Monitoring a hodnocení/old

Verze z 12. 10. 2015, 09:41, kterou vytvořil Tereza.Hrychová (diskuse | příspěvky) (kategorizace)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Rozdíl mezi monitoringem, hodnocením a auditem. Typy hodnocení, přístupy, definice. Principy hodnocení. Project cycle management a místo hodnocení v něm. Řízení politik a hodnocení. Anotace alespoň tří nejnovějších a/nebo nejvýznamnějších (např. vlivných, citovaných, zdrojových pro výraznou změnu politiky) hodnotících zpráv z vybrané oblasti/í informační politiky.

Monitoring


Project cycle management

From Club Global Wiki

Preparation phase


   * The idea; analyze and describe 

Ask questions– what needs, the target group, stakeholders/interests, context, conditions, risks/threats, policies, when to realise idea, how to realise, funding and evaluate.


   * Prestudy/feasability study 

Research the idea, be critical of oneself and ask why there is a need?


   * Planning 

Write a project plan/project description that contains context, aims (stakeholders, limits, focus), purpose, method, activity, target group, implementation, finance (budget and possible resources), risks, how to follow up, who will do this.


Implementation phase

   * Start 
   * Implementation; realization 
   * End 


Evaluation phase

   * Evaluation/feedback 
   * Use - spread the info and share experiences 


Audit (z lat. auditus, slyšení) znamená úřední přezkoumání a zhodnocení dokumentů, zejména účtů, nezávislou osobou. Účelem je zjistit, zda doklady podávají platné a spolehlivé informace o skutečnosti a obvykle také zhodnotit kvalitu vnitřní kontroly firmy. Vzhledem k rozsahu dokumentace se audit obvykle zabývá jen vzorky a jeho výsledek tedy neznamená naprostou jistotu, nýbrž jen rozumnou pravděpodobnost konečného hodnocení. Kromě finančního auditu se v poslední době zavádí i audit dopadů na životní prostředí, technický audit na kvalitu výrobků nebo bezpečnost procesů a podobně. Pro audity platí ve většině zemí státem stanovená pravidla.

Odtud auditor, kvalifikovaný člověk, který dělá profesionální audity. Výsledkem jeho práce je auditorská zpráva.

Druhy auditů

Audit může být zaměřen na různé druhy oblasti lidské činnosti. V závislosti na tom rozeznáváme různé druhy auditu, z nichž uveďme ty nejznámější KOVANICOVÁ Dana a kol., Finanční účetnictví světový koncept. Praha: Polygon, 2003, ISBN 80-7273-090-8, str. 384:

  • Audit účetních výkazů: nazývaný také audit účetní závěrky, externí, finanční či statutární audit, prověřuje správnost závěrečných zpráv a bilancí a ověřuje kvalitu průběžné vnitřní kontroly firmy. Jeho výsledkem nemá být jen upozornění na nedostatky, ale případně také vyzvednutí „dobré praxe“ v určitých částech firmy.
  • Interní (vnitřní) audit: nazývaný také interní finanční audit, má obdobné cíle jako audit účetních výkazů, je však více zaměřen na kontrolu podnikových procesů a provádí ho interní auditor.
  • Audit kvality: prověřuje vnitřní kontrolu kvality, systém řízení jakosti ve firmě. Účelem je zjistit, zda je ve firmě pořádek a zda má dostatečný systém zpětné vazby, která by včas zachytila odchylky od požadované kvality výrobků nebo služeb. Typickým příkladem auditu kvality jsou podmínky pro získání kvalifikace podle ISO 9001.
  • Ekologický audit
  • Počítačový audit

Dále je možné audit členit podle toho, kdo ho prování. V tomto smyslu se rozlišuje vnitřní audit, prováděný zaměstnanci firmy, a vnější audit, prováděný externí firmou.

Nejznámější auditorské firmy

Největší auditorské firmy tvoří tak zvanou „Velká čtyřka auditorských firem“ (Big four):

  • PricewaterhouseCoopers (PwC, New York)
  • Ernst & Young (EY, Londýn)
  • KPMG (Amstelveen, Holandsko)
  • Deloitte (Deloitte, New York).

Každá z nich v roce 2008 zaměstnávala kolem 140 tisíc lidí po celém světě a dosahovala zisk kolem 24 miliard USD. Všechny poskytují i další poradenské a daňové služby a mají lokální zastoupení v mnoha zemích světa. Kromě toho je velké množství středních a malých auditorských firem, které se jim snaží konkurovat, a to zejména po skandálu jedné z největších auditorských firem Arthur Andersen, která musela činnost roku 2002 ukončit.

Odkazy

Literatura

  • J. Dvořáček, Audit podniku a jeho operací. Praha: C.H. Beck, 2005 - xii, 165 s. ; 24 cm ISBN 80-7179-809-6
  • D. N. Ricchiute, Audit. Praha: Victoria Publishing, 1994 - 792 s. ISBN 80-85605-86-4
  • J. Sedláček, Základy auditu. Brno: Masarykova univerzita, 2006 - 169 s. ; 30 cm ISBN 80-210-4168-4
  • D. KOVANICOVÁ a kol., Finanční účetnictví světový koncept. Praha: Polygon, 2003, ISBN 80-7273-090-8