Individuální psychologie

Individuální psychologie je psychologická teorie vycházející z díla vídeňského psychiatra Alfreda Adlera.

• Dalším významný představitelem této školy je Rudolf Dreikurs (1897-1972).

Psychoanalýza a Individuální psychologie

V prvním desetiletí 20. století Adler spolupracoval s Freudem a stal se dokonce prezidenetem Vídeňské psyhoanalytické společnosti. Kolem roku 1911 však mezi nimi začala rozepře. Adler krizitoval Freuda za přeceňování sexuality, což nakonec vedlo k tomu, že byl z psychoanalytické společnosti vyloučen. Individuální psychologie se od psychoanalýzy odlišuje zejména svým důrazem na začlěnění člověka do společnosti.

Hlavní body Adlerovy teorie

Komplex méněcennosti

Podle Adlera usiluje každý o překonání pocitů méněcennosti a o dosažení nadřazenosti. Příčina pocitu méněcennosti je fyziologická - slabost dětského těla -, která se následně proměňuje v psychologický jev, na který se navazují další pocity méněcennosti. Nutno poznamenat, že sám Adler trpěl v dětsví křivicí. Adler označil pocity méněcennosti za situaci nedostatku a označil ho za základní motivační činitel v každé lidské činnosti:

"Situace nedostatku je v základech každého psychologického projevu. Řídí se zásadou uskutečnění individuálního cíle a podnějuje k pokroku. ...A tak nakonec všechny velké úspěchy vyplývají z požehnaného zápasu s potřebami dětství." (Adler, 1964)

Sourozenecké pořadí

Adler pokládal pořadí sourozenců v rodině za ukazatele jejich budoucího zaměření a vzorců chování.

Životní styl

Životní styl každého člověka je vzorci cílů, které si sám zvolil.

Využití teorie

Prinicipy individuální psychoterapie se uplatnily zejména v psychologickém poradeneství a v práci s dětmi. Adlerův termín komplex méněcennosti se stal součástí laické psychologie.