Narcismus
Narcismus charakterizuje v běžné řeči člověka s přehnaným obdivem sám k sobě, s arogantním vystupováním a nedostatkem pochopení pro druhé, které chápe jen jako nástroje pro vlastní cíle. V současné psychiatrii se používá termín narcistická porucha osobnosti.[1]
Etymologie
Název je odvozen od řecké báje, podle níž krásný mladík Narkissos (Narcissus) odmítl lásku nymfy Echo, za což byl potrestán Afroditou. Zamiloval se do své vlastní krásy a prohlížel si ji ve studánce, až do ní spadl a utopil se; bohové ho pak proměnili v květinu (narcis). Klasické zpracování této báje pochází od latinského básníka Ovidia (43 př. n. l. – 18 n. l.) ve sbírce Proměny (Metamorfózy).
Diagnóza
Mezinárodní klasifikace nemocí–10 revize řadí tuto poruchu mezi poruchy osobnosti a chování u dospělých. Konkrétní diagnostické označení zní: Jiné specifické poruchy osobnosti – Narcistická porucha osobnosti, její kód je F60.8.
Diagnostická kritéria MKN-10 pro narcistickou poruchu osobnosti:
- A. Musí být splněna hlavní kritéria pro specifické poruchy osobnosti.
- B. Jedinec musí vykazovat nejméně pět z následujících charakteristik:
- 1. velikášská představa o vlastní důležitosti (např. jedinec přeceňuje dosažené úspěchy a svoje vlohy,
očekává, že bude považován za lepšího, než jsou ostatní, aniž by tomu odpovídaly výsledky jeho čin- nosti
- 2. zaujetí fantaziemi o absolutním úspěchu, moci, vlastní skvělosti, kráse nebo ideální lásce
- 3. víra, že je „zvláštní“ a jedinečný a že může být pochopen a být ve spojení opět pouze se zvláštními
nebo vysoce postavenými lidmi nebo institucemi
- 4. potřeba nekonečného obdivu
- 5. představa o zvláštní privilegovanosti, neoprávněné očekávání zvláště slibného způsobu léčby nebo
automatického splnění jeho přání a očekávání
- 6. využívání interpersonálních vztahů ve svůj prospěch tak, že využívá výsledků jiných osob k dosažení
vlastních cílů
- 7. chybění empatie, váhavost a neochota rozpoznat nebo se vžít do pocitů nebo potřeb jiných lidí
- 8. často závidí jiným nebo věří, že jiní závidí jemu
- 9. arogantní, zpupné chování nebo přístupy.[2]
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- Röhr Heinz-Peter. (2001). Narcismus - vnitřní žalář: vznik poruchy, průběh a možnosti jejího překonání. (Vyd. 1., 158 s.) Praha: Portál.
- Houbová, Petra et al. (2005). Narcistická porucha osobnosti - diagnostika a léčba