický nebo nesympatický dlouho předtím, než se o něm něco dozvíte. Důvěřujete nebo nedůvěřujete neznámému člověku, a přitom nevíte proč.“

HEURISTIKY A ZKRESLENÍ

Heuristika je myšlenkový postup, redukující složité úlohy v oblasti rozhodování na jednodušší operace.

Zákon malých čísel

Tímto tématem se zabývá článek „Belief in the Law of Small Numbers“ (Víra v zákon malých čísel), který napsal Kahneman společně s Amosem Tverskym. Zákon malých čísel hovoří o tom, že lidé mají tendenci dělat závěry pouze z malého množství nasbíraných dat. Pokud například čtyřikrát hodíme mincí a padne třikrát panna, lidé věří, že další v řadě padne orel. Při svém rozhodnutí si neuvědomují, že velké vzorky jsou přesnější než malé vzorky a zároveň, že malé vzorky poskytují extrémní výsledky mnohem častěji. Lidé tedy podle Kahnemana věnují více pozornosti obsahu sdělení než informacím o jeho spolehlivosti. „Vytváříme si tak kolem sebe jednoduší a celistvější svět“. S160

Efekt ukotvení

K efektu ukotvení dochází tehdy, když lidé uvažují o konkrétní hodnotě neznámého množství předtím, než tuto hodnotu odhadují. Následné odhady se potom pohybují poblíž čísla, o kterém lidé uvažovali. "Když uvažujete, kolik byste měli zaplatit za nějaký dům, budete ovlivněni požadovanou cenou. Stejný dům se vám bude jevit hodnotnější, pokud bude ceníková cena vysoká, než kdyby byla nízká – a to i když budete pevně rozhodnuti nenechat se tímto číslem ovlivnit." (s 140)

Efekt ukotvení funguje tak, že člověk začne u ukotveného čísla a následně zhodnotí, zda je velké nebo malé, postupně tento odhad přizpůsobuje a vzdaluje se od kotvy. Je ale typické, že toto přizpůsobení lidé zastaví velice brzy, když už si nejsou jistí, že by se měli od vzdálit ještě dál.

Heuristika dostupnosti

Heuristika dostupnosti je proces hodnocení četnosti podle toho, jak snadno si jsme schopni vybavit nějaké příklady. Např. člověk se bude bát jezdit nepřipoutaný v případě, že znal někoho, kdo při havárii kvůli nezapnutému pásu zemřel spíše než ten, který si žádnou podobnou situaci nevybaví.

Na základě experimentů pod vedení Norberta Schwarze byly zformulovány poznatky ohledně využití zkreslení dostupnosti:

Psychologové zjistili, že lidé například věří, že jezdí na kole méně často, když si mají vybavit hodně příkladů, kdy byli na kole jezdit, než když si jich mají vybavit méně, že si jsou méně jistí svou volbou, pokud mají uvést více argumentů na jejich podporu a apod.

Předvídání na základě reprezentativnosti

Hodnocení pravděpodobnosti na základě reprezentativnosti má tu výhodu, že dojmy, které produkuje, jsou přesnější, než náhodné odhady. Ve většině případů totiž lidé, kteří jednají přátelsky jsou ve skutečnosti přátelští a například mladí muži budou řídit automobil agresivněji s větší pravděpodobností než starší ženy. V jiných situacích jsou ale naopak stereotypy nepravdivé a reprezentativní heuristika bude zavádějící.

PROSPEKTOVÁ TEORIE

Po pěti letech testování jednoduchých riskantních her Daniel Kahneman s kolegou Amosem Tverskym publikovali článek „Prospect Theory: An Analysis of Decision under Risk“ (Prospektová teorie: Analýza rozhodování za rizika). Tato teorie vycházela modelově z teorie očekávaného užitku, přičemž se od této teorie v několika bodech výrazně odchyluje. Prospektová teorie vysvětluje systematické volby, které nejčastěji lidé dělají. Jádro prospektové teorie tvoří tři kognitivní principy, které mají vliv na hodnocení finančních výsledků a jsou součástí mnoha automatických procesů vnímání, úsudku a emocí.

Princip referenčního bodu

Rozhodující se jedinec podle této teorie nehodnotí alternativy podle výsledků, nýbrž podle toho, jak se liší od referenčního bodu, který se také někdy nazývá „adaptační úroveň“. U finančních výsledků je obvyklým referenčním bodem původní stav, ale může to být taky výsledek, který očekáváme, nebo výsledek na který máme dle svého názoru nárok. Může to být zvýšení platu, jaké dostali naši kolegové. Výsledky, které jsou lepší než referenční bod, jsou považovány za zisky. Výsledky pod referenčním bodem vnímáme jako ztráty.

Princip klesající citlivosti

Subjektivní rozdíl mezi 900 $ a 1 000 $ je mnohem menší než rozdíl mezi 100 $ a 200 $.

Princip averze ke ztrátě

Na základě mnoha pozorování bylo zjištěno, že ztráty se zdají vždy větší než zisky stejného rozsahu. Většina našich voleb má ale smíšený charakter, tedy obsahují riziko ztráty i příležitost zisku a my se musíme rozhodnout, zda volbu akceptovat. Na grafu vidíme psychologickou hodnotu zisků a ztrát, které jsou v prospektové teorii "nositeli" hodnoty. Tvar písmene S, který vyjadřuje klesající citlivost jak na zisky, tak na ztráty. V referenčním bodě se směrnice funkce mění, protože reakce na ztráty je silnější než reakce na odpovídající zisky.

Odkazy

Reference

Použitá literatura

Kahneman, D. (2012). Myšlení- rychlé a pomalé. Praha: Jan Melvil Publishing

Zdroje obrázků

Doporučená literatura

Související články

1972 (with Amos Tversky). “Subjective Probability: A Judgment of Representativeness.” Cognitive Psychology 3: 430–454.
1973 (with Amos Tversky). “On the Psychology of Prediction.”Psychological Review 80: 237–251.
1974 (with Amos Tversky). “Judgment Under Uncertainty: Heuristics and Biases.” Science 185: 1124–1131.
1979 (with Amos Tversky). “Prospect Theory: An Analysis of Decision Under Risk.” Econometrica 47: 263–291.
1986 (with Jack Knetsch and Richard Thaler). “Fairness and the Assumptions of Economics.”Journal of Business 59: S285–S300.

Klíčová slova

heuristika, zákon malých čísel, efekt ukotvení, heuristika dostupnosti, prospektová teorie, princip referenčního bodu, princip klesající citlivosti, princip averze ke ztrátě