Dynamika malé skupiny
Verze z 19. 11. 2013, 09:39, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky)
Obsah
Dynamika malé skupiny
- skupina - určitý počet lidí, který má následující znaky:
- interakce mezi jednotlivými členy trvá delší dobu, nikoliv jen několik minut
- členové vnímají skupinu jako skupinu a sebe jako její členy
- vytváří si vlastní normy, role a očekávání, jak se její členové mají chovat a také sankce proti těm, kdo se nepřizpůsobil
- vytváří vědomí společného cíle nebo účelu
- mezi jejími jednotlivými členy se vytváří různé vztahy
- skupinová dynamika - pojem skupinová dynamika začal jako první používat K. Lewin
- stav ve skupině její komunikace, vztahy, interakce, nejsou stálé, ale podléhají dynamickým změnám
- skupina vzniká, rozvíjí se, udržuje se na dosažené úrovni, rozpadá se a zaniká
- skupina výrazně ovlivňuje chování jednotlivce
Rozhodování a konflikt
- diskuse ve skupině generuje extrémnější názory
- jak ve směru k většímu riziku, tak i k větší konzervativnosti
- původní rozhodnutí významně ovlivňuje rozhodnutí konečné, bylo - li riskantní, i konečné rozhodnutí bude riskantní
Fenomén posunu k riskantnosti
- Stoner
- při rozhodování uvnitř skupiny dochází podle Stonera (1961) k posunu na rizikovější pozice
- tento jev souvisí s rozptýlením odpovědnosti
- také rozhodnutí jednotlivců, kteří měli předtím možnost diskutovat ve skupině jsou riskantnější
Skupinová polarizace
- Moscovici a Zavalloni (1969) však dokázali, že někdy jsou skupinová rozhodnutí naopak konzervativnější
- soudí tedy, že se ve skutečnosti nejedná o posun k riskantnosti, ale o skupinovou polarizaci
- ta může vzniknout i bez diskuze, jestliže se jednotlivec dozví o rozhodnutích ostatních členů skupiny
Sociální srovnávání
- v diskusi se členům skupiny naznačí, jaké rozhodnutí je žádoucí a ti je pak použijí jako vlastní názor
Skupinová komunikace
- probíhá v komunikačních sítích
- jejich podoba rozhoduje o tom, jak efektivní bude řešení problému
- nejefektivnější sítě mají centrální polohu a umožňují komunikaci každého s každým
- každá skupina si vytváří normy a může se stát, že se stanou tyto normy příliš rigidní a nepružné
- skupina se začne uzavírat informacím zvnějšku, její rozhodnutí jsou stále méně v kontaktu s realitou
- tomu se říká skupinové myšlení - dochází k němu, jestliže se skupina vyznačuje vysokou soudržností, je izolovaná zvnějšku, v procesu rozhodování nebere v úvahu nejrůznější alternativy, skupina je pod tlakem, protože je potřeba rozhodnout rychle a má silně dominantního vůdce
Vůdcovství
- osoba, která získá nejvíce bodů ve skupině bývá i vůdce - má největší (rozhodující) vliv na členy skupiny
- vůdce - formální - má formální autoritu = moc disponuje prostředky jak si moc vynutit - sankce x tresty
- vůdce - neformální - má neformální autoritu - respekt členů - nevyplývá z odměn a sankcí, ale z osobních kvalit
- jeli někdo ustanoven do funkce - získává formální autoritu a měl by si získat i neformální autoritu
- právě silný vůdce je silně akcentovanou postavou skupinového myšlení, ale vlastně interakce ve skupině vůbec
- vůdcovstvím se zabývá řada výzkumů
- Weber (1921) rozlišil tři základní zdroje vůdcovské autority:
- racionální autorita - vyplývá z přesvědčení, že vůdce je reprezentantem legitimních norem a zákonů
- tradiční autorita - pramení z víry v důležitost tradice a kontinuity
- charismatická autorita - stojí na osobních vlastnostech vůdce
- Collins a Raven identifikovali šest druhů moci, které může vůdce, nebo i jiný člen skupiny vlastnit:
- moc odměňovat
- donucovací moc
- referenční moc dosažená díky identifikaci ostatních členů skupiny s jedincem
- expertní moc
- legitimní moc je respektována díky normám
- informační moc stojí na znalosti určitých informací
- ze série pozorování malých skupin Bales a Slater (1955) vyvodili závěr, že existují dva druhy vůdců, jeden soustředěný na úkoly, druhý na interpersonální vztahy
- Firestone, Lichtmann a Colamosca (1975) se domnívají, že ve skupině není jeden vůdce, ale že je vždy vybírán pro
- konkrétní úkol, který má skupina řešit.
- dobrý vůdce by měl mít pět charakteristik:
- skupina ho musí vnímat jako svou součást
- musí mít vlastnosti a názory, které má skupina jako celek
- musí být pro členy modelem
- skupina jej musí vnímat jako toho, kdo pomáhá dosáhnout cílů
- musí skupinu pozitivně reprezentovat navenek
- Stodgil a Coons nalezli a popsali dvě dimenze (úspěšný vůdce skóruje v obou dimenzích) - interpersonální zájem a úkolová iniciativa
- neformální autorita - inteligence, schopnost přijmout rozhodnutí, ti co chtějí být vůdci většinou dobrými vůdci nejsou, též alibisti, kteří mění svá rozhodnutí
- přirozená autorita - je determinována okolnostmi, např. třída s rozšířenou výukou matematiky - ten co je nejlepší v matematice je přirozenou autoritou, ale v jiném prostředí (lyžařský výcvik) se hierarchie změní
- Niccoló Machiavelli - „Vladař“ (lidé se mají vládce bát)
- Carnegie - opačný názor (každý člověk potřebuje mít pocit důležitosti
Styly řízení
- K. Lewin
- obecnější pojem než vedení = vedoucí musí pracovat s lidmi
- tyto styly vedení vedou k různým pracovním výsledkům
- s největší efektivitou pracují lidé pod demokratickým vedením
Autokratický styl
- vyznačuje se orientací na úkol, vše rozhoduje vůdce, členové skupiny mají minimální autonomii
- k práci jsou nuceni vůdcem, který rozhoduje sám, má vše pod kontrolou
- negativní sankce vůdce používá více než odměn
- žádný prostor pro iniciativu
- podřízení jsou neinformovaní
- vůdce zajímají jen výkony a ne problémy podřízených
- skupina je vysoce výkonná, ale pouze, pokud je pod dozorem
Demokratický styl
- demokratický styl se vyznačuje častou diskusí o úkolu a zájmem vůdce o členy
- práce je prvotní potřebou, ale je zde snaha vytvořit vhodné podmínky a prostor
- zajišťuje určitou míru iniciativy
- vůdce motivuje pozitivními sankcemi, ale umí i trestat
- zaměření na výkon, ale i na uspokojování vztahů podřízených
Liberální styl
- třetí styl vedení lze přeložit jako Laissesfair (ponechat volný průběh)
- vůdce se nestará o způsob plnění úkolů
- nejhorší styl, vedoucí sám nic neřeší, nekontroluje, nediferencuje, slabý pasivní vedoucí
- nezáleží na výkonu a na podřízených
- výkonnost skupiny je malá
- vedoucí jakoby nebyl
- skupina je vysoce motivovaná i výkonná