Kožní soustava

funkce:

kůže je centrem četných nervových zakončení:

Meissnerova hmatová tělíska / dotykové čití / bříška prstů, dlaně, plosky
Krauseova tělíska / chladové reflexy / kůže, rty, ústní dutina
Vaterova-Pacciniho tělíska / hluboké receptory tlaku a tahu / prsty, dlaně, plosky

Obsah

mnohovrstevný dlaždicovitý epitel – 1.vrstva stále rohovatí, buňky odumírají a odlupují se – tímto dochází k přirozené očistě kůže
hlubší vrstvy obsahují barvivo - melanin, spolu s cévami a vlivem slunečního záření barví kůži
množství pigmentu závisí na věku – novorozenci mají minimum pigmentu, kůži barví prosvítající cévy, riziko lehkého poškození kůže
v oblasti dlaní a plosek je minimum pigmentu
barvivo slouží také jako filtr – chrání hluboké vrstvy před UV zářením

pevná, pružná vrstva kůže
směrem k pokožce směřují četné vrstvy nepravidelných papil, které zvětšují výživovou plochu pokožky
obsahuje množství cév a citlivých nervových zakončení
valy, které škára tvoří se na povrchu jeví jako lišty
u novorozenců a dětí zvýšená citlivost

vyrůstají z vlasových váčků (spojeno se snopečky svalového vlákna), do kterých ústí mazové žlázky
s věkem přibývá pigmentu – tmavnou vlasy, chlupy, ve stáří se mezi pigment dostávají vzduchové bubliny, které narušují vrstvy buněk a dávají vlasům a chlupům šedý až stříbřitě lesklý vzhled
vymizení pigmentu ve vlasech, očích a pokožce označujeme jako albinismus* délka růstu chlupu nebo vlasu je 0,3-0,45 mm/den v létě rychleji než v zimě

vývoj:

prenatální ochlupení: jemné chmýří – lunago, vyvíjí se hlavně mezi 7. a 8. intrauterinního vývoje, před narozením odpadá do plodové vody, plod částečně lunago spolyká a objeví se v první stolici (smolce), část lunaga je smícháno s odpadaným epitelem a sekretem, mazových žláz, které vytvářejí bělavý maz na novorozenci
sekundární ochlupení – druhotné – chloupky po celém těle – vlasy, řasy, obočí
terciální ochlupení – v období puberty – závisí na pohlavních hormonech (u dívek mezi 10.-11. rokem, u chlapců mezi 12.-14. rokem), navíc u mužů rostou vousy event. v nose nebo ve vchodu zevního zvukovodu

Nehty:

Mazové žlázky:

vyskytují se všude, kde jsou chlupy a vlasy
chybějí v dlaních a ploskách
výměšek – kožní maz – chrání před vysycháním, zajišťuje pružnost a jemnost pokožky, chrání před tzv. „bobtnáním“ (při dlouhém pobytu ve vodě)

Potní žlázy:

rozložení v kůži je nerovnoměrné – nejvíce v podpaží, na čele, v dlaních a ploskách, chybí ve rtech
výměšek – pot – obsahuje 99% vody, 0,6% NaCl, 0,4% organické látky (mastní kyseliny)
denní produkce potu je 0,6-1 l/24 hod., při námaze až 10 l/24 hod.

Apokrinní žlázky:

Mléčná žláza:

největší kožní žláza
základem je embryonální mléčná lišta založená jak u žen, tak u mužů
začíná být aktivní až v období puberty vlivem ženských pohlavních hormonů
základem je 15-20 paprsčitých laloků obklopených tukovým vazivem – podle funkce se mění vzhled (v období těhotenství produkce mleziva, které se po porodu mění v mléko)

vzájemně spolu souvisí:

stálá teplota lidského těla – rovnováha mezi tvorbou a výdejem tepla
teplokrevné organismy – homoiotermní – stálá teplota organismu i přes výkyvy okolí
chladnokrevné organismy – poikilotermní – teplota se přizpůsobuje a mění dle teploty okolí
normální teplota – 36,5 °C - v podpaží, ústech a konečníku
kolísá během dne a noci
nejchladnější část – hrot nosu a ušní boltec – asi 22-24 °C
nejteplejší část – srdce, plíce, ledviny, kosterní svalstvo
termoregulace – fyzikální – výdej tepla, chemická – tvorba tepla

vyzařování – teplota prostředí je menší než teplota těla (z kůže cca 50% tepla)
vedení – teplota vzduchu (předmětu) v dotyku s kůží je menší než teplota kůže event. těla (cca 1% tepla)
proudění – pohyb těla v prostředí nebo naopak (cca 15% tepla)
vypařování vody z kůže (cca 18% tepla, při vyšší teplotě i více), jde o nejdůležitější mechanismus tepelného hospodaření 1 l vody je 2 436kJ
ohřívání – vdechování chladnějšího vzduchu (cca 3% tepla)

pro výdej tepla je rozhodující spád teploty – gradient mezi kůži a zevním prostředím

tvorba tepla - chemická termoregulace závisí na:

regulace tepla:

cévy – výrazný podíl v termoregulaci – vazodilatace/výdej, vazokonstrikce/zadržení tepla
humorální faktory – hormony štítné žlázy a nadledvinek
reflexní děje – ovládané emocemi (strach, překvapení), koordinace funkce páteřní míchy a hypotalamu

horečka (febrilie) 40-41°C – ztráta tepla vlivem konstrikce cév, sníží se průtok kůží, vzniká pocit chladu, objeví se zimnice, 42°C – těžké poruchy CNS
subfebrilie cca 37,5°C
úpal – nahromadění tepla, které není možné odstranit (vysoká teplota okolí a vysoká vlhkost – teplo, bezvětří, velká námaha)
úžeh – přímé působení – slunečních paprsků na nechráněné části těla (dojde k překrvení daného místa, bolesti hlavy)

maximální teplota – 60-70 °C, 100 °C při suchém vzduchu (sauna)
minimální teplota – 24 °C teplota těla, pak nastává smrt, koupel ve vodě pod 21 °C způsobuje ztrátu tepla asi 5x větší než je bazální metabolismus

jednotlivé buňky lze uchovat samostatně živé při teplotě –190 °C např. erytrocyty nebo spermie, je však nutné přidat glycerol do tekutiny, který pak brání tvorbě krystalů v živých buňkách, tak nedojde k jejich poškození