Narcismus

Narcismus charakterizuje v běžné řeči člověka s přehnaným obdivem sám k sobě, s arogantním vystupováním a nedostatkem pochopení pro druhé, které chápe jen jako nástroje pro vlastní cíle. V současné psychiatrii se používá termín narcistická porucha osobnosti.[1]

Etymologie

Název je odvozen od řecké báje, podle níž krásný mladík Narkissos (Narcissus) odmítl lásku nymfy Echo, za což byl potrestán Afroditou. Zamiloval se do své vlastní krásy a prohlížel si ji ve studánce, až do ní spadl a utopil se; bohové ho pak proměnili v květinu (narcis). Klasické zpracování této báje pochází od latinského básníka Ovidia (43 př. n. l. – 18 n. l.) ve sbírce Proměny (Metamorfózy).

Diagnóza

Mezinárodní klasifikace nemocí – 10 revize řadí tuto poruchu s kódem F60.8. mezi poruchy osobnosti a chování u dospělých. Konkrétní diagnostické označení zní: Jiné specifické poruchy osobnostiNarcistická porucha osobnosti.

Diagnostická kritéria MKN-10 pro narcistickou poruchu osobnosti:

  • A. Musí být splněna hlavní kritéria pro specifické poruchy osobnosti.
  • B. Jedinec musí vykazovat nejméně pět z následujících charakteristik:
  1. velikášská představa o vlastní důležitosti (např. jedinec přeceňuje dosažené úspěchy a svoje vlohy, očekává, že bude považován za lepšího, než jsou ostatní, aniž by tomu odpovídaly výsledky jeho činnosti),
  2. zaujetí fantaziemi o absolutním úspěchu, moci, vlastní skvělosti, kráse nebo ideální lásce,
  3. víra, že je „zvláštní“ a jedinečný a že může být pochopen a být ve spojení opět pouze se zvláštními nebo vysoce postavenými lidmi nebo institucemi,
  4. potřeba nekonečného obdivu,
  5. představa o zvláštní privilegovanosti, neoprávněné očekávání zvláště slibného způsobu léčby nebo automatického splnění jeho přání a očekávání,
  6. využívání interpersonálních vztahů ve svůj prospěch tak, že využívá výsledků jiných osob k dosažení vlastních cílů,
  7. chybění empatie, váhavost a neochota rozpoznat nebo se vžít do pocitů nebo potřeb jiných lidí,
  8. často závidí jiným nebo věří, že jiní závidí jemu,
  9. arogantní, zpupné chování nebo přístupy.[2]

Odkazy

Reference

  1. Hartl Pavel, & Hartlová Helena. (2010). Velký psychologický slovník. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.
  2. Smolík Petr. (2002). Duševní a behaviorální poruchy: průvodce klasifikací, nástin nozologie, diagnostika. (2., rev. vyd., 506 s.) Praha: Maxdorf.

Použitá literatura