Tvořivost

Tvořivost

• komplexní schopnost, která je výsledkem zdařilé syntézy kognitivních schopností, vlastností osobnosti a některých motivů (Plháková)
• schopnosti, pro niž jsou typické takové duševní procesy, které vedou k nápadům, řešením, koncepcím, uměleckým formám, teoriím či výrobkům, jež jsou jedinečné a neotřelé (Hartl)
• schopnost poznávat předměty v nových vztazích a originálním způsobem, smysluplně je používat neobvyklým způsobem, vidět nové problémy tam, kde zdánlivě nejsou, odchylovat se od navyklých schémat myšlení a nepojímat nic jako pevné a vyvíjet z norem vyplývající ideje i proti odporu prostředí, jestliže se to vyplatí, nacházet něco nového, co představuje obohacení kultury a společnosti (Ullrich)

• vztah k inteligenci - není zcela lineární

• Lubart - 6 předpokladů pro vznik tvořivosti:

• Intelektuální schopnosti

• Expertní znalosti a dovednosti

• Styly myšlení

• Osobnostní rysy

• Vnitřní motivace

• Podpůrné prostředí

• myšlení a tvořivost:

• J.P. Guilford

• definoval dva druhy myšlenkových operací = konvergentní a divergentní

konvergentní myšlení = lineární, hledání jednoho správného či logického závěru divergentní myšlení = rozbíhavé, tvořivé myšlení, jehož výsledkem je více variant řešení daného problému

• Max Wertheimer

• jiné dva typy myšlení = produktivní a reproduktivní

reproduktivní myšlení = opakuje již známé postupy řešení produktivní myšlení = objevování nových stránek problému

Tvůrčí proces

• G. Wallas

1. fáze orientace = hledání a formulace problému
2. fáze preparace = sbírání informací o problému, porozumění
3. fáze inkubace = zrání, nevědomé zpracovávání problému, třídění, restrukturalizace, ucelení
4. fáze iluminace = osvícení, dochází k tzv. aha zážitku, náhlé pochopení, vhled, souvislosti
5. fáze elaborace = vědomé zpracování a rozpracování
6. fáze verifikace = ověření, testování, jak kvalitní je řešení, jak se osvědčuje v praxi

• nepravidelnost procesu, smyčky, kdy se to pořád vrací (nepostupuje se lineárně)
• mimovědomé, temné zážitky
• tvoření rámce (na počátku)
• soudování (preparace) – opravdové zaobírání se problematikou – mnohdy se vzdá všeho kromě té jediné skutečnosti

Znaky tvořivé osobnosti

• fluence = plynulost - schopnost rychlé, plynoucí, různorodé produkce, schopnost najít více alternativ řešení

• flexibilita = pružnost - schopnost měnit uvažování, neustávat v jednom proudu, dívat se z různých úhlů, překonávat stereotypy a návyky

• originalita = jedinečnost - schopnost vidět věci jinak než ostatní, nově, nekonvenčně

• elaborace = vypracování - schopnost rozpracovat problém do detailu

• senzitivita = citlivost je schopnost rozpoznat problém, dostat se k jeho jádru a řešit ho, vidění problémů tam, kde je jiní nevidí

• improvizace - schopnost reagovat bez předchozí přípravy

Tvořivý produkt

• hodnotný, něco nového, originálního
• nastává tvůrčí krize, nechá to ležet někde v chaosu - latentní fáze
• zkoumání, odhalení (mimovědomé),propojí se vzdálené asociace (např. u jazykovědců)
• fáze inkubace může trvat velmi dlouho (blíží se řešení, zavrhne ho a dále bloudí slepými uličkami)
• důležité je také tvořivé prostředí

Tvořivá krize

• období latence
• osoba má určitou strategii, jak vyřešit problém (testování hypotéz)
• fáze inkubace může trvat i několik let
• iluminace = osvícení, aha-zážitek – jsme napadnuti myšlenkou

Kreativní techniky

• brainstorming, brainwriting
• myšlenkové klobouky a myšlenkové židle
• myšlenkové mapy
• rozvoj tvořivosti např. hlavolamy

Testy tvořivosti

• Urbanův figurální test tvořivého myšlení

• Torranceho test tvořivého myšlení

• Kreatos

Vývoj teorií tvořivosti

• do renesance se obecně věřilo, že nové myšlenky přicházejí na popud bohů nebo Boha – Julian Jaynes: dvoukomorová mysl = tvůrčí myšlenky vdechují bohové do jedné komory (obvykle prostřednictvím múz) a účelem druhé komory bylo vyjádřit inspiraci.
• Aristoteles jako první zpochybnil teorii dvoukomorové mysli. Podle něj hluboké poznání je důsledkem vlastních myšlenek jedince na základě procesu, který vešel ve známost jako asocianismus -> mysl sestává výhradně z idejí (slova, představy ad.), z nichž každá je spojena s jinými. Myšlení je pak procesem přecházení z jedné ideje na druhou prostřednictvím řetězce asociací.

• Asocianismus vs. Gestaltismus

• na Aristotela navázal Galton – výzkum rysů geniality -> závěr: duševní schopnosti jsou dědičné, pokusil se změřit činnost svého vlastního mozku
• gestaltismus – tvůrčí myšlení je důsledkem vytváření a změn gestaltů - von Ehrenfels, nikoli pouhé spojování myšlenek novým odlišným způsobem jak tvrdí asocianismus.

• 20. Století – výzkum kognitivních procesů: Wertheimer, Köhler, Graham Wallas
• výzkumy a teorie o tvořivé osobnosti: Psychoanalytici (Freud, Jung, Adler, Rank, Kris) – obranné mechanismy, humanističtí psychologové - Maslow, Rogers - seberealizace
• biologicko-psychosociální teorie – tvůrčí čin vzniká složitou interakcí biologických, psychických a sociálních sil