Mezinárodní desetinné třídění

Verze z 31. 5. 2015, 10:57, kterou vytvořil Michal.Bily (diskuse | příspěvky) (Smazání přebytečných odkazů)

Mezinárodní desetinné třídění (česká zkratka MDT, anglická zkratka je UDC = The Universal Decimal Classification) je univerzální, mezinárodně srozumitelná bibliografická a knihovnická klasifikace. Díky neustálému přibývání nových informací se třídění stále rozšiřuje, proto probíhá neustálá aktualizace.

MDT je selekční jazyk prekoordinovaný (tj. má předem vytvořené kategorie, do kterých je možné dokument zařadit při použití jistých kritérií) používá numerickou (tj. číselnou) notaci hierarchického charakteru.

MDT patří mezi nejrozšířenější klasifikační třídění, dále hojně využívanými systémy jsou Deweyho desetinné třídění (zkratka DDT) a Library of Congress Classification (český název „Třídění Kongresové knihovny,“ používá se zkratka LCC; tuto klasifikaci používá v ČR Národní technická knihovna).

Pro Českou republiku se o MDT stará Národní knihovna České republiky, která také zveřejňuje tabulky v elektronické podobě – online i offline. Je také samozřejmě možné použít tištěné tabulky.

Třídění může být použito nejen na textové dokumenty, ale i na jiná média jako jsou filmy, videa, zvukové nahrávky, ilustrace, mapy, ale také na muzejní objekty.

Historie

Počátky MDT lze najít na konci 19. století. U zrodu tohoto klasifikačního jazyka stáli dva belgičtí právníci – Paul Otlet a Henri La Fontaine. Ti roku 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav sídlící v Bruselu, aby bylo možné bibliograficky zpracovat veškerou tiskovou produkci ve světě. Ke splnění tohoto cílu potřebovali klasifikační univerzální systém ke zpracování a následnému třídění informací.

První vydání tabulek vyšlo roku 1905, kdy je taky datován oficiální vznik tohoto klasifikačního jazyka. První vydání bylo nejdříve zveřejněno ve Francii, později pak v Německu, Anglii, Japonsku, Rusku, Španělsku a v dalších mnoha zemích. Druhé vydání tabulek vyšlo v letech 1927 – 1933.

Při tvorbě MDT se autoři nechali inspirovat Deweyho desetinné třídění, u jehož zrodu stál americký knihovník Melville Dewey.

MDT se rozšířilo do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používaná na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používání v Evropě, také v Japonsku, v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží DDT, ale některé knihovny již na MDT přešly.[1]

Základní třídy

0 Všeobecnosti
1 Filosofie
2 Náboženství
3 Společenské vědy
4 Neobsazená
5 Matematika. Přírodní vědy.
6 Užité vědy. Lékařství. Technika.
7 Umění. Sport. Hry.
8 Jazyky. Jazykověda. Literatura.
9 Zeměpis. Životopisy. Dějiny.[1]

Třída č. 4 není obsazená z důvodu, že se počítá s vývojem lidského poznání. Pokud by byl objeven nový obor, nová problematika, která by nezapadala do ostatních tříd, zařadila by se do 4. třídy.

Rozdíly mezi MDT a DDT

Rozdíly mezi těmito klasifikačními systémy nejsou velké. MDT má tříd 9, ale 4. třída je vynechána pro případnou novou problematiku, počítá tedy s vývojem v budoucnosti. DDT má všechny třídy plné, od 0 – 9.

Co je velkým plusem u MDT, jsou pomocné a spojovací znaky, kterých má mnoho. Mohou napomoci rozvinout problematiku a vytvořit znak rozvinutý, či složený. U DDT pomocné znaky chybí.

Dalším rozdílem je, že DDT má znaky trojmístné, zatím co MDT jednomístné.

Odkazy

Reference

  1. HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Mezinárodní desetinné třídění, Deweyho desetinné třídění, knihovnické klasifikace, systematické selekční jazyky, Melville Dewey